Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 454 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Kde domov můj? - díl druhý
datum / id29.08.2021 / 523449Vytisknout |
autorannnie
kategorieVolné veršeDalší dílo autora
zobrazeno440x
počet tipů31
v oblíbených4x
do výběru zařadilatkij,
Prolog

První díl zde: https://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=523406


Třetí díl (poslední) příště...

Kde domov můj? - díl druhý

Kde domov můj?

 

Díl druhý

 

88

Vzpomínám si na nekonečný konec

jednoho listopadu

rok před Listopadem v

na týden vypůjčeném studeném

prázdném bytě

bez topení

s vysazenými okny

kdesi pod Nuselskými schody

kde už vážně ani láska

neměla moc

nás zahřát,

a to jsme se fakt ještě hodně milovali

 

Kam půjdem za týden, bylo ve hvězdách

 

To bylo poprvé

Ach, kéž tak naposled...

 

89

Vzpomínám si, když se pokusím

ty obrazy vyvolat,

na ten žižkovský činžák

s pavlačí podepřenou kůly

se společným záchodem s panem Krejčíkem

Tam jsem se naučila bravurně čůrat do umyvadla

Tam mi tak zhruba po roce začalo růst v břiše

to malé, bezbranné cosi

co o šestnáct let později

s nenávistí opustilo domov

Vzpomínám si na své oči tenkrát

 

92

Vzpomínám si na vypůjčený domek

kde tolik

chtěla jsem být šťastná

kde v noci jsem se vzbudila

v místnosti plné kouře

Mohli jsme všichni umřít:

já, ty i to cosi,

co mezitím dostalo jméno

a tvrdilo,

že nepřežije bez mého prsu

O zášti ještě nemělo ani šajn

 

94

Vzpomínám si

skutečně bez pohnutí

na náš

domek ve psím víně

co přišel vepsí

Ano, cosi jsme tam jakžtakž vychovali

Ano, leccos jsme tam zažili

Namalovals tam pár obrazů

Ano, hodně jsme se tam změnili

Zřím zřetelně své hladomorné zřítelnice

ten den, kdys odešel

ten den, kdy jsem ti musela říct Odejdi

Ale – zvláštní...

vůbec si nevzpomínám,

jak vypadaly, když jsem ho opouštěla já




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

14.09.2021 20:41:20dát kritice tipannnie

No bixley! Konečně to někdo objevil! Díky moc a.

14.09.2021 20:29:46dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Hezky pojaté vzpomínky.

Nejvíc se mi líbilo

domek ve psím víně

co přišel vepsí

04.09.2021 13:54:191 tipů dát kritice tipZbora
redaktor poezie

Uvidíme... teda vlastně my už ne... :)

04.09.2021 11:26:59dát kritice tipannnie

:) Směrem do dospělosti, já tomu věřím. A potom k moudrému, laskavému, velkorysému stáří... Tedy - pokud bude tenhle svět trvat dostatečně dlouho :)

03.09.2021 15:42:21dát kritice tipZbora
redaktor poezie

Ale jo, ten příměr vlastně možná docela sedí. Teď je ještě otázka, jestli jsme v puběrtě směrem do dospělosti nebo se skrze ni vracíme do dětství, kdy budeme potřebovat čím dál víc opečovávat :). To asi podle vývoje ve světě. Zatím spíš asi směřujeme do kojeňáku :)

02.09.2021 08:50:25dát kritice tipMajaks

Diky za informaci, mila Zboro, budu se ti tedy zjevovat casteji. A to co nejokazaleji.

Je teda otazka, jestli dokazu byt okazalejsi nez ty tvoje svirajici srdce a neukojitelne touhy - ale pokusim se.

Diky, annnie, taky te rad vidim, ty sentimentlni babizno.

 

02.09.2021 07:45:27dát kritice tipannnie

Zboro, tenhle dialog mě baví. Nejsem ovšem zrovna Velká Filosofka... Myslím, že je to prostě fáze vývoje - pokud se nepletu, např. podle Steinera je nyní společnost ve fázi puberty. Revoltujeme proti hierarchii, myslíme si, že smrt se nás netýká a oblíkáme se jako teenageři :) Kluci spolu ještě občas bojují, ale na válku už si moc hrát nechtěj, a holky přišly na to, že jsou i jiný hry než na maminku a na princeznu... Vlastně jsme z určitýho pohledu docela zábavný. A věří-li člověk, že tu není naposled, je to Velký Napínavý Dobrodružství. Se všema rizikama, co dobrodružství přinášej... 

To ovšem neznamená, že se nad náma cynicky ušklíbám. Snad jen někdy trochu nad sebou...

Přeju krásnej den, Pá a.

01.09.2021 22:48:33dát kritice tipZbora
redaktor poezie

Já hlavně trpim, Majaksi, když někde zahlídnu jak jsi hrozně okázale nad věcí.

01.09.2021 22:47:54dát kritice tipZbora
redaktor poezie

Souhlasím, annnie. Karty byly rozdané. Moc na výběr nebylo. Z toho pramenilo jasné místo ve společnosti a řád, kterého se bylo nutné držet. A spousta generací před námi, které usilovaly o to, aby se jejich děti měly líp, žila v domnění, že tím, že je od tohoto řádu, povinnosti a poslušnosti osvobodí, uleví se jim. A ono se to nestalo. Čím to je? A nemůže být ta neschopnost či nemožnost dostatečný seberealizace, míjející se komunikace, neuspokojivej duchovní život, fyzický i psychický problémy a vlastní viny, svírající srdce, nebo třeba taky  neukojitelná touha po svobodě nějakou neschopností vybrat si mezi všemi těmi nepřebernými možnostmi?

01.09.2021 22:13:57dát kritice tipannnie

KayTee, moc děkuju! Měj se krásně a.

01.09.2021 22:10:17dát kritice tipannnie

Majaksi, ty žiješ! Jaká radost vidět tě tu stejně milého jako dřív!!! Myslím, že Zbora je muž. Měj se krásně, ty Něžné Křehké Stvoření!

01.09.2021 22:03:29dát kritice tipannnie

Zboro, myslím, že dřív lidi netrpěli o nic míň - jen neměli čas to řešit, na pomoc měli sotva tak faráře (byl-li dobrej) a utrpení považovali za nutnost, eventuelně boží vůli (popřípadě trest). A za druhý to utrpení bylo často hierarchicky rozděleno dle pohlaví, věku a společenský vrstvy... A o emocích se mluvilo - pokud vůbec - spíše s opovržením... Na prvním místě všude napříč společností byla v první řadě Povinnost a pak Poslušnost... To je aspoň moje laická představa o zlatých časech :) v devatenáctém a minimálně do poloviny dvacátého století...

01.09.2021 14:00:19dát kritice tipMajaks

Teda verse me prilis nezaujaly, ale potesilo me poznani, ze moudra Zbora uvnitr strasne trpi.

01.09.2021 09:01:19dát kritice tipZbora
redaktor poezie

Je to tak. Ale zase i to je o pohledu. V současné době všichni na všechno nahlížíme hrozně neuroticky - můžeme; máme se navenek dobře, tak alespoň strašně trpíme uvnitř. Dříve to bývalo většinou naopak. Nemyslíš?

31.08.2021 23:54:58dát kritice tipKayTee

Moc!

31.08.2021 21:19:02dát kritice tipannnie

Nevím, jestli jsem ti poslala avízo k odpovědi výše, jsem už dnes trochu vymletá :) Tak radši teď.

31.08.2021 21:17:53dát kritice tipannnie

Jo - ale pod tím "dobře" jsou traumata z dětsví, neschopnost či nemožnost dostatečný seberealizace, míjející se komunikace, neuspokojivej duchovní život, fyzický i psychický problémy a vlastní viny, svírající srdce, nebo třeba neukojitelná touha po svobodě... Pozitivní ovšem je, že to všechno je jen náš "učební plán" a že na tom všem můžeme pracovat...

31.08.2021 21:08:08dát kritice tipZbora
redaktor poezie

Ono je to možná ale také optikou pohledu, nemyslíš? Spousta lidí okolo mě se má podle mého vzásadě dobře, ale kazí si to tím, že by se chtěli mít nějak jaksi lépe, jinak, a vůbec nepočítají s tím, že by taky klidně mohlo být možné, že se budou mít hůř, což je ovšem neakceptovatelné. Naše společnost jaksi počítá s určitou nespokojeností jako hnacím motorem pro světlé zítřky, jenže...

31.08.2021 18:39:08dát kritice tipannnie

Zboro, popravdě: já myslím, že všichni jsme tak trochu voyeuři, aspoň do určité míry. Zajímá nás z lidských životů především to, co v tom našem nemáme, nejčastěji tedy velké vášně, zvláštní náhody, dotyky nadpřirozena, velké peníze, temná tajemství, neštěstí zrovna tak jako enormní úspěch a sláva, popřípadě neobvyklé sexuální praktiky :) :) :) Nicméně jako autorka na to nehledím a pokud v jakékoli situaci najdu něco, co mě zaujme, zpracuju to (mám-li čas). Ovšem můj pohled na věc je, že člověk je bytost tragická, plná traumat a bojů směrem dovnitř i ven a i když se snažím vidět věci s humorem, vlastně můj hlavní životní pocit je asi soucit a touha porozumět... Jinými slovy: to, že se někomu všechno daří a má báječný život, považuju pouze za mezistupeň uprostřed období, kdy se mu tak úplně skvěle nedaří... Je to má dosavadní životní zkušenost (obecně, nikoli pouze z mého vlastního osudu).

Možná je svět mája, stvořená grafomanickými romanopisci :) ... A básníky :) :) :)

31.08.2021 13:29:14dát kritice tipZbora
redaktor poezie

Víš, já semtam dumám, jestli za tím, že podobné texty fungují, není kolikrát "pouze" jistá čtenářská účast k neutěšenosti odvyprávěného příběhu. A forma vlastně není až tak důležitá. Stačí, že autoři popisují něco zásadním způsobem destruktivního.

Kdybys chtěla napsat, že se Ti všechno daří a že život je veskrze báječný, myslím si, že by to vyžadovalo daleko větší nasazení, aby dílo mohlo počítat s úspěchem.

31.08.2021 12:13:23dát kritice tipannnie

Zboro, díky. Je to zpověď, ale velmi selektivní, neboť to není primárním účelem tohohle textu. Což doufám v závěru bude k pochopení. Přeju pěknej den a.

30.08.2021 23:46:52dát kritice tipZbora
redaktor poezie

Zpověď, ale výmluvná*

30.08.2021 22:49:51dát kritice tipZeanddrich E.

Promiň, nevšiml jsem si hned, že jde už o druhý díl..

((...)).

Sleduji kolem sebe (ale neboj, nebudu to ..tady teď rozebírat), že ti ..nejlepší lidé kolem mne mají většinou dosti nadprůměrně těžký život:..

.

30.08.2021 09:47:27dát kritice tipannnie

Ukrytá v máku, moc děkuju. Ovšem podotýkám, že jde taky o umění to přečíst. Jsem si toho dobře vědoma a za to tedy dík tobě. Měj krásný pondělí, Pá a.

30.08.2021 08:39:13dát kritice tipannnie

Zeanddrichu, ano, hutné. Ono je pro vnímavýho čtenáře, kterej si na to je ochotnej udělat čas lepší číst to jako celek, takhle je to useknutý jak řečnickou sekyrou... 

Odvíjí se to v dlouhým čase, ale primárně nejde o shrnutí mýho života - jsou to jen ilustrativní výseče k tématu domova...

Diky moc a.

30.08.2021 00:10:11dát kritice tipukrytá v máku

Neskutečné...kolik pocitů dokážeš dostat do slov! Obdivuju. Moc!

29.08.2021 23:02:41dát kritice tipZeanddrich E.

