Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Žena, moře a Mary - Holka na prodej IV.

15. 02. 2023
10
13
220
Autor
Andreina

Víte, čemu se říká medvědí služba? Tak tady se k ní schyluje, ale dopadne s plnou parádou až zítra.

Holka na prodej

(duben 2004)

IV.

 

Když znovu zaujala místo u nohou šéfa, přelétla pohledem kolegy sedící na protilehlé straně kruhu. Podle výrazů mohla s jistotou usoudit, že se skvěle baví. Jen Manua měl poněkud nakrabacené čelo a lehce vrtěl hlavou.

Přišel čas na ukončení formální části schůzky. Kahuna pokynul muži z králova doprovodu, který vyšplhal na palmu pro ořech. Jedna z žen oloupala zelenou slupku, mačetou usekla špičku a podala jej králi. Upil trochu mléka, postoupil plod kapitánovi, jenž také ucucl. Ořech oběhl celý kruh, až kahuna posledním přípitkem završil obřad.

Konečně dostal slovo šéf, aby mohl přednést žádost: „Jsme vědci, kteří zkoumají vliv stoupající hladiny na atoly v této části oceánu. Kromě postupného zaplavení většiny ostrova hrozí i částečné zhroucení částí pobřeží do hlubiny. Jsme tady, abychom zjistili stav a varovali vás včas před nebezpečím. Žádám o svolení k průzkumu oceánskýho pobřeží a laguny. Do porostu, kde žijete, nevstoupíme.“

Kapitán nezmínil skutečný důvod návštěvy ostrova úmyslně. Pokud domorodci opravdu holdují kanibalismu, hrozilo nebezpečí, že výprava bude předem odsouzena k nezdaru. Následovala porada mezi panovníkem a kahunou. Konečně šaman vstal a oproti kapitánovi, který vždy po několika větách počkal, až Manua jeho slova přeloží, vychrlil dlouhou řeč v kuse.

„Král rozhodl, že se můžete bez omezení potápět kolem atolu s výjimkou jižního průplavu, kam smíte až po poledni. Stejně dovolí průzkum pobřeží, ale zakazuje vstup do porostu. Celou dobu budou na stráži bojovníci, kteří zasáhnou v případě porušení nařízení. Laguna zůstává zapovězena,“ shrnul tlumočník kahunovu řeč.

„Nepomohl by ještě nějaký dar, který by jeho rozhodnutí ohledně laguny změnil?“ ozval se z kruhu sedících Ichtyl.

„Obávám se, že ne. On nikdy slovo nemění a přemlouvání situaci jenom zhorší,“ vysvětlil tiše Manua, který se otočil k doktorovi ve snaze, aby jeho slovům kahuna nerozuměl.

„Radost z toho nemám, ale co se dá dělat,“ pokrčil rameny šéf, „poděkujte mým jménem za audienci a půjdem.“

Šaman začal opět drmolit a chvíli se s Polynésanem o něčem dohadovali. Během řeči několikrát oba ukázali na palmu, z níž byl utržen kokosový ořech pro přípitek. Potom se Manua s pokrčením ramen a trochu rozpačitým výrazem obrátil ke kapitánovi.

„Oni mají takový zvyk, že na ukázku dobré vůle k jednání nabídnou mléko z ořechu a na konci by měli totéž udělat hosté. Dávají tím na srozuměnou, že odchází v míru.“

„My ho nabídnem, ale žádnej tu neleží,“ rozhodil v bezmocném gestu rukama šéf.

„No právě,“ povzdechl Manua s pohledem upřeným na palmu, „někdo by pro něj měl vylézt a slečna ho načne.“

„Já tam vlezu,“ nabídl Čočka a vstal, „i když si to kvůli laguně vůbec nezasloužej.“

Úsměv Prcka mluvil za vše: „Pošli tam mě. Už s harpunou jsem je dostala. Ať viděj, že co zvládnou jejich mužský, dokáže i bílá holka.“

„Prcku, to není dobrej nápad. Příliš budíš pozornost,“ zasáhl do debaty Ichtyl, který od počátku pečlivě sledoval chování domorodců, „ten králíček si tě s dost velkým zájmem prohlíží.“

„Pff,“ odfrkla, „ať se koukne. Pokud jsou tady všechny ženský jako ty dvě, co si přived, ani se mu nedivím. Pro ten ořech vylezu.“

 

Než jí v tom mohl kdokoliv zabránit, rozběhla se k palmě. Vyjela po kmeni jako veverka. Nebyla o mnoho pomalejší než muž, který shodil první ořech. Po návratu očistila slupku, usekla špičku a podala ho šéfovi. Pro posádku nešlo o novinku. Měla za sebou hodně palem i očištěných ořechů. Zato domorodci sledovali výkon se zájmem.

Kapitán zvedl ořech, aby se tentokrát napil první on, ale král ho zarazil. Cosi nařídil kahunovi, který přistoupil k ženě a gestem ji vyzval, aby vstala. Rozpačitě pohlédla na šéfa. Bezradně pokrčil rameny, ale nakonec kývl, aby poslechla. Netušili, co mají ti dva v plánu, odpor však mohl znamenat ohrožení mise. 

Kahuna ženu obešel, ohmatal jí ramena, svaly na rukou a nohou, a nakonec i zadek. Mračila se čím dál víc, ale nechtěla dělat problémy, tak osahávání strpěla. Potom to přehnal, když se postavil před ni a zvedl ruku do úrovně prsou. To bylo moc. Popadla šamana za zápěstí s takovou silou, že údivem vykulil oči. Netušil, kolik síly se v drobném stvoření skrývá. Zkusil paži vytrhnout, ale držela pevně.

Od chvíle, kdy začal kahuna ženu osahávat, byla posádka ve střehu. Jakmile ho chytila za ruku, vyskočili připraveni zasáhnout. V té chvíli vytasila králova družina mačety.

Na nohou byl i šéf a zařval: „Sednout!!! Prcku, pusť tu ruku, ale kdyby chtěl pokračovat, klidně mu jednu vraž.“

Posádka neochotně poslechla. Žena stiskla víc, dokud přes kahunovu tvář nepřelétl bolestivý výraz. Teprve potom uvolnila sevření. Jediný, kdo zachoval klid, byl král. Dokonce působil dojmem, že se dobře baví.

 

„Manuo,“ obrátil se kapitán na tlumočníka, když všichni opět zaujali svá místa, „řekni jim, že tohle si dovolovat nesmí.“

„Jsme v Polynésii, kapitáne, tady se na ženy pohlíží trochu jinak.“

„To je možný, ale Prcek je členem posádky, a pokud ještě něco zkusí, tak jim nepomůžou ani mačety.“

Šéfovi byl v té chvíli osud mise zcela lhostejný. Skousl hodně, ale když šlo o jeho posádku, neznal bratra.

„Jak chcete,“ pokrčil Polynésan rameny a splnil příkaz.

Reakce byla šokující. Král vynechal pro komunikaci prostředníka, sundal od pasu naditý váček, který hodil šéfovi k nohám. Při dopadu povolil úvazek a do písku se vysypala hrst perel. Zároveň ukázal na ženu a pronesl několik slov. Manua s překladem příliš nespěchal. Zřejmě přemýšlel, jak má informaci sdělit.

„Manuo, chci slyšet doslova, co král řek,“ vyjel kapitán.

„Prokáže prý vám i ženě velkou čest, když ji koupí,“ odpověděl tiše tlumočník, který i přes snědou pleť silně zrudl.

Stejnou barvu dostaly v té chvíli nejen tváře šéfa a ženy, ale většiny členů posádky. Dřív, než došlo k maléru, zasáhl Ichtyl, který jediný zachoval klid. Kromě varování ženě, když se rozhodla vylézt pro ořech, celou dobu mlčel. Měl z kolegů nejvíc zkušeností v jednáním s obyvateli Oceánie, a proto ho vývoj nezaskočil.

„Všichni zůstanou sedět, žádný blbosti,“ nařídil tiše, „a nikdo se nebude divit tomu, co řeknu. Manuo, vy budete všechno přesně překládat bez zbytečnejch otázek.“

Vstal, sesbíral perly opět do váčku, který podal kahunovi. Potom se postavil před krále s mírnou úklonou hlavy.

 

- pokračování -


13 názorů

Andreina
16. 02. 2023
Dát tip Gora

Ivi, nemám ve zvyku utíkat, tak necouvnu ani tentokrát. Však uvidíš.

Stanislave, to by asi fakt nešlo. Obávám se, že by spolucestující frflali.

Kočkodánku, opět nádhera. Dokonce i to pochybování o Ichtylově zásahu je na místě.

Ireno, je fakt, že tato povídka patří mezi málo ukecané, protože kromě začátku nebylo toho třeba příliš vysvětlovat.    Na tu větu mrknu.

Evžo, kdepak, žádná diplomacie, ale výzva a ukázat, ž ta holka není žádné ořezávátko.


Teď je třeba vice diplomacie, místo zbytečného předvádění. Emancipace není vždy to nejvhodnější, zejména při jednání s domorodci.


Gora
16. 02. 2023
Dát tip

Napínavý díl!

Akce stíhá akci, čtenář se opravdu ani chvíli nenudí.

Tady bych přehodila slovosled:

 Budíš příliš pozornost, na  Příliš budíš pozornost...


Kočkodan
16. 02. 2023
Dát tip

Dávají si do nosu,

pijí mléko z kokosu,

kapitán pak přednes žádost,

z odpovědi nemá radost,

naděje jim zhasla vatra,

v laguně je zákaz pátrat,

pro posádku toto pech,

navíc tu jde o ořech,

který opět Češka malá,

neprodleně obstarala,

horrší chvilka nastane,

to jsi přehnal, šamane,

zklidni svoje dlaně,

nevaruju planě,

pracku ti P. svírá,

ostatní jen zíraj,

přišel obrat hloupý,

král chce holku koupit,

průšvihem to zavání,

snad vše Ichtyl zachrání.


No, taky bylo nutné vzít do úvahy, že s manželkou mě do letadla pustí, ale se stádem velbloudů už by to bylo horší.


asafraporte...už to začalo...toho jsem se bála....vím ale, že se nedáš i to že tě nedají.....kde je další pokračování?????????


Andreina
16. 02. 2023
Dát tip

Maruško, myslím, že Manua byl hlavně hodně vyvalený, jak někdo může s místními takto jednat.

Stanislave, tak to chápu, že jsi velbloudy odmítl.

Mirku, také se na Kočkodánka těším.

Jamardi, je vidět, že ta dcera byla správná ženská už od mala. Přiznávám, že také nejsem úplně spokojená, když mi někdo odporuje.


Jamardi
16. 02. 2023
Dát tip

Andreino, čtu tvůj komentář, že legrace přejde jen na chvíli. To je dobré znamení. Od vládce by se daly očekávat horší věci. Mimoděk mně teď napadla věta jedné matky, která s kapitulací v hlase o své dceři řekla: "Ona nesnáší odpor." O to víc mě těší, že se to vyvine dobře.


Delfín
16. 02. 2023
Dát tip

Tak už to začíná! A bude zajímavé i to, jak tuhle kapitolu shrne ve verších kolega kočkodan...A když vzpomenu na to, co teprve přijde, tak taky...;-)


Květoň Zahájský
16. 02. 2023
Dát tip blacksabbath, Kočkodan

V Tunisku mi za manželku nabízeli pět velbloudů, ale odolal jsem. A rád. Velbloudy bych musel živit já, zatímco manželka živí mě.


Manua zrejme takej podivuhodnej, súdržnej a pohotovej partičke, ako ste vy, ešte nikdy nerobil tlmočníka ...***


Andreina
15. 02. 2023
Dát tip

Alegno, myslím, že to bude zajímavé a na chvíli přejde i legrace. Ale jen na chvíli.


Alegna
15. 02. 2023
Dát tip

Ale no tak, takhle to přerušit, teď napětím neusnu ... ale že je to prekérní situace, nemám vůbec představu, co mu řekne.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru