Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 450 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Člověk si domestikoval dobytek kvůli tomu, aby ho pokaždé nemusel znovu nahánět po lese nebo po loukách, když od něj něco potřebuje
datum / id21.03.2021 / 518540Vytisknout |
autorZeanddrich E.
kategorieCitátyDalší dílo autora
témaHistorické
zobrazeno75x
počet tipů9
v oblíbených0x
Prolog

 




 


 


Další část


žákovské citáty z ..mé sbírečky o
cca 25 000 kouscích :) (sbíráno nesouvisle od r. 1979), ..., cont.:



(  -Jak nejlépe je sbírat?



-Třeba tak, že vezmeš v průměru po cca devadesáti až stodvaceti zkouškových pracech na jedno téma (které by jinak skončily v koši) z několika spolupracujících škol z předmětů (především) Dějepis, ..., Branná výchova, Občanská výchova (a její ekvivalenty), apod., ..., ale především slohové práce (necháš si pečlivě ovšem u všech odstříhat rožky" se zdrojovou třídou a jménem, i když na to předávající osoba třeba zapomene:) ),..., a potom ve volnějších chvilkách lovíš perly";..:)  ).



 Poznámka ve dvojité závorce je mým dodatkem.


 


(( ...)).


Člověk si domestikoval dobytek kvůli tomu, aby ho pokaždé nemusel znovu nahánět po lese nebo po loukách, když od něj něco potřebuje

 

Žákovské citáty, část 25:




((...)).


Člověk si začal ochočovat zvířata kvůli tomu, aby měl ve svém životě větší pohodlnost.



Člověk si domestikoval dobytek tak, že si ho k jídlu nechal živý u sebe doma, a on se mu tam mezitím rozmnožil.

 

 



Pravěký člověk si občas zavřel nějaké zvíře u svého domu nebo vsi, a postupně si na to oba dva zvykli.



Člověk si nejdříve ochočil psa. Udělal ho z vlků, kterých měl kolem sebe v těch dobách velký nadbytek.

 

 



Postupem času se mu ((pravěkému člověku )) povedlo v mozku vlka vygumovat jeho vrozenou ostražitost vůči lidem, a tak se na svět dostalo zvíře jménem pes.

 

 



Pravěký člověk začal domestikaci -kromě vlků- výběrem pro něj hodnějších druhů zvířat, např.koz a ovcí.

 

Skythové si uprostřed asijských bezlesých dálav ((asi)) nejdříve ze všech ochočili koně k jízdě, čímž získali převratnou výhodu oproti těm národům, které zatím chodily pěšky.

 

..

..

Skythové  střelbou z luku za prudké jízdy směrem dozadu udivovali podobně, jako později ve 13. století Mongolové, při jejich návčtěvě Moravy.

 

Skythové měli dobrý kořínek i díky své stravě, ve které doninovalo zkvašené kobylí mléko, a výpary z konopí, zvaného v Evropě mariuhana.

 

 

 

Skythové nedělali moc rozdíly mezi ve vojenské povinnosti žen a můžů, a tak se i stávalo, že vedoucím jezdem hordy byla žena.

 

Část žen se specializovala na rodinnou výchovu a péči o děti, ale mnohé se nenechaly zahanbit i v boji, jízdě a střelbě z luků.

 

 

 

 

Skythské luky byly propracované a  tím i drahé výrobky,  které se dědily z otce na syna, nebo z mámy na dceru. 

 

 

Uprostřed pustých asijských obzorů , kde bylo v létě horko a sucho, a v zimě moc zima bez stromů a přístřeší apod., byl každý jedinec moc rád, že je členem nějakého kmene, nebo tlupy.

 

Skythové v průběhu mnoha staletí napadali řecké, babylónské, čínské i jiné  osady a města, až jim to zatrhli Gótové a Hunové.

 

 

 

  Skythové napadali národy ve svém okolí, a zamezili tím sousedství Čínské a římské říše v Asii.

 

 

Skythové napadali státy kolem sebe, a ve volnějších chvilkách bojovali i mezi sebou.

 

Skythové  uměli tak dobře krást koně, že ukradli i oblíbeného koně proslavenému vojevůdci Aleksandru Velikému, když nedával pozor při jeho pobytu na asijském ůzemí ve 4.stol. před naším letopočtem.

 

..

..

Mongolové v Rusku rozumně využívali žabomyších sporů ruských vládců, a dlouhodobě jim dělali soudce a výběrčí daně.

 

 

Rusové mezi sebou měli kolaboranty , což Mongolům usnadňovalo správu a výběry poplatků od ruského obyvatelstva po dlouhou  dobu.

 

 

((...)).

Tataři nenašli recept na taktiku cara Ivana Hrozného, který se za pomoci posouvacích ohrádek doplížil až do Kazaně, kterou jim následně dobyl.

 

Posouvací ruské ohrádky udělali z Tatarů v bezlesích stepích jenom málo platné vojsko, protože do těch malých okýnek se jim z lukůmšpatně strefovalo.

 

 

 

Ruské skládací ohrádky měly možná inspiraci v husitské vozové hradbě, rozhodně ale byly podobně chytré a účinné v boji. 

 

Posouvací ohrádky Rusů postavily tatarské vojska ve stepi do nové situace, na kterou  Tataři nenašli řešící odpověď, a to vedlo až k pádu Kazaně v roce 1552.

 

 

Rusové dobyli Kazaň za osm dnů v roce 1552, a podle toho má na Rudém náměstí v Moskvě chrám Vasila Blaženého osm kostelů.

 

 

 

 

Ruské skládací ohrádky byly výhodné pro jejich obránce v tom smyslu, že byly rychle sestavené, a potom si Tatři mohli kolem jenom bezradně používat svoje nejúčinější položky, tzn. rychlou jízdu a střelbu z luků. Rusové z okýnek mohli přitom střílet dlouhodobě a bez větších obav o svůj život a bezpečnost.

 

 

 

Ruské ohrádky ve stepi proti Tatarům jsou příkladem převratné, jednoduché a přitom levné pomůcky, podobně jako husitská vozová hradba v Čechách a na Moravě, a v okolí. Ukazují nám nadvládu rozumu a chytrosti nad zaběhlou hrubou silou početně silnějšího soupeře.

 

Ruské ohrádky se skládaly z desek s okýnky, které se táhly po ztávě táhly za koňama, a sestavené přitom  byly v krátkém cuku letu".

 

 

..

..

Mongolská nadvláda v Rusku způsobila, mimo jiné, i jejich ((ruskou)) opožděnost oproti Evropě.

 

Rusové měli s Mongoly , Starobulhary a Tatary apod. dlouhodobé problémy. které zanechaly hlubokou stopu v jejich paměti dodnes.

 

Rusové  z Kyjevsk érusi založili Moskvu na  místě obtékaném vodami, ale proti Tatarům to i tak bylo občas málo (naposled ji vypálili roku 1571 ).

 

 

 

 

Kontakty cara Ivana Hrozného s anglickými poselstviy  jejich Alžěty I.přispěliy, mimo jiné, k  výhodám pro jejich Anglický obchod v Moskvě. Holanďané jim v tom později v Rusku konkurovali.

 

 

U Ivana. IV. Hrozného se snoubila značná krutost s jeho prozíravostí a talentem pro vládu, a pro jeho  pokrokové reformy Ruska.

 

Angličané vozili zboží do Ruska přes Cholmogory u Archangelska, protože jim to tam v zimě moc nezamrzalo.

..

..

Karel IV.se snažil svého nejstaršího syna Václav IV., připravit na dobrou vládu, toho to ale moc nebavilo.

 

 



Karel IV.chtěl podle pravidel za svého nejstaršího syna nástupce Václava IV., a nechtěl přitom asi moc vidět, že Zikmund je mnohem nadanějším politikem.

 

Zikmund ((myšleno po smrti Karla IV.))  by na českém trůně asi prodloužil zlatý věk českého státu, o tom se ale dnes už můžeme jen dohadovat.

 

 

 

Václav IV. měl sklon k pijáckým radovánkám dlouho do noci, nemohl ale potom logicky utajit, že kvůli tomu často spí dopoledne na úkor jeho vladařským  povinnostem

 

Česká šlechta (i církev) si s Václavem IV. nevěděla moc rady, a tak ho pro výstrahu dvakrát zajala a zavřela, ale moc ho tam nehlídala, a tak vždycky zase utekl.

 

 

 

 Václav IV. si nechal postavit na východ od Prahy hrad ((Nový hrad u Kunratic)) , a ten byl hotov přibližně za rok i včetně příkopů ve skále, což by se dnes dodavatelům asi nepovedlo.

 

Václav IV. i s manželkou měli chápavost pro názory Mistra Jana Husa, což je v očích široké české veřejnosti dělalo sympatickými i po staletích.

 

 

..
..
Některá zvířata se k člověku připojila po vzájemné úvaze o oboustranné výhodnosti. Např pes (vlk) žral stejně většinou zbytky. On nemusel sám lovit, a člověk zase rád oceňoval jeho hlídací služby, apod.

 


Dokud člověk neměl doma domácí zvířata, nemohl si je v divoké přírodě jenom tak lehce pohladit.

 

Pomocí domácích zvířat narostlo člověku sebevědomí a pocit soběstačnosti, protože se už nemusel každodenně spoléhat na přírodu v tom, co tam zrovna v ten den uloví nebo najde,nebo dostane.

 


Domácí zvířata dělala zpočátku člověku starost ohledně žrádla v zimě, a tak se stávalo, že si na jaře musel shánět některá zase znovu.

 

 

Domácí zvířata spolu se zemědělskou činností učila člověka myslet dlouhodobě, protože už mu k životu přestal stačit zvířecí instinkt typu „co zrovna vidím, to sežeru“.

 

 


Domácí zvířata a nutnost osevu na jaře apod.nutila člověka naučit se cvičit si silnou vůli v tom, že viděl u sebe doma obilí apod., a přesto cílevědomě vydržel několik měsíců přes zimu trpět hladem.

 

 


Zemědělská činnost a chov zvířat vedla u člověka k rychlému vývoji jeho zručnosti a vynalézavosti v nejrůznějších směrech, že se to dříve nemělo obdoby.

 

Když člověk zahájil taktiku stálého obydlí, nemusel už celý den někde chodit.

 

 


Když si člověk začal stavět stálé obydlí, mohl být od té doby v noci doma.

Člověk v tlupě přenesl v noci část své starosti na spícího opočlověka vedle, a později stejně na svého souseda v jeho domě.

 


Člověk, bydlící v domě, nemohl už tolik podléhat emocím při sporech se svým sousedem, protože si rozumově uvědomoval, že ho třeba bude ještě někdy potřebovat.


Člověk, který se staral o zvířata, se učil překonávat pohodlnost, protože zvířata chtěla pravidelně žrát apod., i když se mu zrovna nechtělo pracovat.

 


Člověk , když začal pěstovat domácí zvířata, se tím učil starat se i o potřeby někoho jiného než dětí a své manželky, apod.

 


Své sousedy v obci si člověk mohl vybírat jen omezeně, a tak se musel více učit s lidmi kolem sebe vycházet v dobrém, protože nevěděl, kdy je zase k něčemu bude potřebovat.

 


Přechodem lovců a sběračů k zemědělství se člověk přinutil k dlouhodobější odpovědnosti než jenom k té, kam si zrovna v ten den s manželkou a zbytkem tlupy lehne.

 


Zvířata v podobě skotu byla asi dlouho majetkem obce, protože při pastvě apod.se stejně pomíchala dohromady.

 


U vlků, ze kterých se stali psi, můžeme pozorovat veliký posun v jejich životě.

..

..

Psi se pobytem u člověka postupně druhým vlkům úplně odcizili až k silnému nepřátelství, z čehož se můžeme poučit v nejrůznějších směrech, i co se týče lidí.

 

Člověk zemědělec si získával místo v obci i mnoha dalšími způsoby, než tomu bylo v lovecké či sběračské tlupě.

 

 

 


Člověk zemědělec mohl více rozšířit oblast svých zájmů díky tomu, že mohl provádět i mnohé činnosti doma pod střechou.


Člověk tím, že mohl dělat něco, co mu dobře šlo ,nebo co ho více bavilo, mohl být prospěšnější svému okolí. Nemusel už dělat všechno, a tím se u něj vyvinula specializace.

 


Specializace narůstala s množstvím lidí v obci, protože každý mohl dělat to jedno pořád znovu dokola, a pořád měl pro koho.


Člověk zemědělec mohl v zimě -pokud měl dost zásob a úrody doma- věnovat v klidu čas plánům, co udělá na jaře.

 


Člověk v zimě, když měli doma hlad, měl dost času zamyslet se nad tím, co udělá příští rok lépe.

Tím, že člověk byl v něčem dobrý, si získával respekt v tlupě nebo v obci, a v případě zemědělců se to potom přenášelo i na jeho potomky, protože přestalo být jedno, kdo je čí dítě, ale vědělo se to už dost přesně.

 


Plané myšlenkové konstrukty se nemohly rovnat reálnému tlaku přírody a dalších okolností.

 

Drsné podnebí přimělo lidi dlouhodobě k velikým výkonům a vynálezům, což se postupně projevilo jejich velikým náskokem před obyvatelstvem v tropických částech světa.

 

Člověk v teplejších krajích nemusel tolik přemýšlet, stavět nebo plánovat, když mu tam v zimě nemrzlo, a celý rok mu tam na stromech apod.něco plynule dozrávalo k jeho obživě.

 


Národy v teplejších částech světa se při nejlepší vůli nemohli vybičovat ke srovnatelnému výkonu jako národy na severu, což je celosvětově vidět ještě i do dneška.

Člověk si většinou přirozeně vybírá pohodlí, k čemuž ale v Evropě neměl moc příležitosti, a tak se mu tam tím pádem vyvinula nejpokročilejší civilizace, z jeho nutnosti.

Těžké okolnosti v zimě dělají člověku lepší osobnost, což můžeme pozorovat do dneška.

 


Vesele pobíhající děti a slepice či jiná drůbež v obci patřily ke známce nadějné budoucnosti.

Pes je s člověkem věrně nejdéle ze všech zvířat, protože se to stalo přirozeně, když člověk nechával kolem sebe zbytky, které vlkům sloužily k pohodlnému žrádlu.

 


Když lidé od sběračství a lovu přešli k zemědělské výrobě, rozšířil se široce počet profesí, které se daly výdělečně dělat, a lidé tím pádem mohli lépe uspokojovat své vrozené vlohy pro vývoj celé společnosti.

Po vynálezu písma si mohl člověk své myšlenky z hlavy položit před sebe, a navíc si je dlouhodoběji uchovat nebo je předat či poslat, a tím se velice urychlil vývoj všeho, co dělal.

 


To, že každý, kdo je v těle, se chce hlavně hodně učit, se nazývá pud sebezáchovy.


Člověk si domestikoval dobytek kvůli tomu, aby ho pokaždé nemusel znovu nahánět po lese nebo po loukách, když od něj něco potřebuje




((...)).




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

23.03.2021 06:40:251 tipů dát kritice tipJamardi

Takové výroky dávaj tušit dobré učitele, kteří nečtou text z učebnice, ale život v minulosti konkrétně přibližují, aby to děti bavilo.

23.03.2021 05:52:581 tipů dát kritice tip Křivodržka

Muhehe - tyhle dva sou fakt dobrý :-DDD

 

Člověk v zimě, když měli doma hlad, měl dost času zamyslet se nad tím, co udělá příští rok lépe.Tím, že člověk byl v něčem dobrý, si získával respekt v tlupě nebo v obci, a v případě zemědělců se to potom přenášelo i na jeho potomky, protože přestalo být jedno, kdo je čí dítě, ale vědělo se to už dost přesně.

23.03.2021 04:49:21dát kritice tip Zeanddrich E.

A za komentáře také, především. Potřebuji dělat výběry z výběrů", a dost mi pomůže vědět, co se líbí :)

23.03.2021 04:42:21dát kritice tip Zeanddrich E.

Zatím díky všem za návštěvu, i za tipy:)

22.03.2021 20:59:511 tipů dát kritice tip✩✩ annnie

V krátkém "cuku letu" - tak to si okamžitě přebírám do aktivního slovníku!

A vzájemná úvaha o oboustranné výhodnosti - no lahůdka!!!

Zahájení taktiky stálého obydlí!!! !!! Můj Bože, to je dokonalý!!! Tip a.

22.03.2021 13:48:371 tipů dát kritice tip✩✩✩ bixley
redaktor prózy

Hodně se mi líbí citáty o zvířatech, ale asi nejvíc mě pobavilo

Po vynálezu písma si mohl člověk své myšlenky z hlavy položit před sebe

22.03.2021 10:35:21dát kritice tipAru

s Písmáckým editorem mám taky potíže. dlouhý to je, ale sranda, ještě přečtu později

22.03.2021 10:34:22dát kritice tip✩✩✩✩✩ Gora
redaktor poezie a prózy

Výroky žáků jsou docela vtipné, některé velmi:-)

22.03.2021 04:52:15dát kritice tip Zeanddrich E.

Než mi to sem  ..zase někdo   napíše:), říkám raději hned,  s tou velikostí písma , a s druhy fontů, jsem já nečaroval", ale udělalo se mi to tam  samo" až  v okamžiku, kdy jsem to sem vložil :) (tuším ovšem, čím to asi je  - do předlohy jsem  ty citáty" předtím kopíroval z několika souborů)

 

Jinak se dívám, že tato část je ..pořád ještě docela dlouhá, a že bych ji asi měl rozdělit :)



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor