Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Sonet o Z(a)traceném

11. 06. 2001

3811

Autor

Krel

...jak tiše žil,tak tiše odešel...ztracen,zatracen a nepoznán...

Šumícím lesem s poupaty květů

já kráčel tichým večerem

a o zoufalství veškerém

jsem věděl jen: prý někde je tu.

Tichounce přišlo za noci ve dne

bledost mi vtisklo do lící.

Pak hlupák já trpící

duše se zmítá, schází, chřadne.

K výšinám dálným, hlubokým roklím

na křídlech zmaru popluji,

věřil jsem,že miluji

však láska bahnem je, slizským a hluchým.

Proto jak orel, ptačí král

i já teď slétnu z bílých skal.

Annie

04. 04. 2004

Dát tip

Nelíbí se mi ten rým ve třetí strofě... ale máš u mě hvězdičku za ty nádherné obrazy*

hurvinek

27. 02. 2003

Dát tip

tak tenhle popis lasky mi nesedl........ laska neni slizka jen trochu lepi

Meggie

05. 08. 2002

Dát tip

ráda bych také slétla...jako orlice, královna ptáků...... :o) *

hurricane

29. 01. 2002

Dát tip

Dost dobré. Zdá se mi,jakobychom měli hodně společného :*))

Amanda

10. 11. 2001

Dát tip

Pekne... hlavne koneeec to je zasah!

valerinka

14. 09. 2001

Dát tip

já zjišťuju, že nepíšu kritiky u Tbe.....auu....no lepší nepsat a pochopit, než kecat bláboly a nechápat....je to krásný!*!

láska je neuvěřitelně křehká, krásná, ale také krutá a mstivá.Má tolik podob až se v nich někdy ztrácíme, ale vždy bychom měli hledat světlo poznání a pravdy.Bohužel ne vždy je snadné ho najít.Proto občas tápu v temnotách a trápím se. Však kdyby život byl jednodušší, nevažili bychom si štěstí.