Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Život není peříčko

04. 03. 2005
20
15
8637
Autor
Markel

Copak asi dělá, jak se má



Šla po chodníku, slunce sálalo. I po pětadvaceti letech jsem ji poznala. Šla kolébavě, unaveně. Nateklé nohy se krčily v ošlapaných lodičkách s vysokými podpatky. Vypadala na víc než padesát, působila tak nějak ucouraně a dříve krásné vlasy utýrala peroxidem. Její pusa čněla do ulice jako krvavej šrám.Taky mne poznala, usmála se, měla ještě pořád krásný bílý zuby. Šly jsme do restaurace na kafe. Moc ji nezajímalo, jak se mám a co dělám. Eva mluvila jen a jen o sobě, tak jak to dělala vždycky.

Kamarádily jsme spolu coby náctileté, pak mne zrádně opustila, byla o pět let starší než já. Chodila s klukama na rande. Jen čas od času jsem byla zasvěcena, šmírovala jsem a pak jsme rozebíraly, jestli by stál ten novej za delší chození. Měla takovej soukromej sen, vdát se za krásnýho bohatýho cizince, kterej ji bude hýčkat, nosit na rukou a bude samozřejmě nechutně bohatej. Vždycky, když mi tyhle svoje představy cpala do hlavy, usmívala jsem se.
Za dva roky se provdala za Dána, kterej stavěl v republice monstra na sušení mlíka, byl zcestovalej a mohl by jí dělat tátu. Viděla jsem je před odletem do Afriky v nějaký restauraci, byl to takovej chudáček se čtyřma vlasama na hlavě, měl nohy do O a obličej poďobanej od neštovic. Byla jsem jako omráčená. Žádná láska, šla tvrdě za prachama. Dělala, že jsem vzduch, že mne nevidí.
Od jejích sester jsem se čas od času dozvídala něco málo o tom, jak se má a co dělá. Zprávy se nesly asi v tom duchu, že Eva se přestěhovala zase do nového a většího domu v té jihoafrice, černé služebné jí myjou okna a ona jim nadává, že dělají šmouhy. A její dcera má pořád nějaký nemoci, ten africkej vzduch jí nedělá dobře. Do republiky jezdila tak jednou do roka, tvářila se zbohatlicky, svoje sestry a jejich děti obdarovávala zlatem a krásnejma hadrama, botama...

Pily jsme kafe. Ukázala mi velikej nůž, měla ho schovanej v ošoupaný umělohmotný kabelce pod šminkama. Spiklenecky mi šeptala, že si na něho počká a podřízne ho jako kuře. Říkala to s naprostou vážností a já jí věřila. Udělala vždycky to, co chtěla. Ochraptělým hlasem se tak zvláštně smála.

Do republiky se vrátila hned po revoluci s jedním porozvodovým melounem, myslím v korunách českých, a osmnáctiletou pihovatou dcerou. Zatím, co si vyhlížela důstojný bydlení, dala ty prachy do úschovy nějakýmu finančnímu expertovi, aby jí je rozmnožil. Nerozmnožil, prohrál je v herně.
Vyhodili ji i s dcerou z podnájmu, nezbyla jí ani koruna. Na čas se o ni z nostalgie staraly sestry, pak jim došla trpělivost, protože jejich milá sestra se svou ještě milejší ratolestí nehledala žádné zaměstnání a roky utíkaly. Dcerka, která ani za dva roky neuměla česky, se vrátila do Dánska za tatíkem alkoholikem a novou matinkou. Opuštěná Eva se courala jen tak po ulicích, na noc splašila u nějakýho mužskýho přespání, čirý zoufalství. Zlato a pěknej ohoz už dávno prodala, na sociálce ji nebrali vážně, neboť její bejvalej nebyl schopnej poslat rozvodovej list. Ona, coby cizinka a vdaná žena, neměla nárok na nějaký ty sociální dávky.

Nosila ten svůj dlouhej nůž v kabelce pod šminkama a já četla poctivě v novinách černou kroniku a měla zlý sny. Oddychla jsem si, když asi po třech měsících finančníka sebrala policie a zavřela ho za miliónový podvody.
Eva už nebloumá po chodnících, neloví obstarožní mužský. Nemám zdání, kam se poděla. Chystala se do Prahy. Když jsme se naposledy viděly, šly jsme zase na kafe, zaplatila jsem útratu za obě a koupila cigarety.

15 názorů

Markel
26. 11. 2021
Dát tip

jsem potěšena, díky Květoni, díky Goro :-))


Gora
26. 11. 2021
Dát tip

Nebýt Květoně, nestavila bych se... je to dobré, Markel!!


