Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

O myšičce Fóbince a Pepíkovi švábíkovi I.

17. 05. 2023
5
12
133
Autor
Aru

Dovolte mi na úvod zavzpomínat na Starý Písmák (dále jen SP :D ), takto vypadal běžný den na SPéčku. Na dílo se bylo potřeba proklikat různými okny. Uživatelé Windowsů měli vždy o deset oken více, zatímco uživatelé Androidů o pět méně. To rozhodlo jak bude vypadat a pro jaké uživatele bude Moderní Písmák. (dále jen MP.)

Zde je ještě starší SPéčko, než bylo samotné Spéčko. Web nebyl pouze literární, ale poklepáním na "listoví" vedle názvu jste se dostali do tajné zahrádkářské sekce, tzv. Green webu. Byla to doba, kdy frčely podkladové barvy, ale nástup moderních holowebů se nezadržitelně blížil, pokrok se u ničeho nezastaví. Přes tlačítka "f" a "t" bylo možno prchnout na Facebook a Twitter a nikdy se nevrátit. Po objevení Twitche bylo tlačítko randomizováno a náhodně jste se dostali na Twitter, nebo Twitch.

A tady nejstarší verze webu, všiměte si, že tehdy nesl přídomek "malý" a registrace nicku byla zpoplatněna, alternicky si mohli dovolit jen bohatí.

Pokud budete kdykoli chtít zavzpomínat na zmizelé SPéčko, stačí jít na tuto stránku a navštívit odkazy výše, můžete i libovolně poklepávat prstem po displeji, či myškou na monitoru a představovat si že listujete SPéčky, stránky jsou plně interaktivní ve 3D, jak vám dovolí fantazie :D:D

A nyní se již ponořme do pohádkového světa :))

Za osmi Devětsily a sedmi lékárnami žila malá, roztomile šedivá, zaprášená myšička Fóbinka v bytínku u popelnice mezi odpadky, nejraději si četla napůl snědenou pohádkovou knížku o sýrech Elementárelech. 
 
Jak už to tak bývá, ne každá myšička žije v hejnu, nebo stádu, ale spíše jenom v lejnu, jako myšička Fóbinka, která byla úplně docela sama, až na švábíka Pepíka, který k ní chodil šmejdit, kdykoli neměl práci. Švábík Pepík dělal načerno u popelářů, ti ho za to tuze nenáviděli, že jim žere práci.
 
Jednou se tuhle Švábík Pepík přimotal na královskou hostinu, měl padnoucí sáčko s prodřenými lokty a dírou na zádech, čehož si úctyhodná společnost nevšimla. Už seděl u stolu, samé vybrané královské pokrmy před sebou, ale takhle v rohu se neznámo proč ze srandy válela slupka od banánu. Jakmile ji Švábík Pepík spatřil, nemohl od ní odtrhnout oči, nakonec po ní skočil a celou ji naráz sežral. Od té doby ho už nikdy nepozval král, královna, velká princezna, malá princezna, ani nejmenší princátko, které se dosud nenarodilo.
 
Krátce potom co byl vykopnut do světa poznal myšičku Fóbinku a zjistil, že žít u popelnice je nejlepší, lidé tam nosí dárky o které se přetahuje s popeláři, protože i ti o ně moc stojí. Kolují zvěsti o jakémsi odpadkovém hradě, kde žije odpadkový král, jenž vládne nad vším bordelem a jeho věrní sluhové jsou právě popeláři.
 
Myšička Fóbinka si svůj bytínek postavila úplně sama, našla jednu promoklou kartounouvou krabici a proraženou plechovku, dala to dohromady a vznikl bytínek. Ještě ho zpevnila pár prkny, vlnitým plechem, několika cihlami a pár betonovými deskami, aby to celé drželo pohromadě. Nábytek, koberce, osvětlení, i nádobí si myšička Fóbinka našla na ulici, lidi vyhodí úplně všechno, auto, kabely, babičku, lednici, nebo onu knížku o Elementárelech. To je takový sýr, který má ďoury, jež vyplňují celý sýr. Zlí jazykové tvrdí, že jsou to spíše ďoury bez sýra, než sýr s ďourama, ale to jsou jen pomluvy závistivců.
 
Než myšička Fóbinka našla onu knížku, už byla ohmataná počasím a myšička Fóbinka ji nejprve musela vyprat v pračce, kterou také nalezla, po té pověsila knížku na šňůru mezi bytínkem a popelnicí, aby se na uličním sluníčku usušila, nakonec ji vyžehlila a byla jako nová! Bohužel, když si četla o plísňových kulturách, přišel za ní švábík Pepík a narval si knížku do pusy, myšičce Fóbince se povedlo knížku jenom napůl zachránit. Tak se myšička Fóbinka seznámila se švábíkem Pepíkem a stali se kamarádi. U zdi seděla babička v křesle bez pružin.
 

12 názorů

Aru
před 11 měsíci
Dát tip

díky ti :)


pohádku jsem pochopil


Aru
před 11 měsíci
Dát tip

díky ;)

druhý díl je skoro hotov, ještě se ladí závěr ;)


Alegna
před 11 měsíci
Dát tip

:)) tip*


Aru
před 11 měsíci
Dát tip

tak snad nejsou moc malá Evži, ono je to spíš pro velký děti :))

díky moc Evži, druhý díl se píše ;)


Hezky piš další díly, moje vnoučata to určitě ocení. Milují Pušíky a toto je také velmi vydařené.


Aru
před 11 měsíci
Dát tip

to tedy zrovna ne, Kočkodane.

Pepík jevil zájem o sýrové plísně, když na ně Fóbinka nalistovala, pivní Elementárel ale nelze vyloučit, že se v knize nacházel :))

jsem rád, že se ti tahle odpadková pohádka líbí, druhý díl bude ještě víc odpadkový :D

po přečtení této pohádky si takto postiženě dítě přestane skládat oblečení do komínku a možná si přestane i mýt ruce! :D:D


Kočkodan
před 11 měsíci
Dát tip Aru

Švábík, babička... mám takový neblahý pocit, jestli náhodou nejde o skrytou reklamu obchodního domu Brouk a Babka...

Šváb možná jevil o knihu enormní zájem, protože se v ní vyskytoval i pivní sýr.


Květoň Zahájský
před 11 měsíci
Dát tip Aru

A jo! Já jsem babku v předchozím odstavci považoval za nefunkční spotřebič.


Aru
před 11 měsíci
Dát tip

to je ta vyhozená babička na ulici o odstavec výše, vtip ve vtipu :D

díky za kukýnko Květoni ;)


Květoň Zahájský
před 11 měsíci
Dát tip Aru, Gora

Už to vypadalo na happyend, ale ta záhadná babka u zdi v křesle bez pružin tomu uděluje nádech jakéhosi osudově naléhavého až varovně hrozivého tajemna. Počkám na druhý díl.


Aru
před 11 měsíci
Dát tip

nechápu proč je hlavní text šedivým textem a i při velikosti 14 je menší než prolog, který má jak optimální velikost, tak barvu textu na čtení, příště budu psát jenom do prologu :/


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru