Písmák Sen
Tisíce lidí okolo prochází,však sedím tu sám,hledím do zdi. nemajíc životní cíl. Nechápu život a jeho smysl,pochopím smrt a její dary. Tak jako láska, občas se hroutíhroutí se život.
Bezesná noc
Do labiryntu zavlečené myšlenky,bloudí a sledují tmu, co pokryla tělo. V bezesné noci - otvírám očinic nevidím a tak je zavírám. V bezesné noci - hmatám po něčem,jen samá prázdnota, ruku svou ukrývám. V bezesné noci - utíkám do snu,necítím nohy, nemohu, podléhám.
Hledám...
Hledám.
Hledám člověka, zn. Spěchá,
dívám se za roh, utíkám.
Poslouchám noty, a vidím hudbu,
Proměna
Z ukecaného mladého člověka
stal se přes noc starý morous.
Schovává si pramínek vlasů,
upletený ze suchých růží.
Kdybys jen byla
Kdybys jen byla,
mohla žít se mnou,
něžně tě hladit,
toužím víc,
Z hvězdárny
Šel jsem na hvězdárnu,
Tam padla mi hvězda do klína
Zářila teplo a svítila
teď mi v srdci hoří.
Vlkodlak
Bloudím tmou a hledám cestu,
lezu v korunách stromů, rozhlížím se,
vše co vidím jsou náhrobky
osvícené měsícem.
Agrese
Tak už mě zase chytil.
drží,nechává mi volné ruce,
čeká kdy co začnu rozbíjet,
mlátit, bušit, třískat,.
Dnešní počasí...
Byl jsem venku, když padaly kapky
bombardovaly lidské pokolení,
jedna mi přistála na obličeji,
roztříštila se na miliardy dalších.
Rakev
Jedu si tak autem a našel jsem rakev,
Byla mrtvá a přitom se dívala na mě.
Jen ji míjím a bojím se na ni pohledět,
Je tak černá, jako můj oblek…
Tvář
Představ si hladinu,lesklou a průhlednou,pod ní tvář se zděšeným výrazem,je ti tak povědomá, odkud ji znáš.
Jen vzpomínej, vídáš ji denně,Ne on to není…. Snad její výraz smrti zasekl tvoji paměť,Ano, je to ta tvář ze zrcadla…
Závislost
Člověče znáš tu chvíli, kdy ti tak chybí
potřebuješ ji cítit na svých rtech.
Sám víš, že by jsi to neměl dělat,
Ale stejně se na ni přisaješ.
Vlaštovička
Vlaštovička
Vlaštovičko moje nejmilejší,
tobě věnuji tyto řádky,
být jen trochu odvážnější,
Klíště
Klíště
Jsem klíště, jenž na tebe pohlíží,
jsi mou obětí, na vědomí ti dávám,
počkej, až naše těla se přiblíží,
Vzpomínka
Vzpomínka :-(
Vzpomínám na tu vteřinu
Kdy něžně dotkla se mé ruky.
Svou dlaň na ni položila jako peřinu,
Cesta osudu
Cesta osudu
Zda zůstat, nebo pokračovat, stále já váhám,
do tmy se dívám a sleduju nicotu,
chvíli po noži, chvíli po žiletce sahám,
Sebevrahova zpověď
Sebevrahova zpověď
Nemám se rád, a tak se zabíjím,
nemám se rád, přátelé přehlížím,
nemám se rád, duši svou ubíjím,