Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVítr ve vlasech
Výběr: Print
03. 12. 2010
36
50
5038
Autor
baronka
Stále ještě hnízdí
v korunách stromů
trochu cáknutý tónem houslí
Nad zahradou přeletěl anděl
v blaženém tenkrát
vítr mi zastrkal všetečné prsty
do vlasů
byl prosinec
tak blízko snům
50 názorů
Stařec_007
15. 02. 2011
Komenty jsem četl všecky. Tebe jsem nejmenoval, nazval jsem Tě "člověkem", protože jsem chtěl upozornit na skutečnost, že nestrannému čtenáři nemůže být jasné, o co jde. Ve všech detailech.
A to by mělo u kvalitní básně být - osobní, nebo neosobní.
Ed
sepotvkorunachstromu
29. 01. 2011
Ano ano, krásný, ale co znamená:
"Kdybych se svezla dnes
vystoupila bych tenkrát
šepotce" ?
Nějaký tehdejší čin by nastal až po tom, co činíš dnes? Jak tomu mám rozumět?
Co znamená "šepotce" v následujícím řádku? Máš na mysli nějakou osobu tohoto jména? Tak proč z malého písmene? Nebo je to sloveso?
A co nebo kdo "hnízdí v korunách stromů"? Snad ne ten kůň? Představit bych si na stromě mohl pouze renegátkou zmíněného Pegasa, neboť ten měl křídla, ale těžkopádného, dřevěného grošáka z kolotoče, jenž se sám ani pohnout nedokáže? Snad kdyby se přes ten kolotoč převalila povodeň, tak by to šlo. Ale nějak o ní nic neříkáš. A ani o něčm jiném, co ho tam dostalo. Ať už by to bylo cokoliv; snesu už jen Tvé vroucí přání, aby se tak stalo. Ale ani o něm tam není nic.
"Cáknutý tónem houslí"? Na pvní pohled taky jedna báseň, ale co to znamená? Že jako ten grošák zpívá jako housle? Fakt nevím, jak si mám představit jakéhokoliv koně pod pojmem "tón houslí". No, možná tak ještě představa ušlechtilého koně v běhu je srovnatelná se hrou nějakého mistrovsky ovládaného hudebního nástroje. Ale zase: Dřevěný kůň, zamotaný do větví stromu mi nijak nepřipomíná hru houslí. Fantazii prý mám, ale nějak mi zde nepomáhá.
"Blažené tenkrát" mi něco říká. Jen si nejsem jistý, zda jsi měla na mysli to samé, co já.
Omlouvám se, že nedokážu pět chválu jen tak. Jsem odchován básněmi, jež jsou nejen krásné a romantické, nýbrž také srozumitelné. Asi bych se neměl do kritiky moderní poezie míchat. Omlouvám se. Zkusím ještě jednu Tvou báseň - a nezapálí-li mi to ani u ní, dám Ti pokoj. Slibuji.
Nic ve zlém
Ed
Hezký dialog mezi idylou a jejím následným zneklidněním v časovém odstupu. Velmi se mi líbilo "cáknutí tónem houslí".
Mimochodem, pozor na závislost tvorby na ročních dobách.
Tip>
sepotvkorunachstromu
03. 12. 2010
Text mě tentokrát příliš neoslovil, andělé v blaženém tenkrát nějak nejsou mým šálkem čaje. Pro mě osobně je jediným "záchytným bodem" prosinec blízko snům ... no, a ti prologoví koně.
Guy: Třeba nebyl neužitečný ... a třeba taky ... kdo ví, v co tam byl recyklován (re- cyklován recy-klován atd. atd. )
taky jsme měli doma grošáka, nebyl kolotočový, jenom houpací
ale měl krásně lesklé kašírované tělo, jako ti kolotočoví
nevím z hlavy, z jaké doby pocházel, každopádně v tom domě, když jsem se do něj přiženil, už byl, sice se trochu klonil na stranu, hříva mu mírně plandala, ale jeho oči hleděly na svět stále moudře
stihl odhoupat ještě naše děti a pak zmizel z očí .. možná se vydal na kraj světa, kde podle irem končí neužitečné věci ..
*
renegátka
Pegas
ten se pase na horské louce
u Lokte
pupin mu nosí chleba