Písmák For K
Máš jemnou sametovou pleť,
kolem tebe měl by se točiti můj svět.
Tvůj úsměv rozzáří mi celý den,
já doufám, že nejsi jenom sen.
Svět za mými víčky
Sedím u ohně a hledím, do plamenů, do toho největšího divu, jaký na Zemi máme. Na chvíli zavírám oči, ale okamžitě je zase otvírám, snad proto, co bych mohl zahlédnout vplamenech věčného ohně. Vplamenech ohně, který spojuje osudy let minulých i budoucích. Zavírám oči.
poslední dech
Vyzvracej se někomu jinýmu do ksichtu
neobtěžuj mě svými monotónními výlevy
tvůj život sis zavinil sám, byls nejrychlejší
máš pocit méněcennosti fajn tak odhoď zábrany
Její
Zasedl jsem ke stolu tak jako každý den a doufal, že se probudím ze stavu dehydratace a alkoholového opojení. Snažil jsem se vzpomenout, co jsem všechno vnoci vyváděl, kolik jsem toho vypil, vykouřil, či dokonce jestli jsem se nesjel jako malý kluk. Po chvíli však vstoupila do kuchyně prapodivná vůně, která mě lákala odejít. Dlouho jsem se přemáhal, ale nakonec mne přece jen omámila, na tolik že jsem musel opustit své místo u osamocené snídaně a následovat tak svůj nos, který se nedokázal a snad ani nechtěl vymanit zté opojné vůně, která nejen dráždil můj nos, ale začala dráždit i mé touhy a můj chtíč.
proč
Mé oči pláčou
Jen pro to že ztratil jsem lásku
Která nikdy nebyla
Pro trochu touhy skáču zokna
Morální pokus o navrácení významu civilizace
Morální pokus o navrácení významu civilizace
Strom bez listí upustil svou poslední větev
Poštovní schránka bez účelu
Kdepak je Busch
snaha
Co skrývá se pod pojmem smrt
Snad únik do života snů a hvězd
Nekonečný pád a křik.
Zběsilé kroužení ptáků nad mrtvým tělem
rty a kakao
Rty a kakao
Ráno ti nesu teplé kakao
A ty jej piješ pomalu
Jen lehce se tvé rty dotýkají toho šálku
Má milá
Má milá
Vzpomínám na noc strávenou stebou
Noc vloži mém svášní a něhou
Stala ses mou nevěstou
vzpomínáš
Vzpomínáš
Jednou jsem tě políbit směl
Já to tehdy tak moc chtěl
Vzpomínáš jaký byl ten polibek