z tavby rychle ven?

tak to zas ne

počkej až ti oko zhasne

stříkanec může být málo

aby to za řeč stálo

abych byl Arnold jistěji

vykoupu se v nístěji

kokošku pastuší
narval jsem do uší
naštěstí řekli mi
že mi to nesluší

mohl jsem se sluchem
zažít prudkou skluzavku
kdybych si do uší
narval čerstvou hlechavku

Hledáš-li inspiraci,

pro další práci,

hledej sil tam,

kam se srdcem vrací

......... to je moudré a pěkné.

Až klasické, řekl bych. Čas běží, život utíká - jsou velmi používané obrazy, ale jak jinak, sám nevím. 

Veverko Boris, neber to tak vážně. A když už se opíráš o pravidla, tak nepiš o Litartsovi, že je nemocný. Není.

inspiroval jsi mě k básničce:

Země ví že

hryže lyže

Málo sněhu

i zemská tíže

žádnou něhu

nedodává

pro skluznice

Zem je zlá jak Polednice

Lyže, čím je sněhu níže

se jí více bojí

Raději by stály v hnoji

než jezdily po šutráci

Drny se jen rojí

Laminát se na nich ztrácí

kdyby moh tak vykrvácí

Že je dobrá?

ok, v pohodě

Napadá mě - jestli se nepokusit dílo rozvázat, nechat rozletět ve volném verši. 

Připomíná mi to vyznání z 18. stol.

Litartsi, na Libresu byly také vydány almanachy, dva. My, kteří jsme přispěli, jsma byli vděčni, že se jeden z autorů toho díla ujal, věnoval tomu spousty práce a dovedl do zdárného konce. Kdo nechtěl, nezúčastnil se. Žádný zlý, paranoidní nebo hloupý hlas se k tomu nevyskytl. Nebylo proč.

Intimní a niterná poezie. Jemné naznačení křehkého času a prostoru - kde a kdy tě nemám. Nebo nemáme se vzájemně? Co je to za oblast, ve které jsi svůj a pro sebe? Jdou ta místa nahmatat? Lze je vycítit? Najdeme se v nich? A třeba tak nedohmatná zůstanou napořád. 

Moc hezké dílo právě pro množství otázek, které nejsou explisitně odpovězeny a vlastně i nedoptány.

nevšední a zábavné frázování, sdělení přitahuje k průzkumu

a já furt proč ten Toníček

té buchtě rozšlapal košíček

Najednou ty obyčejné věci nabývají na významu. PS Taky jsem to nestihl, držet mamku za ruku při odcházení.

dík za komentář a upozornění na chybu, opraveno

Próza básně je lehce naznačená, ale i tak čitelná. Celá vrcholí a odkrývá to, jak to dopadlo závěrem, který hezky koresponduje s počátkem. Povedené je slovo touhonohá, padne.

pěkná pocitovka prošitá přívětivými postřehy

Toníku, silné poselství velkopáteční. Tip za to.

Druhá sloka je rýmovaná nešťastně. Tomu způsobu rýmování se říká tasemnice. Někdy se to dělá z recese, ale tohle nebude ten případ.

Aby byl rým kvalitní, nestačí jen zvuková podobnost. Je třeba, aby ta slova byla co nejvíce mluvnicky odlišná. Odlišná musí být i sématika (ale o tom třeba jindy). Třeba slova, která mají stejný slovní základ a liší se jen předložkou, jsou právě ta nevhodná (pravda / nepravda). Úplně nejlepší je, když jsou ta slova jiných slovních druhů. Nebo alespoň jiného vzoru (třeba u podstatných jmen). Na správný výběr slov do rýmu je jedna pomůcka: To, co napadne hned jako první, to většinou není vhodné. Protože nás napadá to nejbližší, nejznámější,1 000 x slyšené.

Nad pořádným rýmem se musí přemýšlet. Rým má být překvapující.

super nápady, atmoška, zlehka napsané 

jasně

Nebylo to napoprvé. Při prvním přečtení se mi líbila lehkostí a neotřelostí 1. půlka, při druhém jsem druhé přišel na chuť

Ještě na to klidně koukni, na rytmus a rýmy.

Jo jo, každý to máme jinak. Já chodím rád na hrob rodičů a rád se o něj starám. Moje děcka taky navštěvují hrob svých prarodičů a berou tam své děti, takže starost se zatěžováním dětí nemám. Že se kácí v našem lese mě neděsí, už bych si klidně odpočal. Dík za komentík.

ať sousedka je třeba klepna

hlavně že je tuze pěkná

marně já se dvořím oné klepně

brzy už mě z toho klepne

to je fórek pro autora, on ví

v kokošce pastuší

spatřil jsem Venuši

zdaleka nekřičí nádherou

stejně jak Venuši*

pletou si

z otylou příšerou

* tu z Věstonic

dost dobrý, slušný nápady

Hluboký jsem myslel, jako že žije v nějaké hluboké díře, něco třeba jako Židlochovice.

To pionýři

do hotelu míří

Mají rádi postel měkkou

a pod příjemno dekou............

Pak využijí vanu

Měcí jsou

ne jak skauti

v malém stanu............. divoce

a pak se myjí v potoce

Jasně, byl to jen nápad co mě napad.

Neumím to úplně uchopit, přijde mi to jako sada různých rad a mouder.

díky

Klasika, klasika, klasika.

Pěkně se čte, hezké nedotaženosti dávající prostor pro rozeznění vlastních představ o jaru. Takové verše rozletu, nespoutané, stejně jako je v rozletu fáze jara o které píšeš. Zajímavě cinkne rým. Závěrem mě napadlo dát místo uděří - do listů se vtlačí - aby tam cinkl rým na slovo stačí.

Určitě klasické haiku, spatřený obrázek. 

Vypadá to, že se tu objevil hluboký básník.

Nevšední všednost.

Mám dotaz. Cože to my lidé jsme? Lstí pro ctnosti neřestí měří touhou cti? Co to znamená? Kdo vlastně teda jsme?

Náš nejmladší syn má talent na močové hry.

Nadějně zoufalé!

Viděl jsem zasažený mohutný smrk. Vprostřed lesa (nikoliv na kraji, jak se stává nejčastěji). Část kmene explodovala a metrové třísky z se rozletěly až 20 m daleko. Vybuchly mu i některé kořeny. Hlína nad nimi byla odhozená. Obrovská energie. 

dík

Jednoduše nápadité,

rozverné,

veselé,

vtipné

nápadité už jsem říkal?

blížím se k domu           

od chodníku ke škarpě  -       

čtyři promile

otevírám si

dokořán okna vůním -

pokoj plný mšic

silní jak silnice

jsou sinice

Výborný!

Pro případ rozvodnění řeky Tibery, patří k záchranným prostředkům obyvatel Vatikánu vatikánoe.

Rozverný obrázek vztahu s Bohem, hezký.

Souhlas s Janinou a Rdodesií.

Křehce svázané, snad jako ta stébla trav svými kolínky. Dostává to tím jakousi dynamiku.

Sdělení postupně nabírá na síle. Nejprve to vypadá, že půjde o cosi ve formě pocitů, ale najednou se vynořuje do podoby - opravdu o něco jde. Objevuje se dávná zkušenost, něco chronicky zamrzlé, dávná krev, která trčí až sem. Připálená.

Myslíš těhotenství nebo Boží trojici?

Mirku, máš to pěkné. Vidím, že ti básničky dělají radost. Jen tak dál.

Právě ty fráze, to strašení, to je hezky a vtipně průstřelné

Jééé, ty se máš, u nás dlouho nic. Já je mám moc rád, popovídáme ... odcházejí se pak doučovat, konsolidovat, ...

Pro mě siné. Připomnělo mi to toulky Libavou. Akorát tam vojáci zničili i hřbitovy, takže ani kříže nestojí.

Svědkové: Dobrý den, mohl by k vám přijít Ježíš Kristus?

Oslovený: Mohl, ale vy běžte do prdele.

Vidíš. A to ta má báseň má mnohem prorýmovanější strukturu než ta tvoje, a shazuješ ji! O silnějších metaforách nemluvě. Usvědčil ses sám! 

Tak nějak to bylo dnes ráno v Brně.

už mě nemusíš přesvědčovat

Už ti pomalu začínám věřit, že skutečně nepoznáš nedostatky toho, co píšeš. 

Urážlivé komentáře a reakce máš akorát ty. Na zcela jasné nedostatky, které ti kdokoliv napíše, reaguješ útokem, že dotyčný je nýmand, který nic nesvede a ničemu nerozumí. A klasici či odborníci v poezii, kterými byli konkrétní nedostatky dokumentovány, dopadli stejně. Nemáš špetku sebekritiky. Pokud by ti skutečně urážlivost vadila, musel bys smazat odhadem stovku svých děl, právě kvůli svým urážlivým reakcím na věcnou kritiku.

Z toho, jaký paskvil jsi napsal jako kritiku na mou báseň vyplývá, že jsi vůbec nepochopil o čem ta má báseň je, její metafory, ani její dokonale prorýmovanou strukturu. 

samozřejmě, ale zajímá mě, o čem to je, proto se na to ptám

les s jehličím čte list

vize ryze vzpříčí tyčí

básní části v pasti slasti

duše tuší díru kuší

a z uší prchne ven

jako sen v den

tahle báseň jako měká dáseň 

vyzní krásně, jasně a spásně

fakt nevím, krom procvišení mluvidel, k čemu takové dílo vlastně je

o čem to je?

že žiju z dávek, ale kdeže

výnosnější jsou krádeže

to ví i vidláci

sem tam je to horký

ale stejně se ty čórky

vyplácí

Losto!

Tvá báseň je moderně vystavěna. Vidím v ní kontinuitu s historickými tradicemi některých velkých klasiků, jako K.J.Erbena, P.Bezruče nebo J.Čepa. 

Sklatba básně nemá otrocká pravidla, která tady otrocky prosazují různí pochybní autoři. Vybočení z rytmu, které máš skoro všude, je pro zdůraznění obsahu. Kdyby ti to snad někdo nemístně kritizoval, nerozumí obsahu a sám nic kloudného nenapsal. Co na tom, že tvá báseň se nedá číst. To je problém čtenáře, který to bude tvrdit hlavně proto, že chce potřít konkurenci a závidí ji kvalitu.

Báseň je významová koláž těžkého života kopřivy, jejího nepochení odmítnutí masami. Technika, se kterou je napsaná, je záměrná. Je také výborné, že jsi udržel 7 slabik ve všech verších i za cenu krvácejících dásní.

Určitě publikuj na co nejvíce serverech.

Když jdu znaven z odpolední

tma jako v tunelu

V barech rundu platí

kdo žijí z tunelů

Velmi povedeně vystihnutá atmosféra běžného prožitku, civilně namalovaná zdánlivě obyčejnými obrazy, které jsou čistě krásné.

Povedené spojení biblického Adama se současností.

Silné jako litanie.

Známému řezníkovi začali vydávat knihy o jeho řemesle v tak vysokých nákladech, až se z toho stala masová literatura. 

jo, sranda, bavilo mě to

dík holky

vzal si ruma vod ní

a pak deset dalších

křísil ho pak přístroj vodní

neměli nadosah Malši

snad nebude z toho na plíce

ten náš trouba z Kaplice

Rytíři se před bitvou tak ožrali, že byli na plech.

Výborně!

