Úvod do nuly

Nabodla se moje duše na osten rán

Tiše našlapuje sen psími tlapkami

Kolem chorých tůní koktavé duše

Probouzen samotou

              Skelným ostřím vyčítavých pohledů

                             Časově omezenou trvanlivostí vybraných pravd

                                           Netřepat

                                                          Nevystavujte přímému slunci

                                                                        Spotřebujte do…

S každou myšlenkou skáču do tmy a bojím se mělčiny

                                                                        a bojím se kamenů

Bolístky mé kulhavé psýché se nesčítají

                                                          zásadně násobí

Po dlouhém tichu přišlo tolik hudby

              kdy hezká děvčata ještě spala

                             zbyly tu jen stařeny unavených ňader

                                           a škaredy unaveného nitra

Vzduch předbouřkového odpoledne byl těžce nasáklý

spletencem vůní mého dětství

 jenž šlehal myšlenky ke zmatku

V této opuštěné vteřině

              vezmi mě prosím

                             z mrazivé zimy do července

                                           voňavého sluncem

Chystám se na fantazie

              Jizvami na bříšku až k jizvám duše