Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

...a povídala si s ním

06. 09. 2010
13
11
1302
Autor
Marcela.K.

ze setrvačnosti

listuji  kalendářem

odčítám  ztracené dny

od měsíců

plných vrcholů věčného světla

 

koupu se  sama v tmavých skvrnách

 abys neviděl

můj strach

 

ztrácím se  ve tmě

a čekám na sluneční vítr


11 názorů

Alegna
07. 09. 2010
Dát tip
Líbí se mi, moc T*

A.H.
07. 09. 2010
Dát tip
"ze setrvačnosti listuji kalendářem" -> člověk si vlastně uvědomí, že ač bychom rádi přestali listovat - nemůžeme.

Robinia
07. 09. 2010
Dát tip
pro mne výstižná, líbí

nostalgik
07. 09. 2010
Dát tip
... já tedy se v té básni neztrácím a sluneční vítr? Dočkáš se! ***

Lakrov
07. 09. 2010
Dát tip
Každý řádek vlastně vytváří určitý obraz a sekvence těch obrazů, jak se zdá, směřuje k nadcházejícímu ročnímu období; setrvačnost, kalednář, odečítat... Náladou to směřuje ke smutku, ale poslední řádek vyjadřuje naději. Takže to smutné nakonec není. A že někdo ty obrazy nevidí? Asi se dívá odjinud.

Marcela.K.
07. 09. 2010
Dát tip
Nechápu, proč právě vy dva chodíte číst mé texty a jak je možné, že i když jste u mne zablokovaní, je komentujete. Možná to souvisí s vaší nevychovaností. Pokud vás někdo nezve na návštěvu, je neslušné tam chodit, ale to vás měli naučit vaši rodiče. Možná, že byste si oba mohli rozšířit základní znalosti o Měsíci...

...má místo mozku z piva kostku*

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru