Písmák Madisonské mosty
Madisonským mostem navždy propojená
zůstane se svým osudem každá žena
ať to byly čtyři dny či rok
udělá každá žena tento krok
odešli...
Odešli daleko moji andělé, k čertu s nimi, A pak i přátelé s nimi se vytratili, Na konci cesty, v téhle smutné chvíli. Mé oči náhle zatoužily. Podívat se na dno tvojí číše, Poslechnout naposled jemňounké kručení v tvém břiše A odkráčet hrdě do finiše. Dotknout se barev, hlas tvůj slyšet.
Hledala jsem výmluvu
Hledala jsem výmluvu
Proč přijít
Mít nějaký důvod
Ne jen lásku, ta nestačí.
snad jednou..
***
Schválně jestli se budeš dívat
na zaprášené fotky
někdy za dlouho
kdekoli....
Na poušti sMalým princem,
zákoutí New Yorku prošla jsem stygrem,
ale kde tebe hledat mám,.
ským si to po nocích povídám.
Čekárna na Bohy
Čekárna na Bohy
Zdá se, že prší, zdá se, že jaro znebe odkapává,
Ale na mou kůži, i když je to divné, padá voda slaná,
Voda z tvých úst, zté továrny na úrazy,
Ranili tě?
Ranili tě.
Tak možná uprostřed lesů,
vhájovně sněhem zasypané,
vyzkouším, zda-li snesu,
Nevěrní
Nevěrní
Vzrušená bezejmenná temnota,
noci tiché, noci jemné
a nervózní ochota,
Sebevrazi
Sebevrazi
Rozechvělou dlaní protékají slzy tvé,
pláčeš kůží a na zemi rozbité
skleničky od prášků se válí,
Západní strana
Západní strana
Stín tvých paží, stín na polštáři,
důvěru pozbyl jsem vty obrysy,
když slunce do oken ti praží
Tak trochu
Tak trochu neochotně,
a sněžným skřípnutím,
podívala jsem se ti do tváře
. nic jsem nečekala.
9.12.2004
9. 12. 2004
Recitací životních omylů,
ráno, když smetu drobky ze stolu,
recitací velkého básníka,
kleji, klela jsi...
Kleji, klela jsi…
Vše je mi jedno- buď jak buď,
ještě se vzpíná tvoje hruď
a kroky tvé slyším, slyším symfonii,
Kde spíš..
Kde spíš.
Kde asi skládáš hlavu kspánku,
kde asi dnes usínáš,
kterou ze svých bludných lásek,
Jak jen to říct
NEBUDU PŘECE HRÁT SI NA TO, ŽE JSEM BLBÁ,
abych tě tu znova hledala,
jestli chcípla láska, já jsem živá,
ale duši jsem včera prodala.
Chodník
Chodník
Hnána přeludem
rozjitřím popraskanou zem
od dnešního rána
Tyrani
Tyrani.
Zoufale těká má tvář po ránu,
ještě než přes ni dostanu,
pálí to místo, kam míříš pokaždé
Kůra stromů
Kůra stromů
Jak jsi ošklivá. Ruce třesou se ti,
vlasy ti šediví a padají.
ale ne to nebyl bych já
Bez doteku
Bez doteku
Připadáš si jako Julie bez Romea,
na cestě, která zdá se zprohýbaná
a žalostná je, bez úniku,
Opilá
Opilá
Ležíš tu - líná a opilá,
vústech kouř, vtěle chlast doznívá,
krev se topí valkoholu,
Jeřabiny
Jeřabiny
. čísi ruka sjizvou pod malíčkem
přiložila mi kústům vodu
. možná.
Pláčeš
Pláčeš
A ani ty to nevíš,
když vlak přejíždí stanici,
i kdybys věděl, neodpovíš,
Matkám
Matkám
Pramen potoka dole ve vesnici,
ochutnej- tak chutná smrt po přeslici,
smrt mužů, něhy žen,
Lhář
Lhář
Poslepu zametu pod postel prach,
a budu se tvářit dotčeně,
že jsi si myslel, že mám strach,
Maják
Maják
Kdekdo ze smrti vlastní mě viní,
ruce si o mě otírá, ruce si o mě špiní,
nechápajíce ohlodávanou mojí mysl,
Pomstychtivá
Pomstychtivá
Sama sebe týrám schválně
a ještě zuřivěji
než ostatní.
Sotva to unesu
Mluvit ti zduše můžu, chci,
jsem hrnec hříchů rozbitý,
a teče ze mě všechna hanebnost tvá,
zamrzá vkostky ledu a zase roztává.
Ukovaná
Ukovaná
Jako oheň vyšlehne tvá touha,
pramenem vody záhy politá,
a slova, tvá slova, slova pouhá,
Čekání
Čekání
Čekám, to čekaní je utkané zděr,
čekám a ptám se, co je to za úděl.
Včekání láska, vlásce čekání.
Vydechla jsem tě a ty se nevracíš
Vydechla jsem tě a ty se nevracíš
Že nejsem stebou,
zbaví mě soudnosti,
vyřežu do kůže obrazce
Uprostřed Mařížě
Uprostřed Maříže
Cizopasná, cizokrajná…jsi žena…mě cizí,
element vduši, který mi chyběl, který mi chybí,
zakousni se do mě a líbej mě, ženo,
Čelíš beznaději
Čelíš beznaději.
Čelíš beznaději, trpíš jako zvíře, víš,
kam sis včera lehnul, tam se probudíš,
na čem ti záleží, co vlastně chceš.
Na útěku
Na útěku.
Strašná škoda, že nevím, kde teď právě jsi,
že nevím ským se líbáš. připadám si ztracený,
a tápu…myslím na všechny chvíle, kdy jsme byli spolu,
Víš proč
Víš proč.
Jsi cesta v strmém svahu,
jsi tvář, kterou jsem rozbil o podlahu,
mou malou dávnou motlitbou,
Komu to chceš říct?
Komu to chceš říct.
Trochu těžší kalibr,
říkáš.
sklopíš pohled,
Neznámým ženám
Neznámým ženám
Když naprsa tiskla něžnou dívku,
půlnoc se odbíjela tiše
a na rtech kapičku potu
Z oceli
Zoceli
Mužům zoceli,
když žena kůži prostřelí,
zůstanou jizvy po políbení,
Smrtka
Smrtka
Zde leží na sametovém podnose
můj popel, prach mého těla,
s ním na tvém klíně smrt,
Všecno je mi cizí
Všechno je mi cizí
TřpytMěsíce mě nedojímá,
luna je slovo básnické,
a vprostřed bídy, voda živá,
Po sté ti říkám
Po sté ti říkám.
A je to kruté vydírání,
život se snámi nemazlí,
zobrazu do obrazu těžké prodírání,
Tichem jít
Tichem jít
Mlhavou věštbu
šeptám skrze rty,
je neúplná
Milencům
Milencům.
I když jsem u tebe, tak postaru,
zavřu skříň, uklidím zástěru,
závěje prachu na kůži tvé,
Nerozumím..
Nerozumím.
Jste temný tón klavíru,
jste křídlo mrtvého ptáčete,
kvůli vám obracím se na víru
Famosní subreta
Famosní subreta
Portrét tvé tváře zmramoru,
ujídám lásku jen tak- ze stolu,
ukousnu ze tvé krásy kus,
Navečer
Navečer
Zlomila jsem cigaretu,
na stole se válí tabák,
křičím, přesto ticho je tu,
Bože..
A už je to tak, Bože,
neuhlídáš všechny děti své,
bodneme v prsa ostré nože,
pod prsty život utichne.
Rána
Rána
Rána jsou jiskrná a bílá,
prosvítí vždy kus mého pokoje,
protečou okny jako voda živá
Pukání
Pukne-li srdce bezmocí
a vyletí zněj andělé,
pryč od lásky- té bolesti
odtančí lehce, vesele.
Proč tě nemůžu mít
Proč tě nemůžu mít
Položit na tvář
kousíček polibku
a usnout pod tvou postelí
V noci
V noci
O půlnoci ve své lehké noční košili,
prosím hodiny, aby další ráno odbily,
sedím a vím, že se mi nechce spát,
Volnej pád
Volnej pád
Rozseknout tisíckrát rozseknuté ledy,
přijít a odejít- zítra naposledy,
všechno ti povědět, říct jak se věci mají,
Vlní se a krvácí
Vlní se a krvácí
Vlní se a krvácí její vlasy,
nechce si to připustit,
ale vím, že stále slyší
Je pryč
Je pryč.
Na ústa vpálila mi cejch nenávisti,
a utekla pryč, pryč od bolesti,
tiskla mi ruce a přísahala,
podzim
podzim
Na havraních křídlech podzim přiletěl,
a sním se nové lásky objevily,
a i když jsem neskutečně osaměl,
..poznáš přítele..
. poznáš přítele.
Však smrt neznamenala víc než život
a ve věčné chvíli, v posledním našem polibku,
zrodil se život nový, v našich srdcích spojený
Stala jsem se kamenem
Stala jsem se.
Stala jsem se kamenem,
jež ti kosti vtěle drtí,
stala jsem se přítelem nejlepším,
Chtějí být
Chtěli být řekou, mořem,
jezerem nevědomí,
tím vším chtěli být,
aby zapomněli.
Hudba
Hudba
Labyrint vášní,
smyčcové kvarteto,
když poslouchám jej,
Vlny
Vlny
Závistivé jsou vlny-
pohltí verše, jež jsou tvoje
tříští se, lámou a mizí
To se mi krásně točí hlava
To se mi krásně točí hlava
To se mi krásně točí hlava,
opilá sedím vkoutě svého pokoje
a nade mnou se vznáší tvoje slova
Jsi
Jsi
…zářivý Měsíc, jenž provází doutnající tmu
…jemný dotek času vokamžiku věčnosti
…má prosba o volnost a svobodu
Po dešti
Po dešti
Tichounce-potají
rozehraji tvé srdce notami.
vůní lilie
Žena, která milovala ženy
Žena, která milovala ženy
To samotě dala všechnu lásku svou
a ze stínu vřelých citů nevystupovala
a když už jednou-na chvíli kratinkou
Vášeň
Vášeň
Skaždou notou tvou,
vášeň větší se probouzí,
po tobě jen-
Tvoje slzy
Tvoje slzy
A nebe bouřilo
a vulicích zněl jenom pláč,
tolik smutku.
cesta
Cesta
Jakou to prázdnotu mé srdce cítilo,
když od tebe do světa plného děsů smutně se vracelo,
jaký stesk a jaký bol.
Milenec
Milenec
Zmilencova objetí
rvu Tvé tělo a nepouštím se
snad měla bych
Den
Den
Chtěla jsem se rvát
za Tvoje-naše pravdy
byla bych nikomu Tě nedala
Z Brescie do Brescie
ZBrescie do Brescie
Cesty…
sním o cestách
bělostných-
Krví být Ti blíž
Krví být Ti blíž
Snad krví být ti blíž
vkrvavé kapce
na mém těle neulpíš.