Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

.memorize me.

20. 11. 2012
17
11
1218
Autor
unisex

Občas si ještě vzpomenu. Dnes ses mi zdála. Jak déšť jsi vkapala do ložnice a vešla mi za víčka. Stále ty: v mikině s kapucí, s plnými lícemi. Můj modlitební obraz.

Přicházíš vyplnit prázdnotu. Spatřím tě a je mi k pláči: jako světlo usvědčuje tmu, že je, tvé ztělesnění probouzí bolest.

Člověk malý vzrůstem sahající po krásném jablku visícím na metry vysoko.

A co je podivné: i po zkušenosti, jak trpce chutnáš, utíkám se k tobě jak k vykoupení.

Kde jsem se zapomněl? Existenci přece nejde vykoupit. Mohu ji jen snášet. Když je k neunesení, mohu se jí vzdát. Jiné možnosti není.

A jak se mám? Jak prašná cesta táhnoucí se přes islandské kopce. Místy překřížena řekou, vodopádem, místy páchnoucí sírou. Klenu se, stále dál, jiné volby nemám. Vybaven smysly, vzpomínkami, kráčím dál. Ze setrvačnosti. Protože tu se-trvávám. A ty jsi přede mnou. Jak naděje.

Láska je kráčet po té cestě ve dvou. Chvílemi, kdy se díváme stejným směrem, slyšíme se navzájem.

Láska je, kdy tu jsme i pro druhého.

Nezbylo mi, než si ve městě pořádně vyprat hlavu v chlastu. To nemělo s láskou nic společnýho. Viděl jsem promenády pokérovaných děvek, vlekoucích se od baru k baru, přepičelých právníků, pokyvujících přemoudřele hlavou. Viděl jsem otce znásilňující vlastní dcery, matky otáčející se zády. Viděl jsem město vařící se v přesmaženém oleji, město postižené rakovinou dnešní doby.

A ráno?

Nezbylo mi se probudit. Přešlo to. Dobrečel jsem.


11 názorů

Madlen7
07. 01. 2013
Dát tip

hodně dobré a konec pro mě hodně silný :)


oran
16. 12. 2012
Dát tip

to s těma děvkama a tak, byla taková odbočka trochu na sílu, jako by to nebylo součástí tebe.

jinak se mi to hodně líbí..

 

 

 


StvN
07. 12. 2012
Dát tip

Můžu říct jen tolik, že mám něco podobného z první ruky. I když je realita možná trochu jiná.


unisex
21. 11. 2012
Dát tip

Ještě, že těm mám, abys mi řekl, co mám dělat a čeho si mám všimnout ;)


Fruhling
21. 11. 2012
Dát tip
Hm, nečekal bych, že to řeknu, ale pro mě je to i na tak malé ploše dost nekonzistentní: úvodní smršť metafor trochu vyšumí do banálního konstatování, že láska je... (všiml sis, že láska nebo bolest se nedají přímo popsat, aniž by to neznělo hloupě nebo nedostatečně?), přičemž alkoholový odstavec zase působí jako nihilistická a slabší verze Ginsberga. Právě začátek působí nejsilněji, protože vytváří poměrně vypjaté obrazy. Přepičelých právníků se zbavíš tak, že se nebudeš opíjet v Olomouci.

Alegna
21. 11. 2012
Dát tip

T*

a i potomek si jeden T za svůj komentář zaslouží


Janina6
21. 11. 2012
Dát tip

Někdy mi připadne, že zamilovat se je něco jako zvolit si pro sebe tu správnou nemoc, proti které nejsi imunní... Ale to už určitě řekl někdo přede mnou  :-)

Drobné připomínky ve zprávě.



Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru