Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNaši předci Slované trpěli nedostatkem železa, a tak recyklovali doslova každou rezavou motyku. (( ze studentských výroků))
Autor
Zeanddrich E.
Naši předci Slované trpěli nedostatkem železa, a
tak recyklovali doslova každou rezavou motyku.
::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
Naši předci Balto – slované se po příchodu k nám ještě dovedli domluvit se
svými slovanskými sousedy, až později se jim to trošku rozešlo.
Jako Balto – slované jsme měli málo železa, a až
po příchodu k nám jsme si to napravili.
Naši předci Slované měli k dispozici málo železe a
dalších kovů, a tak nám zanechali jen málo vykopávek.
Naši předci Slované trpěli nedostatkem železa, a
tak recyklovali doslova každou rezavou motyku.
Baltoslované neměli ve své pravlasti dostatek kovů, a po příchodu
sem jim trvalo plus mínus dvě stě roků, než se jim to trochu srovnalo.
Naši předci k nám došli ze severovýchodu, kde se jim už nelíbilo
asi kvůli bažinám, chladu, a nedostatku orné půdy.
Naši předci se do sedmého století plus mínus
technologicky vyrovnali svým vyspělejším sousedům.
Baltoslované na východě Evropy byli nejsevernějším obyvatelstvem, a
k cestě na jihozápad využili určitou mezeru po ústupu Hunů ze slávy.
Naši předci byli podle Franků hezky hnědovlasí, a
mohutné postavy, ale nelíbilo se jim, že jsme prý neustále špinaví.
Slované obývali vsi většinou s počtem kolem 40 -80 osob, což
byla u nás jistá norma už od starověku.
Vsi byly u nás dost malé, aby okolí stačilo uživit
obyvatele bez dalekých pochůzek s ochrankou.
(( ...)).
Naši předci podle Franků byli prý sice
špinaví, ale Hunové předtím byli navíc i škaredí.
Naši předci Slované měli po příchodu sem po odešlých germánských kmenech zrovna
dost volné prostory, a tak si pro obydlí vybírali nejvýhodnější místa podél řek a potoků.
Podle Franků bydleli u nás Slované prý jen řídce, a daleko od sebe, ale
vzhledem k lesům a pahorkům jim to i vzhledem k nepřátelům prošlo.
Slované měli v sobě jiné vrozené energie, a
tak moc neosídlovali stejná hradiště, jako Keltové.
Slované po svém příchodu od Franků a Germánů přebírali mnohé dovednosti a
znalosti, jako je zase oni přebírali od Keltů, jako Kelti od Římanů, jako Římané od Řeků, apod. takovým koloběhem.
(( ...)).
Avaři přinutili nejbližší slovanské obyvatelstvo k poslušnosti, ale to
platilo jen pro místa, kde nebyly lesy a kopečky, protože na ty nebyli zvyklí.
Avaři, spolu s dalšími nomády, do Evropy přišli z Ásie asi
po neúspěchu překonat Velkou čínskou zeď.
Avarů do Evropy přišlo jenom málo vzhledem k sousedům, ale chovali se sebevědomě
vůči Slovanům, Byzantské říši i Germánům, a tak se tu docela úspěšně uchytili.
Avaři si s Byzantskou říši domluvili spojenectví v
tom smyslu, že si za ně po nějakou dobu nechali platit.
Slovanů bylo ve středoevropském prostoru mnohem více, než Avarů, ale v
maďarské pustě nemohli moc soupeřit s jejich jezdeckými, i lukostřeleckými schopnostmi.
Avaři používali v bitvách proti Frankům apod. podrobené
slovanské národy jako oddíly pro boj vepředu.
V případě Hunů, Avarů, Slovanů, Germánů i Franků je možno sledovat, jak
vždycky ten divočejší národ nemile překvapí své usedlé sousedy, kteří ovšem předtím byli podobní.
Divočejší národy si ve své bezohlednosti ke
slabším usedle žijícím sousedům neměly moc co vyčítat.
Národy v pohybu většinou porážely
usazené a rozptýlené národy v klidu.
(( ...)).
Národy s mečem měli navrch nad těmi, kteří
své meče přetavily v rádla a motyky... .
:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
Slované se proti Avarům vzbouřili po roce 620, protože se
jim nelíbilo, že si půjčují na zimu jejich manželky, a další formy útlaku.
Francký kupec Sámo původně pomáhal Slovanům proti
Avarům asi jen kvůli volnému obchodu, ale pak si u nás ponechal vladařskou funkci.
Kupec Sámo poradil našim Slovanům
výjimečně dobré bojovné strategie.
Kupec Sámo nám ukazuje, že v jeho době se do dlouhodobé
vladařské funkce ještě mohl prosadit i člověk jen na základě svých schopností.
Francký kupec Sámo byl cizinec, a tak slouží ke cti
našich předků, že dokázali dobrovolně uznat jeho neobyčejné schopnosti.
Kupec Sámo byl výjimečná osobnost asi i mezi Franky, a tak
vůči jeho nadprůměrným schopnostem nemusíme trpět komplexem méněcennosti.
Kupec Sámo má jméno podivného původu, které
možná bylo nejdříve pouze jeho slovanskou přezdívkou (samovladař?).
Kupci typu Sáma museli být od přírody silné osobnosti, protože
jinak by se svým zbožím v cizích zemích daleko nedojeli.
(( ...)).
Sámo si v nerozvinuté a nekřesťanské zemi mohl
asi dovolit mnohé, co by nemohl praktikovat doma.
(( ...)).
Sámo měl prý asi 27 manželek, ale jméno
žádného jeho význačnějšího potomka se nám nedochovalo.
Sámo se jako slovanský vladař později postavil i proti své
domovské francké říši, protože se mu asi zalíbilo v jeho nové životní roli.
Sámova říše se po jeho smrti rozpadla do mnoha státečků, které
do historie znovu vstoupily až jako sjednocená Velká Morava.
Nedostatek zpráv z našeho území souvisí s absencí většího množství lidí, kteří uměli psát, ale asi i s nedostatkem
spolehlivých míst pro dlouhodobou úschovu písemností, jako byly u Franků třeba kláštery.
.
České a moravské tátečky po Sámově smrti zůstávají utopené v šeru dávnověku, až do doby Velké Moravy.
(( ...)).
::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::…
14 názorů
Romane, možné to je, že někdo zapsal i názor obyčejných Franků, ale jsem k tomu skeptická, protože to nebývá zvykem, v dávných dobách zvláště. Co se týče učitelů, mě učili většinou svébytní lidé, takže si nemohu myslet, že přesně podle osnov učili všichni. Když někoho chválili, že se chová přesně podle doporučení, mohla to být jen komedie. Třeba jako s meotarem, který se používal jen, když se ohlásil inspektor.
Lami,
já osobně naše předky za obchodování s otroky nijak zvlášť neodsuzuji. Jiná, od nás už velmi vzdálená doba, se řídila zcela jinými etickými pravidly. Ani Svatý Vojtěch, který v té době žil, neosuzoval otrokářství jako takové, ale jen to, že šlechta "loví" a prodává cizí, už pokřtěné poddané. I Svatý Václav měl nepochybně spoustu otroků, ale jakožto soucitný křesťan dával oobčas některým svobodu.
Asi je třeba se trochu zamyslet nad tím, že Češi jako nejzápadnější Slované od vzniku vlastního státu balancovali mezi Západem a Východem a zpočátku neměli žádné skrupule při prodeji svých slovanských bratří.
Ve středověku se ale postavení poddaného příliš nelišilo od postavení otroka. Poddaní byli považováni vlastně jen za majetek patřičného feudála a tak ve válce, když chtěl jeden feudál druhého poškodit, vyvražďoval mu jednu vesnici za druhou. V porovnání s tím se obchod s otroky nejeví zas až tak strašný.
No jo, Alenakar, on musel Boleslav II. svou družinu válečníků něčím zaplatit, aby upevnil svoje postavení vůči sousedům. Tedy především proti Svaté říši římské. Dokud se válka živí válkou, tak to jde. Potom ale stát narazí na jakýsi limit rozpínavosti (Červeňské hrady) a následuje ústup z pozic.Pak musíš družiníky uživit jinak.Já bych nás tak zle nesoudil. Jedná se o 10. století. Portugalci a Angličané také obchodovali s otroky a jak si k nim pomohli? Honili je snad po pralese? Ne, prodali jim je afričtí vládci. Když neměli po ruce válečné zajatce, pak prostě vlastní lidi. Byl to pro ně taky jen výhodný obchod.
Zeanddrichu,
OSN a UNESCO vyhlásili 23.srpen "Mezinárodním dnem památky obětí obchodu s otroky". Když se tento den nedávno připomínal v našich sdělovacích prostředcích, byla rozebírána i naše otrokářská minulost. Je poněkud paradoxní, že významným motivem Muchovy Slovanské epopeje je slovanská otrokyně s kruhem na krku... V angličtině vlastně slovan = otrok. Mucha byl skvělý malíř, ale patrně netušil, že Moravané a Češi byli ve skutečnosti na počátku svých dějin "podlí otrokáři".
dievča z lesa
před 8 měsícichichi ... jedno lepšie ako druhé a zrozumiteľnejšie ako múdra kniha dejepisu***
Zeanddrich E.
před 8 měsíci
Jarmilo, nemyslím, že v době Sámově byl Sámo jediným Frankem na našem území.. :).
A jak se vyučuje historie (dějěpis) u nás na jihu Moravy, nemám moc přehled... . Vím ale, že už i za mého dětství měli učitelé možnost klást větší důraz na období, která je osobně více zajímala... ((na ZDŠ jsme ale velmi kreativního vyučujícícho měli ve více předmětech - například i v Občanské nauce :) )).
Zeanddrich E.
před 8 měsíciLami, při přebírce prací od spolupracujících vyučujících se pečlivě - v zájmu obou stran - nechávám *odstřihnout od informací o žácích či studentech, takže věk mohu jen odhadnout - **14 až 16 let, myslím :)
*(o tom jsem zde již opakovaně psal u mých dalších výběrů... :) )
**(jistě by to šlo ale přesněji dohledat podle osnov na té které škole... .)
Zeanddrich E.
před 8 měsíci(( ...)).
Jo, Aleno, je to určitě možné; - i za socialismu patřilo učivo o bezpečně odešlých dobách k tomu, kde vyučující měl širší možnosti, co všechno do výuky zařadit :) ((já jsem na gymnáziu studoval na začátku let osmdesátých, ale na takovou informaci si nevpomínám :) - nemohu ale vyloučit, že jsem třeba zrovna byl na WC, ..., anebo tak podobně... :) ))
To my jsme se už v sedmdesátých letech minulého století učili i o tom, že naši předkové byli otrokáři, respektive prodejci otroků, na gymnáziu. Zmiňuje se o tom totiž židovský, arabsky mluvící kupec Ibrahím ibn Jákub ve svém cestopise z roku 965. Popisuje Prahu je veliké město postavené z malty a kamene(tehdy byla většina měst jen ze dřeva) a uvádí, že je v Praze v širokém okolí známý trh s otroky.
Jak žáci psali o tom, co si Frankové mysleli o Slovanech, to byl vlastně názor franského kupce Sáma, že? Jak jinak by se sem ty informace dostali.
Na jižní Moravě se o dávných dobách učí podrobněji, není divu, když tam jsou slavná naleziště. Je sympatické, když se zájem o historii předává dál a není to jen nuda.
Zeanddrich E.
před 8 měsíciAleno, myslím, že o otrokářství našich předků se děti ve škole (pouze zatím?) neučí... .
Díky za návštěvu, ..., za tip i komentář, a přeji hezký den... :)
Železo bylo v minulosti poměrně drahé, proto se výrobky ze železa opakovaně překovávaly ještě ve vrcholném středověku. Při opravě vyhořelé katedrály Notre Dame se zjistilo, že "věnec" na zdech chrámu tvoří kameny spojené mnohokrát překutým "odpadovým" železem, což bylo u tak významné stavby překvapivé.
Naši "slovanští předkové" se vyznačovali zejména tím, že to byli zdatní obchodníci s otroky. Zlí jazykové dokonce tvrdí, že bohatství Velké Moravy a posléze přemyslovského státu pocházelo z obchodu s otroky "lovenými" na východě mezi našimi slovanskými, ještě nepokřtěnými bratry. Svatý Vojtěch dokonce káral tehdejší feudály za to, že prodávají taktéž už pokřtěné otroky.