Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCesty domů (1994)
13. 11. 2010
26
39
1425
Autor
Garay
"Kdysi dávno vdechla jsem život této básni. Dodnes má nezastupitelné místo v mém srdci."
Beránka
pro Malého Prince
jsme zapomněli doma
Ale to nevadí
Tady se něžnost stejně
nenosí ...
Ospalý dekadent
a rozjívení kluci
v popelníku ...
Už brzo zaklepeme
u nás ...
Tak zatím počítám stromy
co jen tak hloupě
vyrostly u kolejí
A mávni na mne
... až bude čas vstát
39 názorů
jejdavilda
17. 11. 2010Kiwagamo´ag
14. 11. 2010
Já myslela ten koment od snota... vystihl to... Kdo chce uslyší... Kdo nechce má zacpané uši :D
Tohle si musí přečíst nes... Tak krásný koment a výstižný jsem zrovna potřebovala :) díky snote :)
Čárka odstraněna :) Já se vždycky strašně leknu, když mi příjde zpráva... Negativní věci lze psát i sem... :)
Jejdanečku, děkuju vám. Katapultovali jste mě do tvůrčí minulosti. Děkuju.
sepotvkorunachstromu
13. 11. 2010
Hravé. Nenásilné. Jen mi příjde, že báseň je nějak divně rozporcovaná. Ale já si to poskládám.
Tobě se ta moje povídka vážně líbila??? I potom co mne pan S. tak krásně setřel :D
Garay neber to tak vážně .. :)
a tady už vůbec ne...
život je dlouhej, třebas deset let nemusíš napsat nic...a je to nutný? není...je to dobrovolně nepovinný :)
nes, ale já se horším... zmizel zápal, touha říct něco lidem... Zůstalo přání zalíbit se Písmáku. :( A to není dobře. Není.
baaba děkuju :)
dadadík... tos mne potěšila... bála jsem se, že na mě zanevřeš :)
nes, jak je možné, že jsem se tak ztratila? Čtu své první, a nestačím se divit, kam jsem došla... A bojím se, že není cesta zpátky. Jakoby něco v mé duši umřelo. Něco důležitého pro poezii. Tehdy jsem měla ráda své básně...