Ironie autobiografie

Po břiše údolí se plazila řeka. Její boky, dosažitelně vzdálené, se po jemném nátlaku nechaly vést místem s příhodnými geologickými podmínkami. Společně pak rytmizovali krajinu tak dlouho, až se s nimi sžila. Není to dávno, co se řeka rozhodla vyzkoušet novou polohu.