zemřel NOSTALGIK

Všichni tam jednou musíme. Ale my, co už jsme tam byli, vzpomínáme s nostalgií a vracíme se rádi. 

Jiří, jednou spolu v Brně na čtení, příště spolu ve větším shromáždění...

Byl na naší svatbě, o muži prohlásil "intelektuální fešák". Mrzí mě, že jsme v posledních letech už nebyli v kontaktu. Jsem vděčná za oznámení.

Můj projev byl projevem účasti, a to jak směrem k zemřelému, tak i k těm, co žijí dále, pouze vybočil z mantinelů konvečních očekávání a zvyklostí. Chápu ale, že to některé lidi může plašit nebo dráždit, nebo že jsou přemoženi emocemi různého typu, nebudu sem tedy už nic dalšího psát.

Kamamura, ponechme tento prostor k projevům účasti, odpovím do zprávy.

a2a2a - a není osvobozující myšlenka, že už je to jedno? Ať byl, jaký chtěl, jestli byl smutný, dobře, aspoň je jeho trápení u konce. Jestli byl veselý, taky dobře, aspoň si stihl něco užít. Jeho současná neexistence se naprosto neliší od neexistence těch, co umřeli před ním a umřou po něm, zrovna jako se neliší od neexistence naší, než jsme se narodili, a neliší se ani od neexistence těch, co mohli být, ale potenciální rodiče někdo vyrušilm, nebo si tentokrát správně nasadili kondom, takže možné zůstalo v říši Nebytí - pouhou možností. 

Smrt je ultimátní demokratizační fenomén. 

Téhož si všimli už renesanční a středověcí umělci, a vznikl unikátní žánr - Totentanz (a.k.a. Danse Macabre), zobrazující kostlivce nebo mrtvé, jak se drží za ruce a tančí v podivném průvodu a každý, koho potkají, chudý nebo bohatý, biskup nebo kmán, pobožný nebo ateista, se volky nevolky musí přidat a tančit s nimi. 

Už jsem to četla na litwebu. :( Smutná zpráva.  Teď už ale prohání múzy na lepším místě.  

Tak to je mně moc líto. Vzpomínám na jeho krásné básně...

Tak nějak vnímám odchod kohokoliv zde čím dál osobněji. Někdy o těchto lidech nic nevím, ale doufám, že měli dostatek důvodů cítit se šťastnými.

taky děkuju za informaci, psal moc hezky .... ať je mu v nebi dobře

Aničko, děkuji za informaci, i když je moc smutná. Bohužel, přidal se k jiným, kteří už nic nenapíší. Ale zůstaly po něm krásné básně a sbírky. A určitě nejen to. Jsem ráda, že jsem měla možnost (díky Tobě a Dianě) poznat ho osobně.

Vzpomínat na něho budu určitě v duchu dlouho a budu se stále k jeho básním ráda vracet. Ať odpočívá v pokoji. Jarmila