Ani už nevím, jak jsem zabloudil zrovna sem, ale potěšilo mě to.


Markel
11. 03. 2015
Dát tip

Movsar: jsem ráda za tvoji návštěvu u mého již postaršího dílka :-))


Movsar
11. 03. 2015
Dát tip

dobře se to četlo. t


Alojs
16. 08. 2008
Dát tip
lilo... teď je chvilku klid. takové to pověstné ticho před bouří :)

Markel
16. 08. 2008
Dát tip
Alojs: já bych už nepřekopávala a pokud ještě spáchám nějaké to povídkování, tak odznova, já jsem totiž moc líná na nějaké látání, taky u vás tak leje? :_))

Alojs
16. 08. 2008
Dát tip
koukal jsem na tvá stará dílka... některé se vykouřily z paměti, jindy byly flashbacky hodně citelné... ale asi to k tobě patří - ty napůl fejetonovské povídky. i když - tohle není ten případ - jako spíše "kterak nezestárnout" apod. (omlouvám se za případné komolení názvu). ... jak jsem psal, člověk by zpětně rád kopal, až by možná překopal :)

Markel
16. 08. 2008
Dát tip
Alojs: díky za kukýna, já to dost odbyla, dneska, když to čtu, tak je to taková osnova či co, chtělo by to propracovat, nějaká ta přímá řeč...atd, snad časem, chystám se na čtení tvých věcí, zajímavé se mi zdají :-)) měj se

Alojs
16. 08. 2008
Dát tip
taková povídka nepovídka... každopádně dobře napsané. četlo se to samo. byť je to tedy zeživotní = smutné.

pupin
15. 08. 2008
Dát tip
jó lidičky, naše bludičky...tak tav tav nebo tě kousne...kráv a!

Markel
14. 08. 2008
Dát tip
pupin. je to jen taková narychlo spíchlá. Prožila jsem z touhle kámoškou docela zajímavej kus dětství, taky se chystám to nějak přetavit do písmenek, dík za tvůj čas a páčko: jsem ráda, že líbilo :-))

pupin
14. 08. 2008
Dát tip
ty stylistický eskapády ( viz.výše) mi připomínaj A.Berkovou - a líbí se mi... povídka čtivá,babsky...

Markel
09. 06. 2007
Dát tip
Usmáty_autor: díky, že jsi tu byla, nějak mi nefungovala avíza a vůbec, co je novej P, tak i autoři, co je mám v oblíbených se mi nezobrazovali nějakej čas do avíz, měj se krásně :-))

si dobrá priateľka, aj keď ťa v podstate len využívala, keď potrebovala...mala by si ťa vážiť...

Markel
30. 04. 2005
Dát tip
Cannisha: Jsem ráda, že se Ti povídka líbila, děluji za tipík, pěkný den!

Markel
28. 04. 2005
Dát tip
Ioannes: Děkuji za názor, ráda jsem Tě "viděla" Toxman: No, zní to fakt blbě, to je fakt :-))

Toxman
28. 04. 2005
Dát tip
Jé jak ná nesnáším výraz náctiletý ;o)

guy
09. 03. 2005
Dát tip
znám podobný případ ... hezky si to zpracovala ...*

Markel
09. 03. 2005
Dát tip
guy: Jsem ráda, že líbilo, díky!

supizmus
07. 03. 2005
Dát tip
hm...

Markel
07. 03. 2005
Dát tip
Petr_Pan: Jeníčku, díky! supizmus: Díky za návštěvu, co je to hm?

johanne
07. 03. 2005
Dát tip
Ten název mě nutí trochu se uculovat, tohle mi pořád dokola opakuje má drahá matinka :))... ale je fakt, že má zřejmě pravdu, stejně jako je spousta pravdy v tomhle textu... Líbí moc. Neobvyklé. *

Markel
07. 03. 2005
Dát tip
johanne: Děkuji. Život fakt není peříčko, Tvá drahá matinka má opravdu ....tu.... pravdu .... :-)))

johanne
07. 03. 2005
Dát tip
Vždyť já vím :)... jen už mi to prostě připadá úsměvné - ale nemyslím to zle. Je to takový trochu odevzdaný a trochu osvobozující úsměv.