Budu se k tomu muset vrátit:)

(je to ..dosti ..hutné pro mne:) )

((jinak se dívám, že jsi také ..nějak zabrousila do ..svývh devadesátých let :) ))

 

29.08.2021 22:08:38dát kritice tipannnie

Atkij, děkuju. Až jsem se trochu začervenala... Doufám, že závěr (kterej to zas trochu pootočí) tě nezklame... Měj se krásně a.

29.08.2021 22:04:33dát kritice tipannnie

Evženie, naopak. Zažila jsem tolik tolik krásnejch věcí, že bych si to mohla sama závidět :) Ale byly spíš na začátku, pak jich ubývalo... a ubývalo... nojo. Nelituju. A ani nijak zvlášť nevzpomínám. Je to včerejšek a včerejší Anna...

Děkuju. Přeju krásný dny a.

29.08.2021 21:59:56dát kritice tipannnie

Alegno, život zdrcnutej do jedný básně vždycky vypadá napínavě :) Ale fakt je, že já denně Bohu děkuju, že i když svůj život nepovažuju za úplně jednoduchej, rozhodně je velmi velmi velmi barevnej... Díky. Přeju barevnou noc i zítřejší den. Pá a.

29.08.2021 21:56:11dát kritice tipannnie

Snakeu, děkuju. Sám o sobě tenhle díl nemá úplně smysl, takže se drobí na ty jednotlivý momenty. Smysl to dá (doufám :) ) dohromady. K tý odvaze: no, některý věci zveřejnit není snadný. Ale bez nich ten text z pohledu přímýho účastníka (tedy mne) nemá hodnotu... Je velmi příjemný slyšet, že to někdo oceňuje... Měj se krásně a.

29.08.2021 21:44:44dát kritice tipannnie

Black... Teďs mě teda vážně dostala. Jestli to opravdu uděláš, asi ti budu muset udělat diplom... MOC děkuju. Doufám, že konec ty střepiny ospravedlní...

Přeju nádhernej čas. Pá a.

29.08.2021 21:39:21dát kritice tipannnie

Jamardi, vlastně to trvalo do rozchodu ještě deset let, ta datace upomíná k těm nadějným začátkům. Rozešli jsme se, až když jsme ho celý zrekonstruovali :)... Nicméně dopadlo to nejlíp, jak to dopadnout mohlo.

Děkuju, že se do toho textu sama pokládáš. Měj se krásně a.

29.08.2021 21:35:30dát kritice tipatkij
redaktor poezie

Ráda jsem si pročetla všechny Tvé otevřené roky. Tvá sdělení mě dokáží vždycky zaujmout, protože máš neskutečný vyprávěčský dar. Zde výběruji hlavně za poetiku roku 94. To je moje poezie.

29.08.2021 19:50:34dát kritice tipEvženie Brambůrková

To nejsou zrovna hezké vzpomínky. Ale určitě nebyly jen špatné chvíle.

29.08.2021 18:06:221 tipů dát kritice tipsnake_01
korektor, redaktor poezie

Jsou tam pěkné momenty - osobně se mi nejvíc líbil ten obrácený pohled v úplném závěru, taková introspekce a upřímnost vyžaduje odvahu.

29.08.2021 15:32:131 tipů dát kritice tipblacksabbath

dneska ztichnu a pak.....počkám si na závěr.....a pak ....si dám trochu práce a překopíruju si to do celku a znovu si celé přečtu....annn. vážně....tohle mi tahá z těla střepiny...*/************************

29.08.2021 13:11:06dát kritice tipAlegna

z mého pohledu zápecního života je to velmi napínavé čtení

29.08.2021 12:54:10dát kritice tipJamardi

Smutné je, že když se páru podařilo získat slušný domek (není na něj žádná stížnost), rozešel se. Je to tak v životě všelijak.

29.08.2021 12:36:16dát kritice tipČudla

Děkuji.

29.08.2021 12:03:14dát kritice tipannnie

Vesuvanko, děkuju. Ale připomínám, že na slzy je brzy :)! Počkej si na konec... a zatím se měj krásně, pá a.

29.08.2021 11:58:48dát kritice tipvesuvanka

Smutné vzpomínky... Ve všech částech, začínajcích nadějí,  přichází nakonec zklamání. Nejsmutnější mi přišla část 89 a 92, TIP

29.08.2021 11:49:08dát kritice tipannnie

Čudlo, to je tak krásný, cos mi napsal. Dojalo mě to. Věřím, že vám to vydrží. Srdečně zdravím tebe i tvoji paní. Mějte dnes další nádhernej den a.

29.08.2021 11:45:49dát kritice tipannnie

Dievča... Ano, hnízdo, to je to, oč tu běží. A co všechno ho dělá hnízdem. Ty vždycky vyhrábneš tu podstatu... Díky. Přeju měkounce vystlanej den a.

29.08.2021 11:25:21dát kritice tipČudla

Kdykoli ve svém okolí vidím rozpad vztahu, je mi  líto, že jim to nevydrželo. Chápu, že jsou jisté hranice, za které se prostě jít nedá. Jsem ženatý 45 let a vždy jsme s manželkou dokázali před tou hranicí zabrzdit, říct si kde je chyba a z té chyby se poučit. Věřím, že spolu vydržíme, dokut nás smrt nerozdělí a jak jsme si to ve svatební den slíbili. /*

29.08.2021 10:56:28dát kritice tipdievča z lesa

hľadať argument pre načechranie zlámaných krídiel ... treba prilietať do chatrného hniezda, nakŕmiť, zohriať, povzbudzovať k prvému letu ... hviezda Slnko existuje? ... dlhodobo vytreštené oči nemajú silu oddýchnuť si ... až raz ...* ... pekne si ma previedla spomienkami

29.08.2021 09:59:37dát kritice tipannnie

Goro: je to jen prostředek. Ve smyslu střed díla i ve smyslu cesty šípu k terči. Velmi dobře rozumím tomu, co říkáš a taky jsem takové reakce čekala, a jsem ráda, že to tak vidíš. Doufám, že ale báseň zafunguje jako celek, tak byla psaná a tak je třeba ji číst - jenže písmák pro dlouhý zamotaný věci není ideální prostor, proto ten seriál. No, možná nezafunguje, sama jsem na to zvědavá. Každopádně zatím díky za pozorné čtení. Přeju pěknej den a.

29.08.2021 09:38:51dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Annnie, tentokrát /nej/  88, schází mi /v dalších/ ten nadhled z první části anebo příliš detailů... ale ráda jsem četla. Oči/pohled jako hlavní téma jsou zajímavé...

29.08.2021 02:04:041 tipů dát kritice tipharpazein

jako mně se líbí Tvoje tvorba, taky jsem měl začátky v Praze těžké, už tam nejsem, neumím jezdit s autem po Praze....

29.08.2021 01:57:14dát kritice tipannnie

Harpazeine, bohužel musím přiznat, že jsem povrchnější, než bych chtěla být... Nicméně děkuju za kompliment. Je zvláštní, že sis z mejch textů přečet zrovna tu o Richardovi. Jsem tomu ráda.

Jo, a vítej v Písmákově! Ať se ti tu líbí a.

29.08.2021 01:30:41dát kritice tipharpazein

ty vůbec nebudeš povrchní, ani Richard

29.08.2021 01:25:04dát kritice tipannnie

Cassy... vypověz...

Tvoje řádky jsou pro mě hodně důležitý. Děkuju.  Měj dobrej čas a.

PeS: Jak můžou rackové pronásledovat metro???

29.08.2021 01:17:50dát kritice tipcassy

v tom období prožíval jsem (taky) zlomové okamžiky svého života...bože (i když jsem ateista) třeba to všechno jednou vypovím...tvoje řádky jsou jako uvolněný špunt...vteřiny tryskají...chvíli semtimentáně sním...chvíli mrznu na bodě nula...rackové od Karlova mostu pronásledují metro...zapomeň...



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor