Písmák Duhové blues
Na kolejích, v čekárně a v kabině smutek je.
Umřel strojvedoucí. S ním i pytel naděje.
Ta se rozpouští jako africký ledovec.
Ambice
Slovo samo o sobě nevyvolává bolest. Stímto se váže spíše budoucnost, naděje nebo splněné cíle. Mě se ale pod tím pojmem zjevuje jedovatě zelená zákeřnost pralesničky, která jde sbolestí ruku vruce. Vždyť ta malá žabka usmrtila již tolik lidí, tolik ambicí…
Utrpení, které způsobují extrémně ctižádostivému člověku nesplněné ambice, přirovnám ktomu, když člověk strčí úd do včelího hnízda.
Řeka
Tam, kde dva stromy srostlé se zdají,tam, kde vzduch se tetelí,tam nová řeka pramení. Slabý proud si razí cestu,něžně hladí oblázky a čeká, čeká na nevěstu. Po chvíli však potkává,na kraji smrkového lesa,stejně silného kamaráda. Chvíli o nadvládu bojují,nikam to ale nevede,a tak dohromady se dají.