Písmák Moje lásko
máš tak červeně podebraný oči
když sena mě díváš
jseš tak vzdálená
když mě držíš za ruku
Hřích
Co je to hřích.
naplnění podstaty
Kdo je to Bůh.
ozvěna hříchu
Vyznání
Nechci truchlit,nechci se smát
Nevidím důvod,proč smrti se bát
Chtěl by
Mozek zmatenmyšlenky zvratky
chce mluvitchce se bátchce vidětchce odpouštětchce páchatnemůže
proč. není to strach ani stud
jen zvykšedostkaždodennoststereotyp
Snad naděje, snad pravda
Když tenká nitpod palcem mým,vyklouzla, co zakrývala obzor můj. Já poznal, já cítil, já viděl,až kam vede život můj,až kde se chystám zemřít,tak třas mnou projel, celým tělem a já věděl, že tak žiju, nechci žít. Náhle, snad z čistého prozření,zas spatřil jsem svou nit,jak volně v prostoru se vznáší,jak hledá mě, jak hledá cíl. ***Jemně a opatrně jsem ji uchopil,aby náhodou zas nesmekla se po ruce mé, do dálky neviděné.