Já zas někdy slyším "ka-kám-tu".

Mě to moc neuklidnilo, zasáhla plech mého střešního okapu a já to musel seškrabávat. Ku lásce zve v máji, teď je spíš drzá. 

Hu-hů-hu

Za oknem v podkrovním bytě,

prolétlo tu cosi hbitě.

Hrdlička po prudkém letu,

upustila proti světlu

vlastní trus a směje se tu.

Mě spíš zajímá Grünewald se svým obrazem "Pokušení sv. Antonína".

Oprava: "Ti" (živočichové)

Něco z toho nám nadřazeného organického řádu můžeme pozorovat i my. Veškerá vesmírná tělesa se pohybují ve svých více či méně pravidelných dráhách, vzájemně se přitahují gravitačními silami i odpuzují, rotují kolem svých os, obíhají se, stále se vyvíjejí a stárnou. Tvoří určitý vyšší systémový celek, včetně svých poruch. My, jako nižší organismy žijící v něm, vidíme z něho pouze některé anorganické části (galaxie, hvězdy, planety, měsíce, asteroidy atd.), které ve svém celku tvoří organický řád, jehož jsme také funkční součástí. Něco podobného se odehrává i v našem organismu, ve kterém také žijí nižší živočichové. Ty mohou na své úrovni rovněž vnímat svoje nejbližší okolí, jako pohyb anorganických částic látek. Co představuje a jaký je ten nám nadřazený řád ve svém celku se my nemůžeme dovědět. Nemáme nad ním nadhled.  

Můžeme chtít co chceme, ale jen v rámci toho, co je nám dovoleno řádem nám nadřazeného organismu, ve kterém plníme svoji životní funkci. Může mikrób v našem organismu dělat něco jiného, než to, co je mu v něm funkčně určeno? Můžeme ho zničit, škodlivý mikrób ale může zabít i nás. Neexistuje živá a neživá příroda. Něco ji však řídí, to ale my z našeho nano-podhledu tvorečka, žijícího v něčem nedohlédnutelném, nemůžeme pochopit.   

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------Špachtlí, štětcem

Špachtlí malbu i hrubější,

chtít tah pro hru, šalbu vnější,

však ctít vztah k dobru umnější.

Štětcem lazur, s citem k věcem,

ze snah nitrem, v čistém světce,

tak ve snách tlak snít, hlas i stvůr. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Omáčka z holubinek zelených, omylem i s malou muchomůrkou zelenou, ale přežils to. Na toho miláčka s tajnými recepty si dej pozor. 

Letní

Obloha blankytně světlomodrá

od boha, se skvělou září tou hra.

Slunce v její půlce v ráži vůdce,

naskytne klam a stráží své prudce.

Paprsky z dáli, hřejí až pálí,

avšak brzký atak přejí náhlý.

S nocí bouře letí k dohře mocí,

ve změti třeští vichrem v dešti.

Ráno pak tichem zváno v den skvoucí,

chladno změn, s pomocí strůjce věští.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Dvoje

Nejkrásnější je to,

co je nejvlastnější.

Vnitřní svoje, dojem hezčí

jitří, vnější větou zlehčí

to, co do souboje zvenčí.

Ve vznětu touhou oboje,

ke vzletu hrou tou pro zdroje

tmou jasnější.

To dvoje, vjem nitrem veden

vně a jen s filtrem změn zve den.

Díky Danny.

Příroda, ve svých různých podobách a projevech, patří k věčným básnickým tématům.

Bouře

Blesky se křižovaly

nebesky, 

že s lesky dnes kříž povalí.

Jen hromy a třesky,

sem tam stromy se ozvaly.

Padly v oběť větru z dáli,

z ran těch střetů odpověď.

Pak spěch kapek v prudký liják,

z dávek půtky, a ví i jak.

Vláha v dohře, dar zní zpráva,

snaha bouře, zmar s ní hrává. 

Co volá

Vše jednou končí

smutkem se loučí

nový den vkročí

skutkem změn vzhlédnout.

Staré zve mladé

darem sen kladem

svárem své točí

slovy jen vzlétnout.

