Písmák
Registrovat

Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Inkoust

02. 06. 2012
5
12
937
Autor
Annabella

Chtěla jsem zrušit konvence, ale procítěnost mojí básně mne samotnou příliš unesla, než abych na ní viděla. http://www.youtube.com/watch?v=R7AJi25cWHg

Půl jedenácté
čas na vychladlý čaj
tvá chapadla se kolem mě zase omotávají

Nezvládnu přežít další den
nebuď mě z nočních děsů
jestli teď dokážu spát bude to zázrakem

Zpívej mi ukolébavku
vzpomínej na naše slova
chci je všechna slyšet ještě jednou znova

Někde je lepší svět
realita, kde právě usínáme v trávě
vedle sebe a s úsměvy na rtech zrádně

Lepší svět, realita
taková, kde se neutíká

Miluješ mě tam
a já miluji tebe
je to vážně krásné, skoro tolik jako nebe

Kdybych nedokázala přežít dnešní den
přeji si, abys věděl
celou dobu myslela jsem na tebe

Na tvá chapadla
okvětní lístky
rozkvetlá slova 
uvadající mlčení
nicneříkající kopretiny
ukolébavky
na tvé motýly
a na věčné

NIC

To všechno mě ničí
a jednou na to umřu
jsi jako smrt! A zemřel jsi dřív

A teď není o čem
a já jsem chtěla 
ani už nevím co.

Až se změním v pěnu
tak už tu nebudu
Nikdo, kdo by tě otravoval

Nikdo, kdo by po tobě chtěl slova
Slova, slova, slova!
Zpívej, prosím, zazpívej mi

Naposled.

Až se rozteču do vzpomínek
vsáknu se ti v mysl
a pak si snad vzpomeneš

To co jsme měli bylo pravé
skutečné jako inkoustová skvrna
věčné jako kameny

Dnes v noci mě odnese voda
vidím tě naposled
jako už tolikrát

Tvůj obličej zůstane obtisknut
do vln zapomění
ve kterých nebudu.

Přečíst později Dílo do oblíbených Autor do oblíbených Další dílo autora Nechci Avíza
Seznam tipů Seznam oblíbených

12 názorů

alcap on e
08. 01. 2013
Dát tip

:) - tip

Hagrid
10. 08. 2012
Dát tip
* :)
Hagrid
10. 08. 2012
Dát tip
* :)
Annabella
09. 06. 2012
Dát tip
Whi, děkuji mnohokrát, cením si tvého názoru. Příště budu psát, až mě něco napadne, takže to bude zase úplně jiné a bude to vycházet z jiných pocitů. Jak bych mohla dvakrát napsat totéž? J: I to je možnost. Budu nad tím přemýšlet, jak to říct správněji, ale nemyslím si, že taková verze bude existovat, protože podle mne je tohle nejsprávnější. A proč to nedám přečíst jemu? No to je jednoduché - protože se se mnou nebaví a já jsem malá holčička s potřebou sdílet své prožitky s celým světem.
Jaroslaw Novák
08. 06. 2012
Dát tip
Whi.: Já s tebou souhlasím. Osobní prožitek uznávám jako téma. Báseň mi přesto připadá jako skica, konstrukce, ke které je třeba vrátit se a dohnat věcnou část. Máme k dispozici škálu českého jazyka, autorka si je toho určitě vědoma. Věřím tomu příběhu, ale nacházím vlastní formulace a není to tedy pro mne uzavřená věc. Doporučuji to nechat odležet a propracovat.
whispermoonlite
08. 06. 2012
Dát tip
Jaroslaw Novák: dovolím si, i když zřejmě neoprávněně, poznámku k věčně zajímavému tématu "osobního příběhu" v poezii. - jsou osobní příběhy, v nichž se čtenář nenajde a jiné osobní příběhy, v nichž se najde a které jsou tzv. přenosné. - osobní angažovanost, tedy česky prožitkový vklad autora v básni je jedním z důležitých předpokladů (jejího účinku - dodávám pro whitesnakea). - alfou a omegou z pohledu čtenáře je, zda se jej podaří vyjádřit tak, aby jej mohl sdílet. - já jej v tomto případě sdílel, takže soudím, že se něco povedlo.
whispermoonlite
08. 06. 2012
Dát tip
přečetl jsem to do konce a hned dvakrát. procítěnost mi báseň vytrhává z běžné produkce sentimentálního žánru. - a nyní dokonce potřetí. - ukazuje se mi opět, že přesvědčivost básnického hlasu, - aniž bych přesně věděl, odkud se bere a jak jí dosáhnout, když dva texty vypadají podobně a jeden ji má a druhý ne -, že ta přesvědčivost báseň dělá silnou, i když mluví tím nejkonvenčnějším jazykem. - jedna figura mě přesto zaujala jako nekonvenční, a sice paradox: "To co jsme měli bylo pravé / [...] / věčné jako kameny" - říká se v básni, která zpívá o tom, že něco už není. - vedle toho je poznat, že také v různé míře naivní zacházení s rytmem a rýmem zvolenému stylu odpovídá. ("A teď není o čem / a já jsem chtěla / ani už nevím co." - výstižné pro daný styl. myslím to bez ironie. - takovéhle rozpaky na úrovni motivů do něj patří.) ovšem nevím, co příště. mám podezření, že báseň na tento způsob se dá napsat pouze jednou, že přístě už by to mohla být méně zajímavá variace (třeba i pátnáctá) na to samé téma. *
Jaroslaw Novák
04. 06. 2012
Dát tip
já to beru, ale v tom případě to máš dát přečíst jemu a ne to dávat do arény na písmáku. báseň, jako cokoliv jiného, by měla fungovat bez osobního příběhu. bude totiž existovat déle než jedno pokolení, ať už v jakékoliv formě. navíc. snad nebudeš psát jen kvůli jedné osobě, to je pro básníka velmi svazující. třeba si to dobře rozmyslet. autorko, která stojí o hlubší kritiku.
Alegna
04. 06. 2012
Dát tip
skoro bych řekla, že je to psané z trucu*
Annabella
03. 06. 2012
Dát tip
P: Děkuji. J: Taky děkuji. Beru to jako poklonu, přesně o ten patos totiž jde - jen mě trošku mrzí, že to z toho není poznat. Bylo půl jedenácté večer, já jsem znovu dostala košem od člověka, co už mě patnáctkrát opustil a já jeho opustit nedokážu a řekla jsem si, že je čas zkazit dojem z mých básní někomu, kdo k smrti nesnáší ironické kecy a vyznání lásky.
Jaroslaw Novák
03. 06. 2012
Dát tip
u rýmu slova/znova jsem se pozastavil, ale u rýmu tebe/nebe už jsem nadobro přestal číst. když už tam chceš mít rýmovačky tak zkus něco vhodnějšího. a vůbec bych to přepisoval (ne vyhodil) dokud by ten patos byl co nejmenší, nejlépe žádný.
Petr.II
03. 06. 2012
Dát tip
jo, .. až se rozteču do vzpomínek .. *
Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru