před zrcadlem

v rozborech máte všichni pravdu

mně se líbí -  stagnaci změnit ve vodopád

Dadadik, Radovane, děkuju. Nechci "pitvat báseň", jen mi tu cosi chybí. Chápu, co znamená plivnout do zrcadla, a bordel v koupelně můžu třeba přeneseně vztáhnout na svůj zpackaný život, jasně. Ale přijde mi to jako pouhý suchý popis, necítím v tom právě ten pocit, emoci, postoj. Jen konstatování, což mi přijde málo. Zbytek si vlastně dosadí sám čtenář... což se samozřejmě při četbě děje vždycky, ale tady mi připadne, že je na čtenáři necháno skoro všechno... :) Jen můj dojem, chtěla jsem ho srovnat s vašimi, ještě jednou dík.

dadadik ... a má ze sebe blbý pocit

To není ani o zrcadle ani o plivanci

je to o pocitu

Janino, já jsem to pojal takto (jsem zvědav co, na to, řekne Ptakopysk): někdo kouká do zrcadla ráno a nevidí na sobě žádnou změnu. Včera se asi něco stalo, něco provedl, takže na sebe plivnul. Ty kachličky nevím, možná že jsou rovně a on je pokřivený z toho jak žije bez řádu. A uviděl na sobě špínu asi morální.

Ptakopysku? Co ty na to?

Janino nevysvětlitelné, ale dobré :))

Tohle, přiznám se, nějak nepobírám. Můžete mi někdo vysvětlit, co se vàm na tom líbí? To nemyslím jako provokaci, ráda bych to pochopila. Někdo má zaplivané zrcadlo a kachličky v koupelně, které se údajně nedají umýt, jen oloupat špínu. To je poezie?

děkuji

Dobrý, úderný, super.

Pěkná, líbí se mi 

hmmm, rosteš

(⁠^⁠^⁠)