Kdo jsem V.

Jsem loňský sníh a táním střechy hladím

do okapů stékám jako v mrákotách

ještě chvíli leskem slunce svádím

pak v bláta hávu máš mě na botách.

Jsem mlžný opar, bíle svět ti skryju

stačí fouknout a já zmizím do polí

do očí ti barvy duhy vryju

a do duše víru, že vše přebolí.

Jsem hvězda, padám, aby moh´ sis přát

vlastní život za tvé přání položím

tak zastav se a zvaž to tisíckrát

ať je vznosná touha, pro níž uhořím.

Přál sis, abych byla navždy s tebou?

- Jsem krutý mráz, teď ruce mnou tě zebou.