Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jagara

Výběr: Max Hutar
15. 02. 2013
30
33
3073
Autor
Oldjerry

Nevím  proč jsem nepochopil zadání poslední SUPERKOULE. Nelámu si hlavu - nejspíš začínající senilní demence... To není důležité... spíš to, že jsem  si vzpomněl na Honzu a jeho 365 dní dlouhou exhibici. Jak píšu ve vzpomínce -  nepovedlo dnes mi najít nic o jeho současném životě a existenci.

Možná, že stojí u okna v šestém patře kohoutovického paneláku a kouká se směrem na východ...

jagara není mytická osoba ze SríLanky, lovec, ani myslivec - jagara je v tomto případě složenina z křestního jména a příjmení.

Jan Gahura....

Honza je (doufám, že ještě je) o půlrok mladší, než já. Byl na Písmáku dříve, než já a spíš písničkář, než básník, řekněme spíš autor píšící poezii. Jako mnoho jiných psal co ho napadlo, bez nějakého edičního plánu, někdy se mu podařilo něco, čím se zaskvěl, jindy  sice věc, která se dala přečíst, ale neoslnila. Měli jsme spolu kontakt i mimo Písmáka - ovšem jen virtuální: od nás z L. do Brněnských Kohoutovic (Kikirikí City) je to pro sedmdesátileté chlapy přece jen trochu z ruky. Jednou mu někdo napsal k celkem dobré, ale nikoli vynikající básni, dost nešetrnou kritiku. Reagoval  následovně:

 

obehraná klišé

 

říkali,  že píšu vousaté rýmy

stokrát obehraná slovní spojení

metafory všem důvěrně známé

a to že se dnes už nenosí

 

a tak jsem si ráno řekl

že každý den napíšu jednu báseň

 

za rok jich bude tři sta pět a šedesát

každá bude začínat stejnými slovy:

„A vyšlo slunce na oblohu…“

 

ať dál už bude napsáno cokoli

vím, že tato obehraná věta

mě bude vždy fascinovat

 

Napsal jsem mu k tomu po asi šesti  týdnech:

...no bezva, Jane, ty tu svou hrozbu chceš opravdu splnit… a potom ještě:

Přátelská recenze

Jaké blbosti se člověk dopustí při jistém stupni naštvanosti – například si vezme do hlavy a také s patřičným bouchnutím do stolu - svou dlaní mozolnatou zahrádkářskou - vyhlásí, že navzdory přituplým kritikám některých nezdravě sebevědomých autorů východ slunce pro něj bude vždycky malý zázrak.

Kdyby jen to… On ještě navíc vyhlásí, že každý den po dobu jednoho roku napíše báseň na leitmotiv ...a vyšlo Slunce na oblohu. Pošetilec… V tuto chvíli, kdy už jich  vydal asi 50 netuším (a možná ani autor), kolik těch básní ještě bude. Pokud nebude přehlížet fakt, že už teď některé básně obsahem nesouvisí dost těsně s tím leitmotivem, tak se mu to třeba nakonec podaří. V opačném případě (když jako skončí, víme?) bude to známka, že i při naštvání, které z něj asi už částečně vyprchalo, si zachoval zdravý rozum.

Představte si, že tenhle chlap s nemocným srdcem, který žil pro svou zahrádku, malování obrázků, básničky, Písmáka, kytaru a písničky (a docela dobré na amatérského písničkáře) psal od 15.9.2006 do 14.9.2007 den co den báseň s námětem o které píše v té básni jakoby o něco výš. 365 básní a haikuodních miniatur, některé dokonce i výborné.

Když už se jeho trucování chýlilo ke konci napsal jsem mu do mejlu pochvalu za to, že dodržel slovo a doprovodil básní - ale řekněme tomu třeba říkánka, nebo i hanlivě "takové rozpočítadlo":

 

...a vyšlo slunce na oblohu nad Kikiríkovem

 

... za chvíli jagara začne psát

o slunci číslo třistapětašedesát

a ač jsem se mu ze začátku smál

as ukončí - jak řek‘ - svůj seriál...

------------------------------------------------

Když brzo ráno jde spát hvězdná líheň,

slunce rudé, jak kovářova výheň

razí si cestu v tmavých mraků sboru -

modrých až rudých pruhů na obzoru.

 

Světla města již notnou chvíli blednou,

jsou ale ještě stále slepé oči domů.

Mhouřená víčka před paprsky zlomů,

když tmavé stóry nočních stínů zvednou.

 

Většinou spím… však jsem-li někdy vzhůru

sleduji chvalozpěvy slunečního kůru,

jenž symfonii světel hraje ti...

V tom za sklem jako klakson ječí

hystericky jak břitva soprán něčí...

 

Začíná  zas den plný napětí.

 

Po skončené kampani (jinak se tomu říct nedá (:-D) už psal sporadicky, jak jsem mu napsal v jednom e-mailu "vyšprckoval se" a v roce 2008 se už jen přišel několikrát podívat. Na e-maily přestal odpovídat a pro mne se ztratil ze světa. Zmizela jeho díla z Písmáka, ale dnes jsem jedno ...a vyšlo slunce na oblohu... našel na TOTEMu (2007). Vzpomněl jsem na něj opět, po pěti letech mlčení, když jsem si přečetl a špatně pochopil zadání poslední SUPERKOULE. Mimo tohoto dílka mám uloženo ještě asi 15 básní z Janova cyklu...