Petr_Pan
06. 03. 2005
Dát tip
tak super ;-))

JARUB
05. 03. 2005
Dát tip
Výborně se to četlo, takže technicky určitě dobré a obsah byl tak zvláštně smutný a zároveň tvrdě realistický, chvílema jsem nevěděla, jestli ji mám odsoudit nebo jestli mi jí má být líto.... rozhodně T :o) (a to povídky jinak vůbec nečtu, já radši básničky...) :o)

Kytiii
05. 03. 2005
Dát tip
dobře se to četlo, ale když budu hodně kyselá, tak se to povídce nepodobá ani v nejmenším... chybí tam přímá řeč atp... takže jako vyprávění nebo deníček na tip, ale puntičkářsky, povídka to není...

DRAHT
05. 03. 2005
Dát tip
Je to moc smutné, ale moc hezky napsané. TIP

Náladu mi to nezvedlo. Dobře napsané. Tip

Tak nevím, možná to je tím, že nejsem technik:o) & kontrasty nepovažuju za vadu, ale ten první odstavec se svítícím sluncem, krvavým šrámem a bílejma zubama mi přijde naprosto dokonalej, brilantní charakteristika „bez charakteristiky“ – i s životopisem na všehovšudy ani ne půl pátého řádku... ...paráda!

Bezinka
05. 03. 2005
Dát tip
......povídky většinou nečtu... Tahle je napsaná dobře a věřím, že příběh je fakt ze života... *t

Markel
05. 03. 2005
Dát tip
Petr_Pan: Jo, už chápu, to by šlo, nic proti :-))) Sarrah: Díky za úsměv! Artful_Dodger: Jedním dechem? Tak to jsem moc ráda, díky! Mariana: Smutné to je, jsem ráda, že líbilo, díky za návštěvu. JARUB: Můj vztah k ní byl vždycky rozporuplný, jsem ráda, že sis našla čas na tak dlouhé povídání, díky! Kytiii: Máš pravdu, čistokrevná povídka to určitě není, spíš jakejsi koncept, bylo by to na delší dílko. Dík za kritiku :-))) DRAHT: Dííííky moc!!! rozhněvaný_malý_muž: Jsem potěšena, radost na tváři. Slůůůníčko: Pohlazení, že líbil i ten začátek! Bezinka: Je fakt ze života, příběh je to mnohem krutější, než jsem tady v rychlosti načrtla, díky za zastaveníčko!

Dero
04. 03. 2005
Dát tip
Já mám jen technický poznatek: slunce sálalo / krvavej šrám / poznala mne / bílý zuby / do restaurace Tato místa (a možná ani nevím, proč tato) - to jsou pro mě stylistické eskapády, kontrasty. Nemůžu se přes to přenést, nemůžu se v tom stylu uchytit. :o/

Vaud
04. 03. 2005
Dát tip
moc dobrý* Jedna moje dívka-umělkyně mě krátce po revoluci vyměnila za bohatého anglického právníka, který ji koupil vlastní galerii. Já jsem chtěl holku, co bude chtít modrý z nebe :-)

Markel
04. 03. 2005
Dát tip
Dero: Nemůžu za to, slunce opravdu sálalo, ona měla a má krásný zuby, takový jsi asi nikdy neviděl, leda umělý. A i ta rtěnka není vymyšlená, svítila do ulice, jako červenej semafor. Je to autentický. A do tý restaurace jsem s ní šla, co máš proti restauracím? Jinak jsem moc ráda, že jsi se zastavil, díky.

Markel
04. 03. 2005
Dát tip
Vaud: Díky, souzněníčko, já taky nejraději to modrý z nebe. :-)))

Markel
04. 03. 2005
Dát tip
jan(ek): Děkuji za návštěvičku, jsem potěšena

fungus2
04. 03. 2005
Dát tip
***

Markel
04. 03. 2005
Dát tip
fungus2: Zastavení Tvé mne potěšilo, díky!

Petr_Pan
04. 03. 2005
Dát tip
bys mohla číst jako manžel .. ;-)

vesuvanka
04. 03. 2005
Dát tip
Smutný osud, Eva se asi těžko přizpůsobí novým - horším podmínkám, pokud nebyla zvyklá pracovat a byla dobře finančně zajištěná, nebude mít pravděpodobně zájem zaměstnání hledat, bude kdesi v koutku duše pořád věřit, že se někdo najde, kdo jí pomůže... Moc pěkně jsi povídku napsala, zaujala mě... TIP

Markel
04. 03. 2005
Dát tip
Petr_Pan: Díky za návštěvu, ale nějak jsem dneska nechápavá. Jakej manžel? vesuvanka: Jsem moc ráda, že Tě moje povídání zaujalo, díky!

Petr_Pan
04. 03. 2005
Dát tip
můj - Empty - jak čet povídky přece .. :-))

Sarrah
04. 03. 2005
Dát tip
:o)

poutavě napsaný, přečet´ jsem to jedním dechem )

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru