Krásné... naše miniaturní problémky popsané, jako by hýbaly vesmírem... :-)

Vazebná energie nás opouští... ten jazyk fyziky to tak milosrdně/nemilostrdně zaobalil...

annie: ano, má to být o rozchodu, rozkódovalas to správně. ostatním jsem nechtěl brát jejich interpretaci :)

Fyzika byla pro mne za trest. Ale takto v básni je to pěkné.

Já měla s fyzikou vždycky potíže. Fyzikálním zákonům nerozumím a dokonce možná někdy ani nepodléhám :). Když dělám fyzikální pokusy, vycházejí mi vždycky úplně jinak, než všem ostatním. A je to tu zase: všichni tuhle báseň chápou jako milostnou a já jediná ji vnímám jako smutnou. Tak to asi vzdávám... Ale tip dávám a.

připadne mi to spíš jako prozaická miniatura rozsekaná do veršů

některý analogie se mi zdají prvoplánový, navíc je jich tady docela dost; možná si vybrat dvě tři a ty potom rozpracovat... jen můj pocit.

Někdy si načítám o bílých trpaslících, černých trpaslících...   :)

připojuji se k Al. .........*/************************

kdyby mi za mlada někdo napsal takovou báseň, hm asi by si mě získal :-)

připojuju se k Benetce, báseň určená astrofyzičkám, žádná jiná se nechytne. a co třeba zvát budoucí milou na společnou kolonizaci Marsu, to teď frčí :D

To je tak netradiční vyjádření "prosté" věty MILUJI TĚ že bych se ani nedivil kdyby to ta dotyčná nepostřehla. Ale dost možná že se mýlím...