POTEMNICE

Osamělá svíce,
Září,
Na knihy, na police,
Moji lásku maří,
Chraplavý smích potemnice,

V kotlíku se vaří,
Z blínu jedu výluh,
Žalům mým se daří,
Klíží se mi zrak, chřadne sluch,

Jen plamínek malý,
Komíhá se po pokoji,
Prázdný hrnek od kávy,
Hořkostí mě nenapojí,

Osiřelá deska stolu,
Husí kůže z chladu,
Sliz výčitek stéká dolů,
Na svíjející se podlahu,

Zápalka ztrácí hlavičku,
Moudrost osaměla,
Žít budu už jen chviličku,
To jsi Lásko nevěděla,

Hnisá mi srdce od bolesti,
Dopis se mi vysmívá,
Spoután do břečťanu ratolesti,
Opuštěncům se nezpívá,

V zahradách květy vadnou,
Obestře je šepot,
Rázem mrákoty na mne padnou,
Zazní kvílivý jekot...

Hodiny unyle tikají,
Mé oči zemdleně vzlykají,
Blíží se ten chřadný krok,
Zbývá jediný lok...

...jedu...
...a pak jedu,
Úvozem,
Na voze,
Na márách,
Nikdo nemá strach,
Co bude zítra, ach!

Mě se to již netýká,
Děsem mrazivým zahuben,
Lásce své nevytýkám,
Byvše takto zavržen.

Z chrličů nad pavlačí steny,
Stékají,
Zvěst o černých ptácích do ozvěny,
Smrtelníky lekají.

Na parte při javoru holém,
Zapsáno jest černou literou,
Zemřel smutkem, srdcebolem,
Dál ho červi sežerou.