Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePo svaté Anně
Autor
Radovan Jiří Voříšek
Po svaté Anně léto mlčí od ptáků unaveně.
Jen kobylky občas vrznou, aby se po ránu
zahřály třením. Pospává jindy hravé štěně.
V trávě se hromadí prázdné ulity. A čas je
přibitý.
dodatek na přání:
A když pak čas se přece pohne, poledne se blíží klekání
Starý zvoník ve hřbetě se ohne, v modlitbě a v pokání.
Krajem zazní zvonky, i když dávno odkvetly a s uschlými
stonky budou čekat na tání.
26 názorů
Radovan Jiří Voříšek
24. 09. 2022dík
Zeanddrich E.
24. 09. 2022Dobré pro mne
Radovan Jiří Voříšek
03. 08. 2021dík
Radovan Jiří Voříšek
02. 08. 2021dík Annni
Radovan Jiří Voříšek
02. 08. 2021jestli máš dar skladby, zhudebni to
Radovan Jiří Voříšek
02. 08. 2021cassy, dík
dobrá, tedy druhá sloka:
A když pak čas se přece pohne, poledne se blíží klekání
Starý zvoník ve hřbetě se ohne, v modlitbě a v pokání.
Kraj rozezní se zvonky, i když dávno odkvetly a s uschlými
stonky bude čekat na tání.
je to moc laciné, pobízivé, prostě narychlo, to je tak, když se nechám vyprovokovat.
jsem na tom podobně, taky pospávám, akorát já su šéf, takže nevím, jestli si to mám sám sobě dovolit
naši vtáci si ešte nevšimli, že je po Anne, ako píše Evženie, straky škriekajú ako besné aj tu...unavená som ja, rada by som pospávala, šéfka asi nedovolí
Radovan Jiří Voříšek
01. 08. 2021díky
Já už dneska nadechla podzim. Ulita mi praskla pod nohou, omluvila jsem se. Manžel je kdysi v práci uvařll a servíroval. Nevím dodnes, jak chutnaj, budkáči, mám ráda. Léto horkem? zpomaluje čas...
Určitě nepřidávám k tvému dílku ono přídavné jméno, které stojí před ulitami.
Radovan Jiří Voříšek
01. 08. 2021určitě, já jsem jedl káně, které jsme ulovili autem, o nich se říká, že to k jídlu není ... a bylo, tužší sice, ale bylo
Evženie Brambůrková
01. 08. 2021Mírné a tiché. Poklidné.
Na našem ořešáku sedí straka velikosti kachny a děsně řve. Dají se jíst?
obojí? miniaturní poezie v próze