UNÁHLENÍ ANDĚLÉ

Smutný a bolavý střípek ze stacionáře. Asi to každý, komu odešel někdo blízký, zná. Všude ji vidíme, ani se nám nechce do práce chodit...

náhle nečekaně předčasně v necelých třiceti asi se andělé zbláznili nebo nás jen špatně pochopili nám tvé nekonečné otázky přeci nevadily štípnutí škrábnutí nad tím jsme mhouřili oči naoko zlobení někdy i náznak plácnutí úplně všechno si líbit nenecháme a teď bychom byli i za to rádi šibalský úsměv zvídavý pohled z očí do očí štípaná pusa legrační poskoky vynucená kytara po dosažení svého vítězný odchod výraz říkající: ,,zase jste mi na to skočili“ a dál už nic je to tak strašně málo ale i tak bylo nám ctí

---