Písmák Babí léto
Ze stromu platanu
loupe se kůže,
slunce se pomalu
probouzet může.
Jarní příšeří
Slunce se prodírá
pralesem mrakoví,
taková obloha
rázem znachoví,
V objetí
Špičky a paty
střídají podlahu
hledáme těžiště
dopředu, dozadu.
Lunární
Úplněk prozářil dešťovou kapku,
temnota hrála světlem městských lamp.
Mé nohy samy se vedly
po cestě blyštících kočičích hlav.
Střípky Vánoc
V objetí mořských vln,
chladných barev západu.
Jak med rozlévá se po obloze
slunce posledních dní.
Kořeny
Zapouštím kořeny hlouběji do země,
slunce zase začlo pálit.
Slaný vítr vzkazy nese mně,
je čas se vrátit.
Večerní procházka
Zpěv ptáků schovaný v mušli
třpytící se zlato se rozsypalo po vodě
šampaňské jen trochu
pokrylo písek.
Nedělní amulety
Na zdi houpají se
čínská mince a Perun
blízko a daleko
v měkké bublině drží mě.
Děti moře
Záblesky vln šumícího nekonečna,
po skráni mi stéká první slza.
Zprvu jsem nevěděla,
ale vzpomínka je věčná.
Nefertiti
Dusím se pod tvým pohledem pravd
a ty jen pozoruješ
kdesi shora.
Podruhé už skrytý pohyb
Chmýří
A střípky dětské radosti
skládáš dohromady
avšak obraz nikdy nezůstane celý.
Oči zrádné, nevidí
Váhy
Na vrcholu odhodlání, síly a vzdoru,
balancuji neúnavně do úmoru.
Kroucená cesta nahoru a dolů
je plná vzpomínek a bolů.
Tělo z vany
Jako jeden celek
chci se cítit.
Jednolitě, kompletně,
z jedné části.
Galerijní šepot
Bílá a černá, semtam červená,
tma a světlo, taky stín.
Přesná kompozice těžkých stěn,
bílé dveře, bez oken.
Cesta z minulosti
Přesnot, úzkost a strach
zaplňují černou minulost.
Oči hvězdných drah,
pohled ve věčnost.
Podzim
Zkroucený list
schvácený mlhavou černí
padák otevřel
a zem ho pohltí.
Čas
Tiše našlapuje, běží,
plynoucí řeka,
zastaví se jen stěží,
na každého čeká.
Lesní rozjímání
Stíny kapradin
halí mou tvář.
Nořím se do hlubin
v mechový polštář.
Rána
Vločky ulehají něžně
na mé neposlušné vlasy.
Z mých úst líně
vinou se obláčky páry.
Hamletova Ophelie
Za okny plazí se stín
a hlasy kopretin
si šeptají.
Arkáda plna balustrád
Mylné představy
Obraz - zaplní tvou mysl,
před očima filmové plátno,
v srdci očekávání
a ruce rozklepané.
Zpupnost
Mihotavé světlo majáku
budí se v dáli.
Rybka na navijáku
zachránila život králi.
Válka
Mé srdce opět stůně,
pláče a naříká.
Na dně vyschlé tůně
mlčí a nic neříká.
Ruggiero a Angelika
Světlo hladí jemné křivky,
stín prohlubuje tajemství.
Rozevláté jsou vlasy dívky,
oblázky se na dně skví.
První vzlet
Nahlédnu za obzor,
slunce právě vstává.
Končí můj urputný vzdor,
začíná kvést tráva.
Omnia vincit amor
Rozverný úsměv lemují křídla,
rozpustilá láska
pouští bubliny z mýdla,
není potřeba jediná hláska.
Divotvorba
Suchem se brodila
v zatopené síti,
vínem co polila
zašila nití.
Kouzelné zrcadlo
Duhový pásek lne se mi přes čelo,
teplý oblázek pokládá na tělo.
Slunečním paprskům hned se zachtělo
duhu zrcadlem kreslit mi na čelo.