Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 455 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Vyhnálovské pohlednice II
datum / id10.10.2021 / 524598Vytisknout |
autorMusaši
kategorieVázané veršeDalší dílo autora
témaKaždodenní
zobrazeno128x
počet tipů10
v oblíbených0x
do výběru zařadilatkij, Gora,
Prolog

Další hrubínovské variace jsou v mém undergroundu.

Vyhnálovské pohlednice II

 

 

Vyhnálovský zimní déšť

 

Ač svítalo již, zase tmí se,

znovu se smráká za oknem.

V šelestu kapek probouzí se

spáč, co v peřinách nezmokne,

který však ještě spal by rád.

 

Zimní déšť padá do zahrad.

 

Oblohou táhnou těžké mraky,

plouží se líně nad kopci,

nad jabloněmi, nad baráky,

zlověstně houstnou nad obcí

a v sivé mlze zmizel hrad.

 

Zimní déšť padá do zahrad.

 

Stojím u okna nevyspalý...

Svítání nebo smrákání?

Mám sucho v krku, oči pálí,

nad krajem letí havrani,

opouštějí svůj zmoklý hřad.

 

Zimní déšť padá do zahrad.

 

Nehybné větve z šera trčí,

probouzejí se komíny,

kostelní věž se v kouři krčí,

lupus est homo homini,

nikoho nemá nikdo rád.

 

Zimní déšť padá do zahrad.

 

Havrani, mraky, kostel v kouři...

Neděle začla černou mší.

Za oknem zívám, oči mhouřím,

na sochy světců cudně mží,

já si však mohu s verši hrát:

 

zimní déšť padá do zahrad.

 

 

 

Vyhnálovští zbojníci

 

Dým stáda chalup třísní za soumraku

a z šedi slyšíš zvonce kostelní.

Klid konce světa...  Barvu vlčích máků

má zimní obzor.   Nedotknutelní

 

se prodírají rozlehlými lesy

a od úst k ústům v bájích putují.

Zlí loupežníci, jimiž děti děsí

děd vypravěč...  I kříže u tůjí

 

se na hřbitově bázlivěji krčí,

když pod těžkými kroky chřupe sníh,

když na okénko chýše kdosi dých,

 

když pes jen couvá, ani nezavrčí

a roztřesený vleze do boudy.

Kdo spoléhal by u nás na soudy?

 

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

11.10.2021 09:27:20dát kritice tipMusaši

Knihomole,

díky za chválu.

11.10.2021 09:26:02dát kritice tipMusaši

atkij,

jsem moc rád, že se refrénová básnička líbila. Forma je převzata z Hrubínovy básnické skladby Jobova noc, konkrétně jde o báseň Stalingrad, kterou jsem jako dítě recitoval na recitatačních soutěžích.  Ještě oblíbenější ovšem byly Čechy krásné, Čechy mé. Též refrénová báseň, která byla hitem na soutěžích ještě v sedmdesátých letech. 

11.10.2021 09:21:01dát kritice tipMusaši

Fialko,

díky. Hrubín psal hodně pro děti a jeho dětské básničky asi žijí dodnes. Do téhle kategorie se ale ale zatím neodvažuji sáhnout.

11.10.2021 09:18:39dát kritice tipMusaši

Goro,

já se jen pokouším zjistit, zda tvůrčí postupy např. Františka Hrubína ze čtyřicátých a padesátých let by na čtenáře mohly působit ještě dnes. Nevím, jestli to ještě může fungovat a jak jinak bych to mohl zjistit, než pokusem?  Je jasné, že značná část čtenářů, a to i tady na Písmáku, je konzervativní. Ale co přesně by tito konzervativní čtenáři chtěli číst?

11.10.2021 09:14:021 tipů dát kritice tipMusaši

blackie,

už Jan Ámos Komenský psal o tom, že zbojníci v pohraničních hvozdech mezi českým a uherským královstvím jsou nepolapitelní. Vrchnost se prý ani nepokoušela je chytat a za třicetileté války byly tak jako tak jiné starosti. U nás mají tedy zbojníci patrně delší tradici než na Slovensku. Slovenské zbojníky ovšem příliš neznám. Jen toho nejpopulárnějšího. Juraj Jánošík (Jánosik Gyorgy) působil mnohem později ( 1688 - 1713), než moravští zbojníci, o kterých se J.Á.K. (1592 - 1670) zmiňuje. 

11.10.2021 09:01:35dát kritice tipMusaši

Al Jal Úde,

jsem rád, že se líbilo. Trefil jsi hřebík na hlavičku. Já jsem totiž poslední žijící klasik. 

11.10.2021 08:59:05dát kritice tipMusaši

netie,

já jsem jinak spíše stručný, ale refrénová báseň musí mýt dlouhá, aby mohl refrén na psychiku čtenáře lépe zapůsobit. Kam se ale hrabu na Hrubína, jehož refrénové básně zabírají mnoho stránek v knize?  Je pravda, že mentalita čtenářů se od čtyřicátých a padesátých let hodně změnila. To mentalita šedesátek je nám určitě bližší, ale i tehdy měli lidé ještě podstatně více trpělivosti. Stačí se třeba podívat na černobílé detektivky z té doby.

11.10.2021 08:23:44dát kritice tipKarpatský knihomoľ

výborné

10.10.2021 18:23:37dát kritice tipatkij

Zimní dešť mi dnes zajímavě kontrastuje a zároveň koresponduje s náladou slunečně mrazivého rána, kdy jsem šla lesní cestou do malé vesnice. Nikde nikdo, jen Jan Nepomucký se zářící svatoráří, téměř se dotýkající ojíněných jablíček zkroucené pláňky...Vyzdvihuji samozřejmě i zvolenou formu. 

 

10.10.2021 15:32:54dát kritice tipfialka...

Těšilo mne číst :-)

08.10.2021 16:52:11dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Tvá schopnost učit se, cítit v oblasti poezie je obdivuhodná...

08.10.2021 16:46:38dát kritice tipblacksabbath

Mně se též líbí obě....při té druhé jsem si vzpomněla na večerní vyprávěnky u dědečka a babičky.......při některých i Azor zalezl z boudy...:-))))

08.10.2021 12:49:131 tipů dát kritice tipAl Jal Úd

Moc pěkné, líbí se mi

Je z toho cítit básník - klasik :)

08.10.2021 11:35:30dát kritice tipnetWoor

dávej mi to po jednom, takhle je to šíleně dlouhý :))) tip, to je jasný

08.10.2021 11:02:34dát kritice tipMusaši

Děkuji, Diano. 

Forma (rozhodně nikoli obsah) je převzata v obou případech od Františka Hrubína. Dlouze jsme tady o refrénových básních diskutovali se Safiánem, tuším, v srpnu.

08.10.2021 10:59:43dát kritice tipDiana

Zvláštní forma, pěkné neobvyklé rýmy. Líbí se mi obě.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor