Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Potenciál

05. 05. 2022
6
5
239
Ztratila jsem zemi pod nohama.
Moje realita se rozpadá, mizí a přelívá se jako písek v dunách.
Jsem (ne)náhodným prostorem,
zaplněným prázdnotou.
Rozpínám se jako vesmír,
až se roztáhnu v mlčící nic.
Jsem hologramem, programem, sekvencí fotonových částic.
Zapnutá, vypnutá, živá, mrtvá, světlo, stín, vědomí.
Spolkla jsem klíč od Matrixu a teď mi leží v žaludku.
Tvořitel, oběť, já.
Nekonečno v bodě, oceán v kapce.
Kapka v oceánu, prvek, molekula, buňka, svět.
Všechny možnosti víří kolem mého ostrova.
Odkrojená od cest pouštím lana, dráty, řetězy.
 
Ve vzduchoprázdnu levitující
potenciál.

 


5 názorů

Lenochod
09. 05. 2022
Dát tip Ryba_z_obrazu

Bože, to je Boží! Nejlepší je:

Spolkla jsem klíč od Matrixu a teď mi leží v žaludku.

Tip


Benetka
08. 05. 2022
Dát tip

Eh! 

Co bych k tomu měl dodat?

Snad jen že jsem sám chyba v Matrixu.


Alegna
06. 05. 2022
Dát tip

Energie možností nekonečných a nebo taky vůbec žádných, pro mě výstižné (V určitém  psychickém vyčerpání jsem se "ocitla ve vesmíru" s pocitem absoulutní vlastní bezvýznamnostia a pak přišla úleva, zní to divně, já vím :).)

TIP


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru