Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

[ (Apendix) Pokud chcete na výlet 2.

16. 05. 2022
0
0
159
Autor
28g

 

[ Vzkaz na FB panu Miroslav Krobotovi

 

 

Dobrý den, pane Krobote, jehož si dovoluji obtěžovat:

 

poněkud rozlehlejším dotazem:

 

v současné době se věnuji čemusi ve zdejším tuzemsku tak zbytečnému, jak jen může být rozbor filmu Wese Andersona Francouzská depeše.

 

A v té souvislosti jsem si vzpomenula na cosi už zcela zapomenutého, tedy na váš film Díra u Hanušovic.

 

OBRÁZEK

 

Jak vidíte na obrázku, na začátku filmu se objevuje část dekorace, mnou označená šipkou. A s ní souvisí moje otázka: Co o tomto předmětu víte víc, nežli že je čímsi církevním?

 

Přičemž se jedná o raritu, kterou ani nemají evidovánu v šumperském okresním muzeu – tedy o oltář Panny Marie Lurdské původem nejdříve někdy z těsného konce 19. století a nejpozději do 1. světové války. Vyroben byl zřejmě v nějaké regionální výrobně, o níž se rovněž dneska nic neví.

 

Jak možná víte, zmíněný Andersonův film je založen i na hře s kulisami, takže nenechává bez povšimnutí ani jeden předmět použitý v dekoraci. Kdyby nějaký použil, určitě by jej nějak obehrál.

Vy jste měl v dekoraci oltářík – a přitom se ta stará paní ani jednou před ním v chůzi mimoděčně nepožehná, nespočine pohledem. Jakoby byla bez víry. Do kostela chodící ze zvyku. To mi mělo být skrze atribut sděleno?

Že se z kraje i víra vytratila, to jste snad mohl mít pověšen na zdi namísto oltáře jiný předmět naznačující církevní charakter – třeba kameninovou formu na pečení velikonočního beránka.

Nebo otisk dávno svěšeného kříže.

Něco tak zvaně stejně hezkého. Pokud ne míň.

 

Ono totiž, aby něco k něčemu bylo, je třeba banalitu pozdvihnout do mýtu – říkají.

Jinak se taková chýše z proutí ihned po prvním použití sesype, tvrdí.

Opak je však vidět u toho Andersona. Propriety mu tu hrají, takže kdyby ji použil, kostelní báň by tu trvala přes všechny větrné poryvy.

(I když Andersonovi v Moonrise Kingdom kostelní věž taky spadne.)

 

Tak jsem zvědava, co mi o tom lurdském oltáři a jeho filmových souvislostech napíšete, a pokud ano, již teď vám děkuji.

Mějte se zdárně!

 

 

[ Zpráva na FB od pana Krobota nazpátek

 

 

„Dobrý den a děkuji za postřeh k Díře u Hanušovice.Ano ,víra je v tomto filmu na vymření,včetně stavu kostela,počtu farníků...atd.nadějí je každý kdo zůstane a bude tenhle kraj pokládat za domov.Vámi zmíněný oltář jsme nechtěli příliš akcentovat,a ani jedna z posledních pamětnic "časů víry" tak nečiní...ten oltář je odsouzený k zapomenutí...tím větší mám radost,že si ho někdo všimnul. Věřte ,že i my jsme jeho důležitost zaznamenali ...hezký den mk“

 

 

[ Příloha k FB zprávě paní Světlaně Malinové

 

 

Příbuzná věrozvěsta letectví v kunovickém Letu, tedy Josefa Maliny z hradišťské Žižkovy ulice, asi nebudete, přesto se vás pokusím oslovit, se snahou precizněji nežli napoprvé včera.

 

"Asteroid City je nadcházející americký romantický komediálně-dramatický film."

Čas jako alfa a omega našich životů se rozděluje jako trojjediný Bůh do tří bytostí. Prvním je specifické a nám známé chápání času. Jde o tradiční cyklický čas. Řízený kosmickým řádem, který zrcadlí řád přírody a nebes. Druhým příkladem je moderní chápání času jako lineáního pokroku, kdy pádíme vstříc světlým zítřkům plným inovací. Třetím bodem je čas apokalyptický. Je časem „konce světa.“ Konec se pomyslně přibližuje a my nemůžeme nic dělat. Možná se na něj tak akorát připravovat.“

 

 

"Asteroid City by měl být romantickou komedii zasazenou do evropských kulis."