Báseň

Bázeň a kázeň

z nich vztah opora

vznik snah co shora.

Fáze ve snaze

hráze v odvaze

draze o váze.

Forma to strohá

tou dohra skrovná

formát dorovná.

Já se snažím vyhýbat vtíravým rýmům, jako třeba "lásky - masky". Když použiji výraz "láska", tak nepřidružím rým "maska" a obráceně, ale to je moje věc. 

Ve všem běžném můžeme vidět něco zajímavého, nevšedního, co věci dá i jiný význam a rozměr.

Zvláštní věci

I ty obyčejné zvláštními,

jež obličej mají s vlastními

tvary a hájí to své běžné.

Skryty tají sen, v prostém bytí

jen, v němž hostem ten, kdo změn vidí.

Ti svědci jimi básní přeci,

kteří věří ve zvláštní věci,

svými dary se s nimi zasní.   

Básnička je inspirovaná výroky proroka Izajáše ze Starého zákona Bible.

Všechno v pravý čas

Odpovědí na otázky,

kdy a jak se tmou zrodí jas.

Veden svazky, hrou nadsázky,

tou tvou hledí i vydá hlas.

Vše dnem zváno ve správný čas,

odpoví předem zprávy část.

Vdechnout pak tím dáno snáz či

obnoví stín a hlídá ráz.

Nostalgické vzpomínání na "staré dobré časy Písmáka" patří je těm, kteří je za takové považují. Vyvíjejí se však i jiné pohledy na básnickou tvorbu.

Linka 

Na blankytně modré obloze, 

vzdorem zde bílá linka dlouze. 

Ta výjimka zve, naskytne klam, 

pouze jak čilá, tak zbylá tam. 

V postupu vpřed a odzadu hned 

jí pak ubývá z odstupu vzhled. 

K odhadu ukrývá i svůj let, 

vrorem jsi teď a v moudrém si pluj. 

Jako báseň mě to nezaujalo formou ani obsahem, každý má svůj život plný nářků a studu. 

Philogyny,

i předem můžeme vztah odsoudit, jestliže se nám podle zjevných znaků jeví jako neperspektivní. To si zkušení veteráni, životem prošlí, nemusí vysvětlovat. Rozpor člověk pocítí hned nebo velmi brzy. 

Pád zrad 

Jakpak vztah chápat? 

Ach ták, tlak a pak 

v snách lapat nápad. 

Jak chvátá na krach 

i pach v těch zradách, 

tak pře spěch zadá 

a přepadá strach. 

Philogyny, 

není. Já svoje básničky často ještě opravuji nebo dopracovávám příští den, někdy i později. Zde jsem pozměnil první sloku, proto jsem tu předchozí báseň smazal a napsal ji znovu. Když čtu jiné autory, tak si kolikrát říkám, kolik práce by ta jejich díla ještě chtěla. A nemuselo by to být podle mého vzoru. Ale jak to kdo vidí, tak to má. 

Díky za komentář, pozměnil jsem trošku první sloku a změnil i název básně. 

Philogyny,

nechybí. Není to tam přímo o nějaké ženě, o lásce k ženě, ale přesto tam v těch snech o ní je. Poezie je někdy žena, jindy muž i žena nebo jen muž.   

Díky Danny.

Snová

Stále cosi hrozí

ve snech noci, 

kde spěch emocí.

Jednou žalem prosí

kdosi v nouzi,

jindy málem kosí

mnozí bozi.

I jiný vzedmou vjem,

z moci vlídný sen,

jen ten zhlédnout.

Duch se vzpouzí horoucí

a probouzí vzduch z noci.

Strouha

Nová snová osnova smlouvá znova slova.

Mnohá touha pouhá, dlouhá obnova.

Drobná strohá ozdoba, dobrá od boha.

Souhra se rouhá, strouha ostrouhá.

Vybral jsem si toto:

Žal hledej v kořenech řeči

bydlí blízko mělčin

kořeny jako provazy

do hloubky hlínou křehčí 

Z hran

Není jednoduché 

býti jednou duchem,

andělem z ran tělem,

jíti směle zněním

a směrem v klam jedním.

To se mění v prosté

chtění bdělé, v rostlém

zření, lpěním k ctnostem.

Z pout

Co život dá a upoutá,

na to z výhod dbá snů nota.

V opasku těch snových hlasů,

spěch času oslovit masku.

Z pout tou poznat zrod v souhlasu,

snad tmou postát pro svit jasu.

Tohle se mi líbí. 

Philogyny,

toto je moje podání první části Máje K.H.Máchy, přejímající oslavu přírody a lásky, ale i tragédii příběhu, který se rozvíjí v Máchově díle. Není to ucelená báseň, jen inspirace úvodní částí. První dvě sloky oslavují 1.máj, třetí již navozuje další děj, podobně jako je tomu v předloze. Je to o oslavě máje, času lásky, i o nešťastné lásce.       

Máj 

Slunce ke spánku se klonilo, 

v oblacích kouzel a červánků. 

Byl první máj, večer snů, plánků, 

kdy již o lásce vše snilo. 

Hrdlička, slavík zpěvem touhy, 

ve vonném háji, v květech stromů. 

Voláním svým po sletech domů, 

máj tak vítal jménem mnohý. 

I v bolu pláč tu slyšen tichý, 

kde jezera šum, v křovích stinných. 

Z jakých vidin, poví, že z vinných, 

pro sen lásky, ztišen hříchy. 

Básničku "Život" jsem nesmazal kvůli tvému komentáři, ale kvůli jejímu textu, který jsem přepsal do jiné podoby, přečti si ji teď. Tuto básničku "Májová" jsem smazal a neupravenou znovu opsal kvůli komentáři, který ji označil hrubě urážlivým výrazem. 

Básničku jsem smazal z důvodu urážlivých komentářů a napsal ji sem znovu. 

Májová

Májová nová snová hodnota, 

co ta nota smlouvá v chod, to poutá. 

-

Píseň tiše spíše slyšet z výše, 

svůdce slunce, strůjce, vůdce říše. 

-

Po roce porce, emoce světů 

v letu či květů v louce, co jen tu. 

-

V háji se mladí tají, jak v ráji, 

máj tak mají rádi, sen i hrají.

- 

Pamatuji si tě z Psanců, vrať se k Lukiovi a mně dej pokoj, na to nemáš. 

Opravuji: 

Přitom je to, co jsi napsala o přátelství i jak jsi to napsala, výborné a pravdivé. 

Všiml jsem si tvého textu až teď a divím se, že tu není žádný komentář, jen jeden tip. Přitom je to, co jsi napsal o přátelství i jak jsi to napsal, výborné a pravdivé. Tak přidávám i svůj tip. Podobných vyjádření o hodnotách našeho života je možné slyšet nebo si přečíst pramálo. 

PŘÁTELSTVÍ 

je jediná láska 

cit a tolerance 

bez hádek. 

Díky za komentář.

Aru, 

ty jsi navrhoval, stejně jako já, pouze název Písmákart.cz, což je opravdu vhodný název pro pokračování tohoto literárního webu. 

Díky za komentář, 

já také nejsem sám, 

i se mnou je náš vyšší pán 

a jeho oltář. 

Opravuji: literárního serveru

Já jsem navrhoval název webu Písmákart.cz, což by byl reprezentativní a důstojný název pro pokračování tohoto básničkového serveru. Zahrnuje původní název a zároveň jej krátce rozšiřuje do nového významového termínu. Nemá jazykové problémy a vyjadřuje tvůrčí zájmy většiny nebo mnohých zde přispívajících autorů.   

Kde jsi i nejsi 

Kde jsi, tam kdesi se mísí 

i sen, vizí klam s premisí. 

Píseň té směsi velící, 

ví své k věci, si věřící. 

Radar s vírou v jedné misi, 

dar tvar mírou ve dne křísí. 

Stanoven 

Unaven davem, 

upraven právem. 

Otráven, ozdraven, 

pozván v den ránem. 

Ústa sen v novém, 

pustá v plen slovem. 

Úcta měn s bohem, 

osten stanoven. 

Český jazyk je krásný, básnivý i zpěvný, má mnoho výrazů, různě tvarovaných a spojovaných podle svého významu. Obtížné je ale jím napsat dobrou báseň, kde je třeba hledat vhodná slova, formální spojení slov a větných celků, v harmonickém souladu s vyjadřovaným obsahem díla. Každý výraz ve verši by měl mít svoje funkční, účelové místo, bez zbytečné mnohomluvnosti či málomluvnosti. 

Philogyny,

otevři si v prohlížeči celé skloňování výrazu "káně", tam ti ten ženský rod neunikne. Vzhledem k tomu, že "káně" je ve středním rodu spíše označením mladého ptáka (i se tak skloňuje), je vhodnější užívat pro dospělého ptáta ženského rodu. Tento text ale není jen o káni, ale také o poezii, pro kterou mne tento dravec inspiroval. 

Díky vám za komentář.

Philogyny,

káně kroužila, neboť v odborných textech převažuje její ženský rod, ale užívá se i toho středního. Zde mi šlo hlavně o udržení textu v náročných třináctislabičných verších, což považuji za určitou hranici, kdy je ještě možné psát takto rytmicky soudržné básně. Zde navíc v celkovém prorýmování veršů pro posílení poetičnosti textu. 

Já mám zase rád ptáčky-zpěváčky, ti zpívají svoji originální písničku, ale když se přiblížíme, tak uletí. 

To je řečeno hned v prvním dvouverší. Ten, který se zbavil církevních dogmat, ale neztratil víru.

Já jsem trošku nedůvěřivý k otevírání odkazů. 

Kolik GB má ta kopie Webu? 

Umělá inteligence již i zdatně napodobuje umělecké projevy člověka, ale nikdy je nenahradí. To proto, že ty elektronické přístroje vymýšlejí a konstruují vědci a programátoři, kteří sami nemají cit a schopnosti umělce. To je také na těch napodobeninách znát, i když mohou někoho zmást. Já ve své tvorbě vycházím z historických tradic, ale reaguji i na projevy naší doby. Píši moderní vázané verše v konstrukcích vázaných rýmů. Díky Danny za komentáře.

Je to obsahový i formální záměr.  Jde tu o to blaze si zdávat, ne blaze si zdávat fáze a řád. Formálně se také nevhodně rozšiřuje verš na osm slabik.

Philogyny,

jsem tu jen já se svým PC, v soustředění na své básně, a když mám zakázku, tak i na architekturu. Teď mám dobré sousedy, kteří mě neruší sami nebo štěkavými psy. Proti zvířatům nic nemám, ale nejraději mám divoké ptáky v přírodě, ne zavřené papoušky. Jinak já i básně píši normálními slovy, ale snažím se je umělecky povznést. A k tomu potřebuji klid.     

Opakuji, že ta pauza se tam nehodí, narušuje plynulost rytmu a mění i obsah. 

Každý má svůj prostor a obzor, kterým vnímá svět, a ten mu dává i smysl jeho života. V souhrnu pak vzniká společenský prostor určitých vzájemných kompromisů, různých přetlaků i zvratů.  

Tak proč jsi ji nedala do výběru?

Vynechání spojky tam nepatří. 

Tato básnička má dvě sloky, z nichž tu první tvoří jedna věta o dvou devítislabičných verších. Díky interpunkčnímu znaménku vprostřed prvního verše je možné číst sloku i prozaicky. Rýmy jsou čelní, vnitřní i koncové. Druhou sloku tvoří tříveršové souvětí, v plynulém rytmickém spádu oddělených veršů. Rýmy jsou také trojího umístění. Mezi slokami vzniká daktylsko-jambický kontrast.  

Vrstvy

Hromadí své, pro život duše

od mládí množí plod k poruše.

Skrz ty vrstvy se rodí úspěch,

pláč, co vše soudí, úcta i hněv,

ač sen loudí to ustát v úsměv.

To se jen tak zdá, stačí je oslovit a jen zcela výjimečně se někdo mírně odliší. 

Tady se ale nejmenuje nikdo pan Písmák nebo paní Písmáková, proto zde nejsou ani žádní Písmákové. 

