Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte setočitý moment pravdy
01. 01. 2022
24
13
557
Autor
Philogyny
věnováno
Pořád usínám
když se chci probudit
je mi zima
ruce sepnutý pod prsy
/tak v tobě spím/
nevíš o mně nic
kolik má skála korzetů
jeskyní říček
přísně roztříděných vrstevnic
proč štítem trhá písně větru
kolik má láska milimetrů úhelných vteřin
chce se mi křičet všechnu tu hudbu zevnitř těla
nic o mně nevíš
nevíš co dělám
řekni mi
usínám se psí mordou u rtů
sny rozkousaný do peřin
/stupidní, že/
mluv se mnou:
namíchej barvu hovoru
namíchej sám
tak máchni štětcem
máchni tence
víc bolíš
usínám dny kdy
žentourem vracím naše oči nad osamělou propast
vsákly hloubku
tmu plnou světlušek
louku sen
lou lou lou loudám se
pusť
a seno
13 názorů
Evženie Brambůrková
02. 01. 2022Vydařené.
Phil..............jsem úplně potichu...................(P:S.dej vědět...jestli ho uvidíš.....)
zase jsem okouzlena ..... kolik pocitů v tvých verších vnímám i skrytých slovních vyjádření ..... rýmů
nevím o tobě nic :)
kolik má láska milimetrů úhlených vteřin ani, ani sny rozkousaný do peřin ... jen les a pusť, když se pere