Budoucnost je pro nás kauzálním zadostiučiněním našich skutků v minulosti, naše současné jednání je tak determinováno určitým předjímáním budoucnosti a našich reakcí vůči ní.“

 

 

"Podrobnosti o zápletce filmu Asteroid City zatím nebyly odhaleny."

Měli bychom tak předjímat budoucnost, abychom jednali tak, jako by budoucnost, kterou chceme nastolit, byla již přítomností.“

 

 

"Kulisy zahrnují maketu vlakového nádraží a klasickou zvlněnou krajinu. Server Discussing Film původně informoval o romantickém příběhu, ale v únoru se spekulovalo, že místo toho půjde o "partu chytrých teenagerů". Může to být nejspíš obojí?"

Odmítáme jednat, dokud nedostaneme určité množství informací, které považujeme za signifikantní. Jenže až budeme mít dostatek informací bude už pozdě. Jistota pro nás tedy nesmí být otázkou poznání (na základě informací), ale otázkou víry. Skutečný čin vyplňuje mezeru v poznání.“

 

 

Nevím, jestli z předchozí montáže vylezlo i vám, co irituje mne.

Každá sudá věta v ní byla citátem z vašeho článku

Liché se týkaly filmu Wese Andersona Asteroid City, o kterém se prozatím až na takové maličkosti nic neví, třebaže za pár dnů bude mít premiéru na festivalu v Benátkách.

Kam třeba ještě hodně příštích let český hraný film nepáchne – tolik jen k obecné úrovni FAMU.

 

Uhranula mě jeho Francouzská depeše a to natolik, že jsem zařadila do čehosi jako mého intelektuálního repertoáru zmínku jistého amerického recenzenta, že se snad jedná o nový žánr. Což bych nerada, jako zrod v přímém přenosu, minula.

 

A jak jsem s ohledem na tu Francouzskou depeši koumala (a tu zmiňuji pro odstrach úroveň zdejšího recenzentství FD v Cinepuru), tak mě s ohledem na onu zmínku o romantické komedii popadlo, že se pokusím o cosi jako prorokování. První můj pokus tohoto druhu se mi rozpadl po 19 stránkách pokusu o filmovou povídku, jakéhosi paralelního příběhu s Astroid City. Tam cesta není, byť i kdybych dopsala. Dokonce realizovatelné.

 

Váš článek jsem měla ve složce uložen již dlouho, s jakýmsi pojetím času, způsobem jeho jiné prezentace, musí i oni nějak pracovat, napadlo mě.

Takže teď jenom 3 dny dřepím, kombinuju cosi o foucaultovském panoptikonu, který má Anderson věcně obsažen/vkomponován v každém filmu. Rozhlednu po čemsi. Po všeobsáhlosti čehosi.

S čímsi takovým si musí i v tom Asteroid City/AC hrát.

Ale ani o tomhle jsem prozatím nevystrčila ven ani větu.

 

Název Asteroid City napovídá cosi jako žánr sci-fi.

 

Filmem dokumentovaný pohled z jakéhosi vnitřku ven.

(Utkvělost.)

Který se ovšem nemůže udát v bezčasí.

A jakýsi pojem času může tu vyprávěcí křivku nějak zohnout.

(Když to použité vyprávěcí není pro případ modelace času přesné.)

Třebaže by ho v czesku stačilo ke zdaru opentlit vlastně jakýmkoli příběhem v žánru romantické komedie.

A nemusí/nemusel by v něm do planety narazit meteor.

 

Z mé strany v jistém smyslu rekonstrukce budoucnosti.

(Doufám, že cosi takové jde ve smyslu vašeho budoucího času.)

 

A pokud na to nepřijdu, uložila jsem si embargo, že nebudu o AC nic číst, že se na něj nepodívám, pokud na to jeho tajemství taky nepřijdu.

Že prostě Andersona všechno další po FD vyškrtnu.

Nechápu-li, z jakého důvodu bych měla mít nárok?

 

Jako vy po tomhle jistě vyškrtnete mne.

 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru