30. dubna

Tip.

dík

PS chápu, že je hodně zakódovaná

Děkuji za výklad k básni, už jsem ji pochopil. Dávám tip.

jo a Tondo, ten otazník není vůbec špatnej nápad, škoda, že mě nenapad

to su celé já

Já bych první verš dal s otazníkem: Nahý záhon oblékl se natí. Kdosi před tím vyryl brázdy. Svatí?

Radku, ty máš i miniatury náročnější.

Dávám tip.

a ještě jsem zapomněl - svatí, ten příměr jse použil k práci zasévání, k pomoci při vzniku něčeho živého

Zajímavé postřehy. Doplním o moje - údiv nad záhonkem čerstvě zeleným, nad růstem ze suchých (mrtvých) semen. Přišel jsem na zahrádku 30.4. dopoledne a zíral, jak rychle cosi nedávno zasetého mou ženou a dcerou vyrazilo. Příměr s čarodějnicemi - uměli kdovíjaká kouzla, až zázraky, ale i tak je vypučení jara pro osobně mě větší zázrak. 

S touto tvou básní je to jako se životem, taky jej nechápu, ale věřím, že má smysl. 

S motivy pole, orby a setí rádi pracovali autoři středověké hagiografické literatury (a rádi s nimi operují i současní básníci, byť často spíše s erotickým podtextem). 

Pak ale přijdou ohně, čarodějnice a kouzla a já se v básni náhle ztrácím. Byť jasně - 30. dubna jsou "čarodějnice", nastává tajuplná filipojakubská noc. 

Snad jakási rozpornost jara, kdy bojuje život se smrtí, každý rok si o Velikonocích připomínáme Kristovu smrt i vzkříšení, prvky léta se střídají s pozdními mrazíky jakožto připomínkami zimy a zániku. Smrt ale nemá poslední slovo, to má klíčení - jaro, život. 

Snad také připomínka čarodějnických procesů? Tenké hranice mezi svatostí a kacířstvím, na kterou zvláště v počátcích novověku doplatilo tolik lidí?

Jedna velká otázka, alespoň pro mě. Snad najdeš zdatnější čtenáře a interprety... Neumím posoudit ani to, zda je forma náležitá obsahu, protože obsah sám je pro mě tajuplný.