Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Byl tu

01. 01. 2012
21
16
2429
Autor
Marcela.K.

Když někoho milujete, tak se vaše řasy hýbou nahoru a dolů a odlétávají z nich malé hvězdičky. (Karen, 7let)

 

 

Milý Ježíšku,

Já chci po tobě abys mi přines KUFŘÍČEK – abysem si mohla nosit různý věci, když někam pojedu. Když bysme tam i spaly s babičkou. Ať je s obrázkem. Že nebudu zlobit a že budu stlát.

Ještě bysem chtěla karty nebo Pexeso – to je jedno.

Také chci pro Bárbínku boty, ona je nemá, víš.

A ještě hodinky pro mě.

Eště jednu tužku.

Taky knížku o Krtečkovi. To je moc hezká knížka.

Také si přeju na Aničku šatičky.

Já bych chtěla, abys u nás, Ježíšku, zůstal. Protože se mi líbíš i když tě teprve budu vidět. Chci si tě prohlídnout a ráno můžeš jít na jiné děti. Myslím, že jsi krásnej. Miluju tě.  RADKA

Ještě chci prstýnek, peněženku a kalendář.

Už nic.

A ještě bych chtěla koníčka.

Abys u nás zůstal nechci. Přines dárečky. RADKA

 

Prosinec 1994



,,Podívej, podívej…teď tu byl a odletěl!“

,,Jééé! Byl tady! Byl tu!“ křičíš radostí a utíkáš k otevřenému oknu, před kterým září ta největší prskavka zavěšená na okapu. Hvězdičky se ti odrážejí v očích, když se vykláníš ven:  ,,Nevidím ho! Proč nepočkal?“

„Víš, kolik dětí na něj čeká? Spěchal. Třeba příště. Podívej, kolik tu nechal dárků…“ odvracím tvoji pozornost od zklamání, že jsi ho opět neviděla. Bráškové tě okamžitě lákají ke stromečku a já schovávám starý zvoneček, který cinkáním kluky v koupelně upozornil, že už můžete nechat lodičky ze skořápek plavat…Táta drží kameru, babička sedí v křesle a ty běháš s dárečky od stromečku k nám.

Učíme tě mít radost z rozdávání…je to tak jednoduché, díky Ježíškovi.


***

Letos už neotvíráme okno kvůli zavěšení prskavky na okap…

Dospěly jste a kluci čekají na Ježíška jinde… se svými ženami. Ten starší nechává rozdávat dárky svoji dceru…

Je nás rok od roku kolem našeho stolu míň.

Přesto, když jako nejmladší rozdáváš dárky, máš v očích opět stejné jiskřičky jako kdysi.





16 názorů

zvedavec
16. 01. 2017
Dát tip

:) krása


Janina6
02. 01. 2012
Dát tip
Dneska, teda

Janina6
02. 01. 2012
Dát tip
Dopis je bezva - ach ta dětská "skromnost" :-) Dmeska se už málem stydíme něco chtít.

Madlen7
02. 01. 2012
Dát tip
hezké a dojemné:)

Jaké svou asi vánoce, když všechny děti odejdou..?

milé a upřímné

Štírka
02. 01. 2012
Dát tip
no, málem jsi mě rozbrečela... hoooodně mi to připomíná...t*

Čudla
02. 01. 2012
Dát tip
/*

...jó děti*

gabi
02. 01. 2012
Dát tip
to je tak nádherne napísané, že ...*

8hanka
02. 01. 2012
Dát tip
presne ako pise Dianka, krasne si to napisala... aj moje deti su dospele, uz davno nepouzivam zvoncek na nitke, aby som oznamila Jeziskov prichod... synovia este stale travia Vianoce so mnou,vdaka za kazde jedny spolocne, starsi rozdava darceky a najviac sa z nich tesi babicka:)

Diana
02. 01. 2012
Dát tip
Děti jsou zázrak! Moc krásně jsi to napsala :-)***

srozumeni
02. 01. 2012
Dát tip
To je hezké, pěkně napsané...***

zasil
02. 01. 2012
Dát tip
Bude je tam mít stále. Ty se dědí - z matky na dceru :)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru