keď zopár unavených oblakov

zaujalo ma...

...tajomné..., a aj preto krásne...  /*****************  :-)

Pro mne velmi krásná.  Nic nemění na tom to, že bych zvážil jen něco málo vypustit či změnit kvůli rytmu. Ale i tak a přesto moc hezká.

V první sloce celý poslední verš, ta polárka navíc působí jako účelový rým gorálky - polárky. Ve druhé sloce zaměnit ...javora... za něco dvojslabičného,  třeba jen obecně ...stromu. Ve třetí sloce vypustit ...ludského tvora..., znovu se vnucuje dojem účelového rýmu - tvora - zhora, ale to zhora tam být musí. Ale je to jen můjpohled na tento půvabný text.

oblaky putujú

z diaľky do diaľky

niektoré sa rosypú

ako gorálky

iné zláka vesmír

keď zopár unavených oblakov

klesne do líščieho údolia

nedovolia nikomu

vidieť tieto plaché zvery

tancovať pod korunou

prastarého stroma

ich pôvabný rituál

zostáva ukrytý

pred zrakom

je to tak dané zhora

to je parádní................*/*************

A tak by to mělo zůstat navěky.

krásné***