Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

JENOM ZNÁMÁ...

14. 01. 2012
19
26
2854
Autor
srozumeni

Taky to znáte? Mám za sebou náročný pracovní týden. Chodím, tedy jezdím, jen do práce a z práce. A to celé zopakuji pětkrát. A je tu tolik očekávaný pátek.

Jdu na pokec ke známé. Těším se, jak všechno probereme, dáme kafíčko. Jenže k ní přijdu a nakonec celou hodinu poslouchám její stále stejné a staronové stesky na nevydařené manželství. A tak tam sedím a poslouchám. A v duchu se děsím jejích otázek typu: ,,No co by si dělala na mém místě?"...Naštěstí nepřicházejí. Občas jen řeknu: ,,Jasně, no jo máš to těžké." A najednou zjistím, že ne jen tou únavou z práce, ale i jejím vyprávěním, začínám být úplně vycuclá a propadám se do nepatrného bezvědomí. Nebo spánku? Dovyslechnu si konec, který stejně žádný konec nemá, a loučím se.

Po cestě domů přemítám, proč jsem tam vlastně vůbec chodila. Vždyť se mě ani nezeptala, jak jsem se měla. Vlastně už velmi dlouho se mě nezeptala na nic. Možná proto mám už delší dobu pocit, že k ní chodím jen z nějaké setrvačnosti a tak trochu z povinnosti. A o tom přeci přátelství není. Však jsem taky hned v úvodu psala, že jdu ke známé a ne ke kamarádce nebo přítelkyni.....

Ale i ,,známé" k životu patří.


26 názorů

Alegna
16. 01. 2012
Dát tip
rozumím tomu pocitu, tak trochu je to asi i tím, kdo naslouchá, většinou má sám větší starosti, ale neprosazuje se souhlasím s Jarkem

srozumeni
14. 01. 2012
Dát tip
Romane, díky.

srozumeni
14. 01. 2012
Dát tip
Lukáši,děkuji. Je to někdy moc těžké a náročné, brát na sebe starosti jiných , nedobrovolně. Jako kdyby jich člověk neměl sám dost.

srozumeni
14. 01. 2012
Dát tip
shariku, děkuji. vločko Tobě také děkuji. Juno, děkuji, máš pravdu. Vendulo, naštěstí mám také takové, už léta. Díky.

Znám ...a každý ten vztah řeší po svém, jinou cestou podle svého naturelu.

sharik
14. 01. 2012
Dát tip
takovej hezky napsanej povzdech... taky mám spousty známejch, co si pořád stěžujou, svěřujou se... a nikdy ne neptaj...

srozumeni
14. 01. 2012
Dát tip
Seb, děkuji. Já asi neumím být tak striktní. Proto asi pak dělám tu vrbu. Ester, děkuji za návštěvu. Petře, díky.

Petr.II
14. 01. 2012
Dát tip
*

Znám. Líbí se mi ten závěr, vnímám ho jako positivní.

Sebastiana
14. 01. 2012
Dát tip
TO ZNÁM, ALE KAMARÁDCE JSEM ŘEKLA- BUĎTO SE ROZVEĎ, NEBO SI NESTĚŽUJ, JE TO TVOJE BLBOST, ŽE S NÍM JSI. a OD TÉ DOBY UŽ O TOM ANI NECEKNE.

srozumeni
14. 01. 2012
Dát tip
gabi děkuji. Přečtu...

gabi
14. 01. 2012
Dát tip
Tvůj způsob "lehkého" psaní je opravdu fajn...:) tento raz som si ukradla od Jarka :)* a tento typ známych mám v Len tak sa trochu porozprávať rozumiem, o čom píšeš

srozumeni
14. 01. 2012
Dát tip
Čudlo, díky. Máš pravdu. NaNov, díky. Je to holt takový koloběh. avox, asi si na to kápla. To bývá často můj osud. I když teď už si umím lépe držet odstup. Děkuji. Hani, děkuji. Naštěstí mám i kamarádky. Jen se s nima nemám možnost vídat tak často.

8hanka
14. 01. 2012
Dát tip
nastastie, moje stretnutie s priatelkami je o vzajomnom rozhovore, zaujima ma, ako ziju, vzdy sa nam zda, ze cas prilis rychlo utiekol a este vela sme si chceli povedat... prajem Ti priatelov, ktori aj pocuvaju:)*

avox
14. 01. 2012
Dát tip
Že ty nejsi žádný Kukulín, ale spíše dutá vrba? :-)) */

Čudla
14. 01. 2012
Dát tip
Jo kamarádů je málo a přátel ještě méń. *

srozumeni
14. 01. 2012
Dát tip
Díky. Dobrou noc.

srozumeni
14. 01. 2012
Dát tip
Zkusila jsem i ty odstavce...

srozumeni
14. 01. 2012
Dát tip
Jééé, děkuji za chválu..

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru