Písmák Celý život
Celý život
26. 4. 2024
Tato Mišo odovzdá deti medzi dverami, ponáhľa sa k zubárovi pre mamu Monku. Je čas obeda, deti sa vyzlečú, umyjú si ruky.
...
Král minulý a příští
Jsem král. Proto jsem tu sám… Vedl jsem boje, vyhrával bitvy… sváděl ženy a plodil syny. Všechno co jsem v životě potkal, jsem si zasloužil. Nesmějte se.
...
Pověst o Prusíkovi
Pověst o Prusíkovi
Žil byl, před mnoha lety, v západních lesích naší země, rytíř Prusík.
Nebyl moc bohatý, ale měl pěknou malou tvrz se srdíčkem na dveřích.
Každé ráno si natočil z kohoutku do plecháčku výbornou železitou vodu ze své studánky.
...
Být jako Nesbo
Letěl jsem do knihkupectví pro nového Nesba. Slavnostně jsem ten objemný svazek sčerveným hřbetem dotáhl domů do Strašnic a zahrabal se sním do polštářů, abych se mohl ponořit do světa, vněmž Harry řeší případy sintenzitou šílence smotorovou pilou.
Zoken suterénního bytu jsem zíral na růže, jejichž květy sebou mlátily pod taktovkou neúprosného větru. Tím, jak jim nutil svůj tvar, byl jako Nesbø, který tahal z kouzelnického klobouku jeden fascinující příběh za druhým.
...
Roztržitý Brňák v metru. ((minutová hra)) (plus bonus -2 -3 obrázky)
Roztržitý Brňák v metru
((minutová hra, opravená verze)).
- Revize jízdenek. . .
...
Týden v ubytovně U Elektry
Jak ty vlastně ještě vůbec dokážeš stát a předstírat barák aniž by ses nerozpadla, ty přestárlá hnusná iluze budovy. Bleskne mi hlavou, když se poprvý blížim k vysoký kovový brance ubytovny U Elektry v pražskejch Vysočanech. To dvoupatrový papundeklový monstrum, z jedný strany obklíčený kolejemi a z druhý libeňskym zaprasenym brownfieldem a jeho korunnim klenotem - Blešími trhy, mě spolkne a v jeho kuchyni přivítá zhruba padesátiletej správce Libor, róm ve stylovejch teplácích s batmanama.
Z ubytovacího řádu:
Kouření na pokojích, je přísně zakázáno.
...
Psí advokát
Páchla tam desifekce, výkaly, pytle granulí a při zemi se plížil všudypřítomný strach, smíchaný s nadějí. Sotva někdo prošel, ozýval se dlouho frenetický štěkot, a to bylo každou chvíli. Přicházeli a dívali se, nabídli pamlsek a zase odcházeli a děti pak doma kreslily princeznám a lesním vílám oči koček a psíků z betonových kotců.
Zřízenec v modrém plášti s viditelným hrbem, ohnutý snad vším tím sklízením, sypáním do misek a taháním vodítek při venčení byl vlídný ochránce.
...
ČEKÁME.....
Nejvyšší řád vesmíru je láska .
matka myšlenky.
Často nevěříme.
jako motýl , ještě v těle housenky
...
Vrah profesora Steina
Profesor Stein zmáčknul tlačítko. Materiál v hermeticky uzavřeném kontejneru chvíli žhnul. a pak prostě žhnout přestal a to byl konec představení. Profesor se zamračil.
...
Umíš běhat z kopce?
Hnědej, zelenej, hnědej, hnědej, zelenej. Převaluješ se na posteli jako horkej brambor ve svym staromládeneckym bytě a pozoruješ vyskládaný lahváče na polici. Už se ti začínají pomalu klížit oči, když se na krabici, kterou používáš místo nočního stolku, rozvibruje mobilní telefon. „Pán Cigárník, musíte ma zachrániť,“ fňuká ti do Motoroly paní Husárová.
...
TD - U plotu
Pokaždé ho dřív ucítil, než uviděl. K vlhkému pachu hlíny a místního nízkého houževnatého porostu, kterému si zvykli říkat tráva, se náhle přidalo něco jiného, výrazného, co se nedalo přirovnat k žádné ze známých vůní. Když to ucítil poprvé, netušil vůbec, co se k němu blíží. Ale první, co mu přišlo na mysl, jakmile se před ním z mlhy vynořilo zavalité tmavé tělo, byl pes, bernardýn, jakého znal z obrázku.
...
TD - Čikin
z mlhy přicházejí hodní psi a nesou naše smutky.
Seděli jsme na lavičce pod stromem. Vnučka houpala to své nebe, peklo, ráj až knebi a zpátky, vlasy vlály za ní a můj přízemní strach taky.
...
TD - Po bouři
Sam v Městském útulku
Přesně na třetí jeli do městského útulku a nad městem přecházela stále tmavší mračna. Když vystoupila z auta se dvěma sedačkami a malým nákladním prostorem za nimi, zahřmělo. Blázinec, pomyslela si. Březen - a bouřka.
...
TD - Splněná přání potěší
Z mlhy přicházejí hodní psi a nesou naše smutky.
Splněná přání potěší.
Vyprávět o tom by mohl náš pes Brit a naše sousedka. Když k nám přišel jako štěně, babička byla někde pryč a on se nechtěl smířit s tím, že má být dopoledne sám.
...
Zvládne všetko
22. 3. 2024
Hanka otvára ďalšiu skrinku. Už nič pred ňou neschovám.
...
Rodina očami detí
22. 3. 2024
Hanka si nosí knižky, po každej sa uvelebí na mojich kolenách. Sedí, leží, otáča sa, žmolí mi prsty, ruku kladie okolo krku a ja čítam.
...
To jsem se dočkala!
To jsem se dočkala. Náš pes Brit byl zvědavý a rád pozoroval, co kdo dělá. V kuchyni se navíc snažil, aby maminka věděla, co mu moc chutná. Nepříjemné bylo, že se pletl pod nohy a hrozilo, že o něho zakopne někdo, kdo bude mít něco horkého v ruce.
...
Čas trvá hrozně dlouho
Všichni ti lidé sledovali padající předmět z nebe. Ten předmět byl člověk.
„To se mu neotevřel padák. “„Co by tam jinak dělal.
...
Nový život
Venku prší.
Dívám se z okna, které kdysi patřilo nám dvěma.
Kapky deště stékající po skle maskují mé slzy.
Slzy smutku však chutnají jinak…
...
Jarní blábolení
"Proboha zakažte to jaro. " Vyhrkl ze sebe Mirek a skočil střemhlav pod tramvajšinoucíse k zastávce 1km v hodince.
"No chlape," vykřikl na Mirka řidičdošinoucíse tramvaje, "to už jste dneskadesátej, letos to jaro začalo vážně zvostra. "
"Pane.
...
Jistojistá jistota
Muži pili nad hrobem čerstvého nebožtíka rum a děti jukaly přes zeď na lopaty, které se blýskaly v měsíčním světle. „Třeba je na některé maso,“ řeklo jedno z dětí. „Já bych jednu ukradl. “ „Já klidně dvě.
...
Někdy se prostě jen čeká na déšť
Nikdy mě nelákalo jezdit na koni. Co se pamatuji, tak jsem jel jen jednou na poníku o Posvícení. Dodnes si vybavuji ten pocit podobný kejvavé chůzi v pohřebním průvodu. Svěšené hlavy kráčejících zvířat a poděšené úsměvy dětí.
...
O nepopsatelném pocitu volnosti
V NOCI jsem se zúčastnil velkolepého mejdanu na hřbitově. Začalo to nevinně, jak takové akce začínají. Šel jsem jen zalít hrob svého otce. Objevili se tam všemožní kumpáni.
...
Múdre dievčatko
Múdre dievčatko
1. 3. 2024
„Poďme si skladať puclíky. “ volá ma Hanka do podkrovia.
...
I vítězové jsou bezradní
Někdo na mě zvonil. Otevřel jsem dveře, ale nebylo nikoho vidět. Jen na zemi seděla obrovská žába. Na hlavě měla zlatou korunku a byla strašně vošklivá.
...