Tentokrát nepíšu, abych v něčem zvítězil, ale abych na Honzu vzpomněl si a připomněl ho těm, kteří tu jsou asi tak dlouho, jako já a déle...

oldjerry

 


33 názorů

Oldjerry
29. 05. 2013
Dát tip

Nepoeta - asi by to tak mělo být, ale je to jen hezký ideál... Dík


NePoe_ta
29. 05. 2013
Dát tip

Když jsou si lidé sluncem, to jsou pak jitra světlem světel... :)


Oldjerry
25. 04. 2013
Dát tip

Díky, elfko...


elfka_Sea
24. 04. 2013
Dát tip

Máš pravdu...jeho slunce jsem taky četla a tiše mu fandila...


Oldjerry
28. 03. 2013
Dát tip

Děkan, Kytí...


Oldjerry
07. 03. 2013
Dát tip

Děkuji za návštěvu v mém rádobypoetickém brlohu (:-D Maruško s ovečkou a slovenské Švédsko...


Děkuji za tuto krásnoiu připomínku jak prozaickou, tak i veršovanou. Dík slunci, že se na nás ještě nenaštvalo a každé ráno opět vyjde.


Švédsko 1
28. 02. 2013
Dát tip

...*


Oldjerry
18. 02. 2013
Dát tip

Kočkodane, Aničko a Aleši - jsem rád, že jste se tudy pročetli.  Díky i za Honzu.


"a vyšlo slunce..." si pamatuji :o)

podobně dlouhodobý projekt nastartovala svého času avox (taky se tu poslední dobou neukazuje...), když začala psát denně díla na téma aktuálních jmen v kalendáři. Sice nevydržela celý rok, jako Jagara, ale vyprovokovala tím mě k pokračování :o)


macecha
18. 02. 2013
Dát tip

je fajn, že umíš vzpomínat ... T***


Kočkodan
17. 02. 2013
Dát tip
I kdyz Jagaru nepamatuji, rád jsem si precetl tuhle hezkou vzpomínku.

Oldjerry
17. 02. 2013
Dát tip

MarKu - zdravím a děkuji. Honzu by to potěšilo, kdyby to četl...


MarK.
17. 02. 2013
Dát tip

Pri citani tvojich riadkov, Jerry, som si uvedomil, ze su okolo nas ludia (i ti neviditelni), ktori si nas budu pamatat a ked pride vhodna (alebo aj nevhodna chvila), tak si na nas spomenu.Podla mna to bol super napad, kazdy den jedna basen s rovnakou prvou vetou (myslienkou) - najviac ocenujem, ze to v priebehu toho roka dokazal a kazdy den seba i pero a papier donutil pocuvat a pisat.Posielam * tebe za ludskost a jemu za vytrvalost!

Mimochodom, nepisal zle - z toho mala, co som si mohol precitat, sa mi to malo pacilo.


Oldjerry
17. 02. 2013
Dát tip

Aviem, Bergu - děkuji za čtení. Vzhledem k tomu, že jsem měl k Honzovi blízko, je to pro mne tak trochu srdeční záležitost.


berg
17. 02. 2013
Dát tip

Jo, taky si vzpomínám na A vyšlo slunce na oblohu. A je fajn vědět, proč vlastně se jagara k takovéhle "velké akci" odhodlal.


Aviem
16. 02. 2013
Dát tip

To je krásné..

Zítra jedeme do Kohoutovic slavit řetí chlapečkovy narozeniny.. Cestou budu koukat po panelácích a po slunci..


dadik
16. 02. 2013
Dát tip

dobrý počin


Oldjerry
16. 02. 2013
Dát tip

Dádo, Petře, Jarmilko - díky, jsem rád, že jsem to nenapsal »do luftu«


Také na Jagaru vzpomínám - hezká připomínka, Járo. Děkuju...***


Petr.II
15. 02. 2013
Dát tip

jo, ... *  ... T i za vycházející slunce


Oldjerry
15. 02. 2013
Dát tip

Vzhledem k příznivému ohlasu přidávám tu zmíněnou báseň ...a vyšlo slunce na oblohu, opus 46., kterou považuji za reprezentativní člen.

 

A vyšlo slunce na oblohu 46

Jagara

 

A vyšlo slunce na oblohu

Dušičkové nebe se zatáhlo

Mrholí do

bláhových představ

že se něco

bude vracet zpět

 

Prochodil jsem celou noc a den

Hledal jsem ty dobré duše známé

Nepotkal jsem

ani jednu z nich

Jenom velkou

řadu vzpomínek


Oldjerry
15. 02. 2013
Dát tip

Omluvte mne, že vás neoslovím jednotlivě - děkuji všem, kteří na Jana vzpomněli a vzpomenou se mnou...


Max Hutar
15. 02. 2013
Dát tip

Napsat 365 děl začínajících "a vyšlo slunce na oblohu" v tak pokročilém věku je báseň sama o sobě.... a jaká. Návrat k úplně prostém vnímání světa, které je v poezii tolik cenné... To si musí přečíst i jiní. Tak proto výběr.


Zuzulinka
15. 02. 2013
Dát tip

... to je moc krásné, asi nejvíce, mně tedy rozhodně jo, by potěšilo... právě tohle... právě vzpomínka po mnoha letech, i když podržená pošetilostí, ale rozhodně jedinečná a svá


Alegna
15. 02. 2013
Dát tip

přidávám se k alešovi*


Háber
15. 02. 2013
Dát tip
tiež si na to spomínam * a boli to fajn veci * čítal som ho * škoda * že tu prestal chodiť *

pěkný medailonek...


Rajmund
15. 02. 2013
Dát tip

Jo, na to .."a vyšlo slunce..." si vzpomínám. Kohoutovice jsou dvoje, starý a nový a paneláků je tam jak naseto.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru