Úplněk

Občas se v mém životě vyskytnou tak trochu záhadné okolnosti a jedna z nich se stala právě teď.  V době, kdy jsem psal koment pro tebe, moje básnička Slzy dostala právě patnáctý tip a tak jsem získal možnost pověsit ještě jeden svůj vklad v červenci na panel. Koment jsem psal pod báseň "Úplněk" a další na řadě byly Ginsbergova a moje báseň o úplňku.

Bavili jsme se o tom, že jsi nenašel v Ginsbergovi zalíbení, protože v něm nenalézáš nic krásného. Ale co třeba jeho "Jarní móda" ? Podle mého názoru by to mohlo být, kdyby to bylo jen trochu kratší, překrásné haiku.

Ginsberg se proslavil monstrózně dlouhými básněmi jako Kvílení nebo Kadiš, ale psal i velmi krátké básně jako je Jarní móda. A věř, že psal i krásné básně. Jedna z takovýchto básní z jeho mládí je i mezi mými etudami.

Moc by mě zajímal tvůj názor na mou Diskusi. Je psána alexandrínem, takže by se ti to mohlo líbit.   

Lami,

ty předpokládáš, že poezie musí být krásná, Ginsberg se ti protiví, protože je obscénní a jeho verše budí pohoršení.

Názor, že poezie musí být krásná, případně, že by nás měla povznášet, je ale velmi archaický a dnes už se tak nějak nenosí. Poezie prý má být hlavně "autentická" a "pravdivá" a má působit "silou výrazu". Krása by byla současným oficiállním básníkům spíše na obtíž. ...Ginsberg a Beatnici se ovšem od současných českých básníků z básnického ghetta liší v tom, že on(respektive oni - beatnici) dokázali davy oslovit a uspokojit jejich duchovní potřeby. Rozsáhle se tomu věnuji pod básní Slzy v rámci dialogu s Bačkovským.   Beatnici tedy nemluvili "cizí řečí" jako dnešní básníci, ale do určité míry "lidově". Podobali se tím charismatickým politikům, kteří "to s lidmi umí"a ačkoli mají universitu, nemluví s člověkem z ulice jako profesoři, nýbrž jako by byli součástí lidu. Z tohoto úhlu pohledu by mohl Ginsberg vypadat tak trochu jako populista, on ale mluvil za generaci "zbitých" (význama slova beat) a zbití mu dychtivě naslouchali. Nějaká "krása" - to bylo asi tak to poslední, co by tehdy chtěl A.G. řešit. To řešil spíše "sílu výrazu".(viz Kvílení)

Když spisovatel píše román, jistě to dělá proto, aby si jeho dílo přečetlo co nejvíc čtenářů.Jinak by jeho práce neměla smysl.U básníků je to jistě stejné.

K čemu by bylo mluvit cizí řečí, kterou zná jen pár desítek lidí?Takový člověk by po chvíli všechny znal jako své boty a nikoho jiného, nového a třeba zajímavého, už by potkat nemohl.Žil by jak ve skleníku a asi by nebyl spokojen, jelikož by ho už nic nového nečekalo.

Nezastávám názory o kterých píšeš.Jen jsem napsal, jak to mám já.Nepíše se na zadání, ale na podnět podvědomí.Jinak, s chladnou hlavou, to nejde.Maximálně nějaký bezprostřední vizuální vjem(Úplněk) nebo pocit(Poutníci).

Lami,

souhlasím s tebou, že současní básníci už přestali psát básně pro širší publikum, ale píšou je už jen jeden pro druhého. To ale neznamená, že v jejich výtvorech poezie není. Může tam být, jen je psána "cizí řečí", protože elitář ani nechce, aby mu každý rozuměl. Chce mít neustále dojem, že je součástí jakési nepočetné "vyšší kasty".   Ale ne všichni současní básníci jsou elitáři.

Jsi velmi emotivní člověk a proto můžeš sdílet obecně rozšířený názor, že poezie musí vyrůstat z autorových emocí. Nemusí. Takovýto názor je pouze součástí současné "moderní" doktríny. V devatenáctém století převládaly jiné názory.  Doporučuji ti, aby sis přečetl "Filozofii básnické skladby" od E.A. Poea. ... Mnozí současní básníci ale Poea neberou vážně a myslí si, že si touhle esejí dělal z čtenářů legraci.

Musaši - já ale myslím, že moje prožitky tam už jsou, jinak bych přece nemohl nic napsat.

Jasně, že dělám chyby, když o vázaném verši téměř nic nevím.Asi mi jde spíš o obsah.Aby to bylo srozumitelné.Pustil jsem si několik básní Z bytu do bytu z ČT Art.Jako průměrný posluchač musím říct, že nechápu (až na pár vyjímek), kde se v těch textech skrývá ta poezie.Snad si to píše intelektuální elita pro sebe, jinak si to neumím vysvětlit.Masy tohle číst nebudou, protože jim to nic neřekne.Budou na to rozpačitě koukat a nebudou si s tím vědět rady.Možná i proto se poezie moc neprodává.

Tak, teď jsem si asi hodně zavařil.

Nebudu do sebe lít lahev whisky abych napsal báseň o opilství.Jsem sice blázen, ale všechno má své hranice - to k té Černé labuti.Ten film bych si ani za nic nepustil, už tak mám depresí až nad hlavu.

