Písmák Prázdno v plném smyslu
Cítím ten nával v duši.
Z uší tichý zvuk ruší
odřené kroky,
a ryje hlubokou vrásku
Máš co dáš
Za trošku lásky
šla bys světa kraj.
a v srdci tvém tkví
pravý lásky ráj.
Ďábel
Tiše vylezl z úkrytu,
a vkradl se nám do bytu.
Sedl si s námi v pokoji,
zadal nám rány co se nehojí.
Slzy duše
Ty duše.
Zase křičíš svým tichým hlasem,
který jen Bůh slyší.
Zase letíš špinavým deštěm,
Život utíká
Cítím tlak skály,
když sotona maluje na srce černé čáry.
Cítím úlevu křídel v duši,
když srdce v modlitbě láskou buší.
Pod pokličkou
Lidské pocity jsou jako dešťový mrak,
plynou v prostoru dokud neprasknou
do pláče,
do hněvu,
Stáří babiček
Líbám tě do dlaně
tam kde se všichni jednou schoulíme
tak rychle utíkají hodiny
hladím tě dokud můžu
Nebeské tajemství
Kroky času ťukaly na hodinách
od západu slunce až do úsvitu.
Rudé paprsky ztmavly ve stínu noci.
Snědla je nebeská tma.
Pocit slzy
Zavřu se do ticha,
kde náruč naříká.
Okamžik utíká,
řeka ho polyká.
Vracím se po tmě
Běžím s šátkem místo vlasů
a večerní stín
pečlivě schovával dívčí krásu.
Víčka se schovala do okuláru sklíčka,
Domov duše
Domov duše
Otevřela svou náruč pro všechny kteří do ní ťukali svým krokem.
Pozvala nás všechny do své hloubky.
Skočili jsme tam dlouhým jakoby nekonečným skokem
Transformace lásky
Byla jsem jako v okovech,
dokud jsem tě milovala láskou,
která vyžadovala tvou přízeň,
byla to láska jak diabetická žízeň.
Nahá v obleku formy
Oblékla jsem si dnes formu
a všichni se nad ní zastavili
a zařadili jí do svého dojmu
o mě
Déšťová modlitba před prací
Déšťová modlitba před prací
Slyším jak ťukají na okap.
snad kroky andělů strážníků
Otevírám okno i náruč
Dotaz pro ateistu
Dotaz pro ateistu
První předek je stvořen z hlíny
moje dítě zas z malé kapky
každý nový den se vrací zpátky
Urážka
Nechte si úctu pro sebe.
Nechte si přetvářku.
Přijímám zdánlivou porážku.
Přijímám Vaší hanbu.
Večernice
Tak zavři své malé pokladnice,
zachumlej do peřin plyšáky s panenkama
a maminku pošli do ložnice,
vždyť už to zvládneš usnout sama.