BOD ZLOMU . . .

Překrásné...

velmi povedená pocitovka

Je to moc hezké :) ((pro mne zde otevírací obrazy:

z dávných rozhovorů/ léky na bolest,  a

a soused zase krmí holuby .  :):)  ))

))

To se ti povedlo.

Holoubci byli zlomoví v jedné pohádce.

Výmluvné, pro mě lehce nostalgické

Tohle je moc hezká poezie, ostatně jako vždy. "Vějíř bělásků" - JO!

A ty holuby na konci je takový náladový zlom ve Tvé básni...  :) 

Asi chybí jestřáb... :)

...dívám se za tajemstvím let...a holuby kŕmim iba v zime na parapete okna...

Luboši, zabere mi to hodně času si všechna ta kvítka vyguglit...o spoustě z nich čtu dnes v tvém komentáři poprvé... smajlík s dychtivýma očima se

Janino...zlom a země teď 

lačně saje-nasává :-)

Hezké... jen marně přemýšlím, proč bod zlomu. Působí to na mě naopak jako poklidný popis stavu, který trvá dlouho a nijak dramaticky se nemění...

Černucha rolní, čičorka pestrá, dryádka osmiplátečná, kokotice povázka, máčka ladní, merlík zvrhlý, netýkavka nedůtklivá, ostropes trubil, ožanka hroznatá i další rostlinstvo už zase nasává a je mu opět do skoku. Podobně jako „standardnímu“ uživateli Písmáka, když objeví tvoje nové dílo.

lehce omluvný – ale i nepatrně šibalsky zabarvený-  smajlík za suchopárnou a do „Kritiky“ se prodravší parodii komentáře. Přesto, Ivi, doufám, že u tebe ani po dnešku nedošlo k bodu zlomu hole nade mnou.

hahaha huž opravuju