Píšeš, že se snažím a jestli to má smysl.Každé snažení má smysl, nebo ne?Dělám chyby a jsem kritizován - to je v pořádku.V nepořádku by bylo, kdyby mne někdo negativně kritizoval za to, co dělám dobře.

Kdo může o sobě říct, že píše dokonale?Bůh?Čtenáři rozhodnou.

Je mi tak nějak fuk, jestli jsou vázané verše považovány za archaické a nemají na Písmáku fanoušky.Je to jedna z cest, a myslím, že ta nejtěžší.Už jsem to před rokem někde psal:

Jestli se báseň líbí, tzn. je srozumitelná, nejširšímu okruhu čtenářů, pak musí být dobrá. 

Nevím o jakých jinotajích a symbolech píšeš.Máš-li na mysli něco konkrétního, jdi do zpráv.Modrásci zde jsou symbol lásky.

Tvou báseň, za kterou mnohokrát děkuji, si rád přečtu večer, protože nyní musím jít  na osm hodin pracovat, aby bylo na chleba.

Lami,

svou variaci na tvůj "Úplněk" jsem dočasně vložil do dílny. Jmenuje se "Třpyt páry". Zachoval jsem jisté parametry tvé básničky: počet veršů 14, sdružený rým, střídání mužských a ženských veršů.   Snažil jsem se ale vnést do chaosu řád. ...U tebe je počet slabik ve verši různý, já jsem zvolil počet slabik 10, 11. Rytmus tvých veršů je poměrně problematický, já jsem zvolil daktyl, kterým píšu jen zřídka. ...Značně jsem ale změnil obsah.

Všímám si, že věnuješ mnoho energie vázanému verši a snažíš se ovládnout jej co nejlépe.  Myslíš, že to má nějaký smysl?  Když člověk ve vázaném verši dělá chyby, mnozí ho stále poučují a kritizují, ale když se pak naučí psát dokonale, lidé mu napíšou: je to sice formálně dokonalé, ale není to dnešní poezie. Je to příliš archaické. 

Vůbec si nejsem jistý, jestli tady na Písmáku má dokonalý vázaný verš dostatečný počet fanoušků.

Nedávno jsem v TV sledoval film "Černá labuť". Bylo to o primabaleríně, která byla vybrána, aby tančila v Labutím jezeru bílou i černou labuť. Tančila skvěle a měla nejlepší možnou techniku. Choreograf nepochyboval o tom, že bílou labuť baletka zatančí skvěle, ale pochyboval o tom, že zvládne černou labuť. Pro tu roli jí prý chybí životní zkušenosti a prožitky: vztahy, sex, alkohol, drogy atd. Okolí tanečnice a posléze i ona sama se tedy snažili "dohnat zameškané", což bylo ovšem v absolutním rozporu s povahou ženy, takže se její psychika úplně rozložila a děj končil tragicky.   ...Když jsem slyšel argumenty choreografa ve filmu, bylo to jako bych četl jisté komenty tady na Písmáku ke svým vázaným veršům. Obávám se, že kdybych požadavkům jistých lidí chtěl vyhovět, skončil bych jako ona černá labuť ve filmu.   ....Myslíš, že ty bys dokázal do vázaných veršů promítnout své zkušenosti a emocionální prožitky přímo - bez symbolů a jinotajů? 

Helen Zaurak, Okamžik - Děkuji, ale jak jsem už psal, je to zmrzačené      dítko.Musaši má pravdu.

Ti modrásci mě potěšili, a to tak, že se usmívám. Pěkné, děkuji :-)

ukrytá v máku - moc děkuji.

Lami,

moc se mi líbí některá tvá dílka připomínající lidovou poezii. Tahle básnička je ovšem z hlediska konstrukce, z hlediska hláskové matematiky nezvládnutá. Pokud bys o to měl zájem, mohl bych ti vytvořit její matematicky přesnou verzi. Vázaný verš, stejně jako hudba, je totiž v podstatě hlavně matematika.

My archaikové ale musíme držet spolu, takže tip rozhodně.

Jamardi - jste ke mně až příliš laskavá, děkuji.

Vesuvanka - tady u nás existují modráskové louky.A jestli nedojde ke stavbě plavební komory pro lodě, tak i zůstanou.Pro mne ovšem mají modrásci jakousi osobní symboliku.Děkuji za zastavení.Je to zmrzačené dítě.

je to přímo pohlazení....*/**************

Krásná báseň :-))), TIP. Obzvláště mě oslovily verše:

Pomalým proudem kolotá řeka

a zpívá píseň kamení...

tisícem zvuků louky zní,

nevděčný svět se zbavil zelené.

Všichni modrásci už spí.Nebo ne?

Těmi spícími modrásky jsi mně připomněl moc pěkný a zajímavý zážitek z Etny. Pohybovala jsem se vpodvečer na hranici lesa (přibližně 1700 m nad mořem) a zavadila o větvičku malé borovičky. Tím jsem vyplašila obrovské hejno spících modrásků. To bylo pro mě velké překvapení, tolik jsem jich u nás nikdy neviděla.

Líbí se mi to.

Moc hezky to plyne,

až se očka klíží, i ne?