Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZ deníku Eduarda Techa
Autor
supizmus
Pondělí:
Pršelo
sledoval jsem ulici
jak po ní chodí tiší lidé s deštníky
kapky dopadaly na dlažbu
a v kalužích se tvořila kola
večer někdo dlouho nahlas mluvil na chodbě
Středa:
Ač jsem nemusel, dal jsem si budík na čtvrtou ráno
tramvají jsem jel k pobřeží
a celé dopoledne sledoval oceán
přemýšlel jsem, kolik tajemství se asi tak skrývá v jeho hlubinách
a kolik ve mně samém
Čtvrtek:
Bezcílně jsem chodil městem
čas od času jsem vešel do kostela
nebo sedl na lavičku
a pouze existoval
Jsem rád, že mohu být
Neděle:
Po mši jsem Ti chtěl napsat dopis
ale nenapadala mě žádná slova
šel jsem zase k oceánu
a nechal se unášet tajemstvím
koupal jsem se i když začalo pršet a zvedly se vlny
cestou domů jsem nastoupil do špatné tramvaje
a poznal tak část města
kde jsem nikdy nebyl
Pondělí:
Pršelo
sledoval jsem ulici
jak po ní chodí tiší lidé s deštníky
kapky dopadaly na dlažbu
a v kalužích se tvořila kola
večer někdo dlouho nahlas mluvil na chodbě
11 názorů
Radovan Jiří Voříšek
před 9 měsícimá to kouzlo
hloubku odžívaného času, který je mimořádný tím, že ještě pořád je-
Zeanddrich E.
před 9 měsíci
(( ..P.S.: jediné město, kde se tramvají dalo přijet téměř až k moři (na které si teď vzpomenu :) ) je asi (dneska polský) Gdaňsk :) ))
Moc dobrý. Takový autentický.
A nej je věta: "Jsem rád, že mohu být."
A "sedl na lavičku a pouze existoval ".
Možná bych si měl taky občas zařídit pár takových dní...
Někdy stačí jen být.
Eda může být rád, že jeho deník obsahuje i tento záznam: Jsem rád, že mohu být
A Kočkodan je rád, že toto dílko četl.
To měl asi prázdniny... Líbí se mi to. S tím časem naložil dobře.