Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSmuteční oznámení
Autor
Repulsion
Nepíše se mi to lehce a trvalo mi celý den, než jsem k tomu odhodlal.
Dnes ráno jsem se dozvěděl, že
Rebecca13 /Rebecca Marten / Melanie
Už není mezi námi. Mezi námi živými.
Víc informací k tomu zatím nemám.
Rebeccu znám dlouho. Byla jedním z prvních lidí, které jsem na Písmáku poznal a „padl si s ní do noty“. Brzy jsem se seznámili osobně a sem tam něco společně podnikli. Naposledy to byla skvělá akce v Lačnově a naposledy soutěž O bořetické pero, kterou se budeme snažit nějak dokončit bez ní, na její památku.
Tak čekám na počasí
tak čekám na počasí prším si v provazech ~ ~ ~ mlha
rozprašuju vodu do smyček sama leze
v terárku suším vlasy šplhá
bezvětří na fénu roztahuje se
netečné slunce chrní přímá úměra k počtu tornád
trvá to děsně co vznikají
odpouštěním
jen bouřka od sousedů a splašky jdou stěnou v přívalech mizí
mě míjí celkem těsně po novoduru
ve vaně vrním po jeho svazích
49 názorů
Tohle ne! Čtu pozdě. Rebecco13, Ty teď víš, jak je to s pomíjivostí. Nikdy nešlo jenom o život. Mám už Tě navždy ve svém srdci, ve Tvém zvukotěsno. Cítím šlehnutí bičem. Ale zůstáváš!
Houmesáku, můžeš tu borovičku přivézt v létě do Bořetic na vzpomínkovou akci na Rebeccu. Bude se hodit!
Jinak z toho, že píšeš borovičku s verzálou je znát, že k ní chováš úctu a obdiv. To se mi líbí.
Repulsion (ani odsud nechces dostavat aviza?): Pokud bych se byval dozvedel o funu driv, moc "rad" (divny, jit rad na funus) bych dorazil, R13 u me dostkrat byla, zval jsem ji na akce (zcela mimo pissmag), mam ji rad (ne, nebudu pouzivat minuly cas).
Nicmene rusit dlouho dopredu naplanovany program tyz den, to jaksi nejde :-( Byt zde aktivnejsi, asi bych se dozvedel o funu drive a zaridil se dle toho. Jeste tady ma u me flasku Borovicky, kterou tu nechal jeji slovensky pritel, na kteryho ale nemam kontakt. Takze pokud ho nekdo mate, prosim do zprav.
Pomerančová,
jsi členkou písmáckého "šťastného kolektivu", který funguje přesně tak, jak jsem si to představovala a já ti to z celého srdce přeju.
Já jsem jen a pouze internetová entita se zájmem o literaturu.
Repulsione,
až z Písmáku zmizíme já nebo ty, taky budeme okamžitě zapomenuti. Písmák je pouze sociální síť tak trochu zaměřená na literaturu. Stačí, abys zůstal chvíli pasivní a už budeš zapomenut. Myslet si, že Písmák by měl být nějaká "síň tradic" - by mě ani nenapadlo. "Bylo tu - není tu - havrani na plotu..."
Docela mě zamrzelo, jak málo lidí z písmácké komunity se dostavilo na pohřeb.A také mě mrzí, jak málo lidí je ochotno něco aktivně udělat na památku Rebeccy. Prý zadarmo ani kuře nehrabe.
Docela mě zamrzelo, jak málo lidí z písmácké komunity se dostavilo na pohřeb.A také mě mrzí, jak málo lidí je ochotno něco aktivně udělat na památku Rebeccy. Prý zadarmo ani kuře nehrabe.
Dnes vzpomínkový večer na rebeccu13 s rebe synem.
V Andělském pivovaru v Praze na Andělu, od 18 h.
První čtení...Vpomeneme čtením Rebečiných textů v Malostranské Dobré trafice.
Melanie Andrea Walker
Poslední rozloučení se bude konat v pátek 18. března 2022 v 11.00 hodin v Ústřední obřadní síni v Praze na Olšanech.
Tahle zpráva mě po velmi dlouhém čase dostala na Písmák.
Položit kytku,
vytřít hajzly
a s nima tu špínu
všechnu
až na dno
Už žádná vážná kritika
jen soukromě
autorovi:
******** *****,
Melanie.
blacksabbath
07. 03. 2022tip posílám nahoru........................
Je mi to líto, i když jsme se roky neviděli, mám na Rebeccu jen dobré vzpomínky.
lawenderr_
07. 03. 2022je mi líto, mávám nahoru
Rebe, ou, měj se tam moc dobře... A zařiď tam nějakou pěknou literární komunitu.
Rebe, ou, měj se tam moc dobře... A zařiď tam nějakou pěknou literární komunitu.
Rebecca, ani nevím, jak moc dlouho jsme se znaly… Mnohokrát mne vytáhla z mé momentální „bryndičky“ a ještě vícekrát mi dala „lekci člověčenství“ svým přístupem, elánem, tvůrčí silou, nadhledem a dovedností pojmenovávat věci, ale především svým osobním šarmem, úsměvem a silou, kterou rozdávala plnými hrstěmi… Ano, beru Milly za slovo, již jsme se předběžně dohodli s Martinem Zborníkem, že nějakou vzpomínku na Rebeccu, tu úžasnou bytost, uspořádáme… Dejte nám čas, vypíšeme sem akci…
Rebecco13, děkuji Ti za vše… Ať ti je Tam, kam jsi šla, dobře…
...Rebecca, stará kamarádka, co říct..... Je to šok. Nechce se uvěřit... -t-
Přemýšlíme, že uspořádáme vzpomínkové čtení na rozloučenou - s Petulou a Martinem Zborníkem. Najdu doma starý texty, co mi kdy věnovala... Je nás v Praze hodně, kdo jsme ji znali - stará písmácko-totemácká komunita... Abychom se mohli společně rozloučit.
... je mi to moc líto
kdysi jsem ji poznala na čtení v Praze.. velká osobnost
Upřímně je mi to líto, o to víc, že šlo o až o živočišně živelnou bytost, pro kterou a díky jí i pro ty v její blízkosti neexistoval stín. Jak blízko jsme si?
Díky, Igore.
... stále jsem doufala, že někdo řekne, že toto není pravda. Že si z nás Mel udělala srandu a pak na nás někde za rohem vykoukne...
Je mi to tak líto. Vzhlížím k Tobě tam nahoru, milá Mel a vzpomínám na poslední skutečné setkání.
Je to nečekané. Byla na vlně, byla plná energie, byla zamilovaná. Tak si ji budu pamatovat.
Díky ti za velmi nečekanou zprávu, zdravím Rebeccu, ať je, kde je, pro mě byla trochu jiná a svá, mám takové lidi ráda, byla živel, objevila se, ztratila se, ale když byla, tak jsem měla tu čest si s ní občas psát, čest její památce.
ach jo, to mě opravdu mrzí. byli jsme si s Rebeccou blízcí. ať odpočívá v pokoji.
Rebecca měla velké plány se soutěží O bořetické pero a těšila se na práci v redakci prózy, až se uzdraví...
všechno je bohužel jinak. Velmi smutná zpráva.
S Rebecou jsem se znala a občas jsem si s ní povídala...
Dávám jí tedy svůj poslední tip. S lítostí, že už si nepřečtu další podobnou báseň.
aleš-novák
04. 03. 2022smutný tip...
Svébytná rebecca, setkaly jsme se pod pár díly v období nicku California Memory.
Je těžké oznamovat.
Odpoutaný Prométheus
04. 03. 2022RIP Rebecco, ať už ti na cestu svítí Lux Perpetua nebo Ignis Daemonia, ať jsi byla stvořením poledním nebo ať ti bylo souzeno putovat věčnou tmou nikdy nekončící Melancholie, přeju ti, ať dojdeš tam, kde ti bude dobře, a kde budeš doma.