Hned na začátku se nabízelo: 

"Ještě mnohokrát

sen si nechat zdát" 

a rozjet to dál o snění, touhách ... ale ty jsi neskočil na tuto jasně se nabízející možnost a šel jsi svou cestou. A napsal jsi "zdát i hrát" s tím tvým silným "i", navíc podpořeným zdánlivě zbytečným dovětkem. Výborně, hlavně originalita! Poslední verš první sloky - roli s touhou dát - kam dát? Kam se dává role? Jaká role? Opět dobré - vykolejit čtenáře, jen ať si láme hlavičku, hledá, co mu uniklo!

Podobně i pokračování. "Pro to soukolí" - zde je velmi zdařilé to, že se vůbec neví o jaké soukolí jde, co to znamená. 

Za pochvalu taky stojí sklatba druhé sloky. Zase se tu lacině a podbízivě nabízí:

Pro to soukolí

které zabolí

v tomto poli ztrát

Ale ty jsi to prokoukl a rozboural klišé daktylotrocheje tím, že jsi ve druhém verši umístil zrovna doprostřed nepřiřazenou slabiku, která onen přežitý rytmus spolhlivě rozbíjí!

"jež tě tmou bolí"

snake dík

stav nebohé kachničky

zhoršil náraz kachličky

do hlavičky

Kubo, tvá báseň je velice zralá. 

Díky Peťo, pochválil jsi mě krásně!

pěkná mini

hezky vygraduje v malebný a hluboký závěr

Litartsi díky, mohl jsem u tebe dopadnout hůře.

Litarts:

Ano. Jsou vázané, ale ne násilně svázané. Vazeb je tam dost a dost. K rytmu - s klidem můžu říct, že po nepatrném zaokrouhlení, je báseň napsaná v trocheji.

toto slovo používali a naplňovali hojně děda, strejda ... na králících, prasatech, drůbeži ...

Pro mě jsou tyto verše jako vlny. Na hřebeni mám rozhled, chápu, uchopím... pak se dostanu dolů...

Slušně poskládané, dost dobrý nápad, až do závěru jsem nevěděl o co jde.

...

... nakonec dojde k poslednímu rituálu

položí nás do futrálu

Děj se zvedne zdánlivým klidem. Mlčenlivé náměstí ve své prázdnotě, stíny... Nic dramatického. Žádná postava, která by byla alespoň chycena samotou a melancholií. Možná jen tichý pozorovatel za okny veršů. A i tak se v této absenci živých bytostí, stávají strůjcem děje stíny, slabá světla, chlad. Máchovské výkresy opuštěnosti. 

Tvoje báseň mi kromě Máchova Máje přivodila stejně hluboký pocit, jako asi nejznámější báseň Bohuslava Reynka - Jsem blázen ve své vsi. A to i přesto, že tam osoba je. Je to sám autor.

A i když se v básni vyskytuje několik (málo) osvědčených rýmů či obrazů, vůbec mi to nevadí. Rýmování mě baví. Po klasických vazbách následuje změna - zpestření. Povedené.

Přijde mi to jako palidrom. U něj však, aby se splnilo základní pravidlo, se kostrbatosti vyhnout nelze.

Rytíři se před bitvou tak vožrali, že byli jen na plech.

Do vázaného verše bych toto dílko nezařadil. Spíš blbůstky nebo indispozice.

Dvojka mi přejde jako senrjú, nápad tam je, trojka - nevím, co jsou ty kičky, čtverka - není v tom nic než nějaké konstatování, poslední - nejasné, první - nemá být Ze bez háčku?

Lepší město plné vzruchu

nežli město duchů

ejchu chu chu chu

To je projev mé profesionální deformace - dotahovat (4 roky učitel, 30 let /dosud/ terapeut).

... a mně se to líbí, ono to jakoby opakování přidává básničce refrény, které sice nejsou vyznačeny, ale jsou patrné

zajímavý postřeh, díky a2a2

Díky moc za komentáře a další. Požehnané Velikonoce, přátelé.