Kdybys četla moje básně (mám jich tu již mnoho s nejrůznějším obsahem) a porozuměla jim, tak by ses to dověděla. 

Je třeba to správně pochopit. Zde je to myšleno jako teoreticky uplatňované etické násilí, bez praktického lidství. 

Nespává sladce, právě naopak, krátce. 

Tady máš formální hříčku se slovy různých významů, což dává nesrozumitelný obsah. 

Sny, to někdy ano. Nejrůznější fantaz-magorie. Smysl mají pro očistu mysli. 

Básnička na tři slabiky ve všech verších a cele rýmovaná je také náročnou formou. Verše tak vyznívají víceméně heslovitě, ale i tak lze dosáhnout plnohodnotné obsahové náplně. Takové slovní hříčky jsou vhodné pro stručné a zkratkovitě vyjádřené texty. Zabývám se různými možnostmi zpracování moderní básně, ale v kontinuitě a návaznosti na klasickou poezii.     

Písmák-ll.cz 

Písmáci, slimáci, psanci atd.

Díky všem.

Písmák.cz je název básničkového serveru, ale výraz "písmáci" již označuje ty, kteří do něho přispívají svými díly, což může být pro mnohého nevhodné a nepřijatelné označení. 

Nechť o tom rozhodne nový majitel a upravovatel webu, co bude celkově výhodnější. 

No, určitě by se i takoví našli, také Češi vystupují v cizích programech, tak proč to takto pokoušet a dál tento křehký server rozbíjet. 

Pardon: .eu

Koncovka "eu." by přilákala i cizince se svými jazyky a to už by byl problém s komunikací, s překlady děl i s kulturou. 

Jen to ne, celoevropská záležitost! Písmák je český básničkový server, do kterého píší i Slováci, a tak by to i mělo zůstat. 

Pismak-art.cz je ta druhá možnost, ale Pismakart.cz je nový výraz, který neopisuje současný název a přitom jej také zahrnuje. Zároveň vyjadřuje druh činnosti jeho uživatelů. Bude se jednat o nového Písmáka, s novým majitelem a vedením, proto by se i název měl výrazněji odlišit. Co kdo v něm slyší není tak podstatné, důležité je co vyjadřuje. Pro vyhledávač nebude neviditelný a každý, kdo bude hledat Písmáka, si jej otevře. 

lawenderr,

to nejsou vykloubeniny, ale záměr s nutnostmi v tak krátkých vázaných verších, cele rýmovaných. Zajímal by mě tvůj příběh, který se ti vytvořil. 

lawenderr,

a pochopila bys tu básničku i bez vysvětlení obsahu? 

Pane Voříšku,

je to o naší digitální době, o hrozbě úniku umělé inteligence, vyvíjené ctěnými vědci pro náš pokrok, naše pohodlí a štěstí, nad nedokonalého živého člověka. Vše v básni koresponduje, funkčně navazuje, včetně závěru, kde si uživatelé "Al" mají přát sepětí s touto klecí, neboť jim usnadňuje život, což se i také daří. Na druhou stranu je ale i ohrožuje závislostí, selháním, škůdci. Forma básně je záměrně takto minimalisticky vykonstruovaná a cele zrýmovaná. 

Doména Pismakart.cz je seriózní název webu, zahrnuje v novém výrazu současný název i veškerou činnost zdejších přispěvovatelů. 

Takže doména Pismakart.cz. je volná, protože druhá a třetí úroveň domény není oddělena tečkou, nebo také Pismak-art.cz.

Kde je tedy možné zjistit, co je doména třetí úrovně či subdoména nějaké domény, když ne u registrovatele domén?

A co takhle Pismakart.cz. 

Doména: Pismak.art.cz je volná, záznam nenalezen. 

Všichni se tady snaží o nějaké to literární umění, tak proč ne: 

Pismak.art.cz

Minimalistická báseň s vázanými, pouze dvouslabičnými verši. Nejvyšší stupeň minimalismu u takové básnické formy, jakého lze dosáhnout pro vyjádření ještě plnohodnotného obsahu. Přitom jde o celkové prorýmování veršů, výběrem různých výrarů téhož a spojitého rýmování. Také jedna z možností dalšího vývoje této básnické formy.

Zdej si

kde jsi,

jestli 

jsi či

nejsi

věcí

čísi

zvěsti

ve lsti

štěstí.

Zde jsi,

směsí

třecí

přeci.

Vědci 

se ctí

kdesi

s hecy

děsí 

klecí.

I ty 

přej si

v lekci,

že s ní

své jsi.

Důležité je vědět, co vyjadřuje výraz "duchovní" a co "archetyp".

Např.?

Prozaicky psaná báseň o dvou obsahových částech, s bohatě rozvitými, celkově prorýmovanými větami, se slovním přesahem vázaných, devítislabičných veršů do následujících veršů. Každou čtyřveršovou strofu přitom tvoří jediné souvětí. Pro mě jedna z možných cest ve vývoji básnické tvorby, reagující také na prozaickou báseň Máj Karla Hynka Máchy. 

Zlé sny

Dnem není či je se svými sny,

nocí s nimi žije vysněním

dění, v moci zření zcestnými

vjemy znění i děsivými.

Bdělé sní, pro ty noční směle

emoční, kde zkraty, s ranními

návraty a svatý nad nimi

zní déle jen v protiklad se zlem.

A ty

Co dnem i nocí v dobrém zvoucí

vjem, s pomocí moci o shodném

konci, jak v souboji po svém to

obojí spojí v tlak rostoucí. 

Snažím se v boji o život. 

Určitě to smysl má, Písmák byl i pro mě nejlepší volbou, po srovnání a zkušenostech s jinými básničkovými servery. Pokud toto tady zanikne a nevznikne jeho náhrada, tak mně asi nezbude nic jiného, než psát básně pouze na blog. Jsme tady různá směsice, ale to je přirozené v takovém názorovém prostředí. Pravidla slušnosti ale také musejí být.    

Určitě ne, nehodí se to tam obsahem ani rýmem.

Báseň je špatná a vulgární. 

Písmák je dobrý spolek, až na některé jedince, ale to je normální a mnohde ještě ve větším všude. 

Philogyny,

mé básně vyjadřují myšlenky, city a pocity z mého života a mají svůj vývoj. Nejsou to jen slova, která se rýmují. Tvoje srovnání s říkankami pro děti i ta tvá malá, trapná srandička jsou zde nepochopením věci. Co by měly být básně, jak by měly být psané, je věcí každého autora, a pokud se básník svým úsilím dopracuje ke stylu, za kterým si stojí, a který si i dokáže obhájit, tak dosáhl všeho, čeho mohl v tvorbě dosáhnout.       

Odpoutaný,

nemáš pravdu, je to tu dobrý spolek. Zkus napsat také něco, co pozitivně zaujme, místo toho zbytečného, urážlivého pokřikování. 

Gabi, je mi to jasné. 

Danny, já už nikdy. 

Delfíne,

opravuji, přihlašoval jsem se tehdy na Litweb.cz, ne na Liter.cz. Na Litweb, kde si nemohu opravovat texty bez souhlasu adminů, se již nepřihlásím. Na Liter už vůbec ne, protože ho vlastní Lukio, který mě vyhodil z Psanců po napsání již asi 190 básní, protože jsem jej dráždil svými kritickými komentáři. 

Danny,

tohle jsem si na Literu při přihlašování přečetl, ale když říkáš, že to jde, tak to možná zase zkusím. 

Na Liter.cz jsem se před časem také přihlásil, ale hned zase odhlásil, protože tam nebylo možné opravovat texty zpětně, jen na požádání adminů. To je jako na Poetikonu, což je pro mě nepřijatelné. 

Vyzkoušel jsem již víc těch básničkových serverů a Písmák z nich byl pro mě i pro mnohé jiné ten nejlepší. Tentokrát to ukončení zní definitivně, ale kdyby se přece jen našla nějaké možnost pro jeho další pokračování, byli by za to mnozí uživatelé vděční. Jinak děkuji za dosavadní poskytnuté služby a všem zde posmutnělým přeji i novou naději v tomto roce.    

Aha, je to na hlavní straně Písmáka.