Botanická zahrada

Před orosenou stěnou skleníkuzůstal jsem přimrazen:
skleník byl zavřen,na sklech tály vločky,ale pod listy, které měkce se kladlyjako živé vějíře,
list za listem a kolem dokola,spatřil jsem dívčí tvář. Tma nemá kůži černější. Jen zuby svítily jí z tváře
na cestu úsměvu. Ptal jsem se jí, kdo je