Písmák Slzy
. a vzadu v hlavě,
mám portál k moři
a tím mi právě;
když mosty hoří,
viz. níže
Můžeš Mě Milovat.
Ignoruji Iluze Introvertů.
Lákán Lehkostí Lásky,
Aplauduji Afektovaným Andělům.
Bolest
Něco se stalo. Nevím co. Snad je to špatná konstelace hvězd. Něco to stálo.
Zaklínačka kamenů a Modrý kůň
Bylo ticho. Sen kterým se probudila ze spaní nenávratně odletěl.
Ale přeci ve vzduchu zůstal, snad jen náznak vůně, který jí
nedovolil znovu usnout. A pak se jí sen vybavil.
Pocity noci
Ticho. Lehký dotek bosé nohy. Tma. Vůně konvalinek.
Bez názvu
Rád kreslím mraky na nebe
A květiny, ty pro tebe.
Dlouhá je cesta životem,
Okolo moří, za plotem,
Francesca
Feuilles de blanches bouleaux. Reine des elfes, Amie des oiseaux, Neigeusse seins, Comme deux lis. Emeraudes yeux Ses lévres comme rubis, Contact par eux, Apportera le paradis sur la terre. Filigránové náušnice.
Ostrov
TAM TO JDE LEHCE
Nakonec mě dostali. Trvalo jim to, ale dostali mě. Nebyl to
špatnej plán. Vlastně to byl naprosto skvělej plán.
Myšlenky
Myslím stále na štěstí jen s přestávkami na oběd na lásku když svět se kolem nenávidí myslím na život proto jsem. Ve dne myslím na tvoje oči třebaže ptáš se jak mám tě rád, na co, to nevím vždyť to víš. Myslím a směju se na tebe, a pláču na podzimní listí Myslím na déšť Myslím že přijde zima navzdory době Proto myslím že vše co bylo a svět kolem mě je dobré a jde dál když usínám myslím a vzpomínám na život přichází noc a štěstí jež nikdy nekončí. Na své děti myslím na nic na to na všechno co bude dál.
A vzpomíná....
Každý z nás stejně skončí nakonec,jako starý pán,co na zápraží sedí. A kouří dýmku. A vzpomíná. Však jen on ví, kdo byl,před mnoha lety.
Vize
Do dálek letí, letí ptáci,
pod nebem barvy karmínu,
po kterém slunce se potácí,
to slunce s vůní jasmínu.
Noc
Chci se dotknout nebe. Stačí jen natáhnout ruku. ne, musím výš,
někam blíž hvězdám. Dotknu se nebe.
Já, valkýra
Kolem mě byla džungle. Můj kůň se prodíral vysokým podrostem
a můj společník začínal vypadat netrpělivě. Dalo by se říct, že
jsme přátelé, což vám možná může přijít divné, když se jedná o
Smrt. Znala jsem ho sice jen chvíli a nikdy jsem ho ještě
Budouctnost
Líbej mne, líbej, zelená (v)obludo. Zítra možná přijde konec světa, tak sedím na molu a cákám nohama, pozítří s Alláhem dám si gin s ledem, v hospůdce na Plutu, nebo ještě dál. Hřbitov je daleko, tak na co umírat. Celý svět sedl si, dívá se do blba.
Primus in orbe deos fecit fides
Šla. Horký vzduch kolem ní už jí dávno nevadil. Recyklátory
bzučely, ale samy pro sebe. Celý svět se jí zhroutil v jediném
okamžiku.
Večerní obraz
Píseň doznívá v mlčení večera, den končí ozvěnou posledních tónů ty však pláčeš, snad kvůli tichu. Poslední zlatavý záblesk se odráží od hladiny, nebe se pokrylo triumfálním ohňostrojem barev, ty se však nedíváš, snad kvůli slzám. Vůně mokré hlíny a deště je všude kolem. Přes větve září modravé hvězdy, ty však mlčíš, snad kvůli mě.