Je ho škoda 

Ad Schelinger ještě:

Velice stručně - Schelinger byl údajně svým okolím přinucen nepodepsat Chartu 77 (i když ji podepsat chtěl), ..., přinucen podepsat tzv. Antichartu ( i když ji podepsat nechtěl), ..., a tak - aby úplně neztratil tvář sám před sebou - nemohl alespoň neskočit v Bratislavě z mostu SNP, když ta výzva byla přímo před něj postavena... .

Snažim se učim se nedělit lidi podle toho kde pracují,kterou hudbu posluchají,jakou maji barvu ,orientaci,ale zda jsou hodní nebo zlí.Snažim se hledat i v tom zlu dobro nèkdy to jde ale těžko:-)a nenajdu .Možná málo hledám:-)

To Bačkovský: Dovoluji si odhadnout - pracuješ u pásu v konzervárně :)? - Nebo na třídičce brambor v JZD ? :). -Tam, podle mých zkušeností, nejčastěji dlouhodobě letí podobná hudba... :).

(( ...)).

Řekl bych, že tito lidé (tedy třeba ti, které jsem zde rovnou vyjmenoval) mají společné to, že jejich dar je tak nadprůměrně veliký (a ovšem zároveň i jejich touha se o něj dělit s okolím...), že je (tato touha - a možná vlastně i povinnost - spojená s tím nebeským darem) nutila dělat v životě jisté ústupky... .

Myslím si ale - a o tom jsem se zde právě snažil napsat -, že užitek z toho jejich předávaného neobyčejného daru vysoce převyšuje (převýšil) jisté možné menší škody z těch ústupků. 

Romane, souhlasím a také hlasuji pro jejich nevinu.

Hlavně poslední Nohavicova tvorba stojí za to:

Ua Ua, zachraňme Vinnetoua

Dežo má nože

Arab mi šahá na babu

Ano, některé písničky měl dobré. Znám je nazpaměť, hrával jsem je na kytaru. O to je to smutnější. Že je to takový zmrd, co si bezostyšně potřásá rukou s masovým vrahem a vůbec se za to nestydí.

Gottovi písně se hrají v některých radiích velmi často. V práci musím poslouchat Blaník (kdybych přeladil tak by byli všichni velmi smutní). Často jsou to převzaté věci, ale proč ne. Mně osobně se většina Gottových písní nelíbí. Některé texty např Plnoletá jsi příští pondělí tak se mi zdá že nás nic nedělí mám už pod kůží, a je to strašný (jsou samozřejmě i výborné texty a písně) 

Myslím, že za normalizace mohl být např Gott odvážnější, jeho pozice byla neotřesitelná. Mně osobně by to tenkrát pomohlo. To co jsem napsal není soud, pouze názor. 

Pro většinu mých spoluobčanů je Gott pan umělec a náš nejlepší zpěvák, který jim dává radost.  Kamarádka má s Karlem osobní zkušenost, stříhala poslední film o Gottovi a říkala mi , že byl skvělý společník a dobrý člověk.

Jsem ovlivněn mým dospíváním, kdy vrcholem TV produkce bylo Karlovo vystoupeni, v pozadí Štajdl v kvádru, orchestr, křoví vzdychajících zpěvaček... to prostě nebylo pro vlasatýho kluka, který by si poslechl třeba Pražský Výběr, Jasnou Páku, Petra Nováka atd.  Ještě dnes na mě z toho padá depka.  A zítra opět radio Blaník (ha ha ha)

Hnusáku nelhal vše je v jeho pisničkách.Co by měl jestě vysvětlovat?Stači poslouchat:-)

Bývaly doby, kdy by autor za něco tak ubohého dostal od ostatních pořádně na frak.
Například nelze výše jmenované házet do jednoho pytle.
Schelinger umřel dřív, než se stačil z hlediska těch postojů nějak výrazněji projevit.
Zagorová a Gott byl prostě jen oportunisti, jakých tady byla většina. Akorát někteří byli úspěšnější.
Nohavica celou dobu lidem lhal. Tvářil se jako rebel, ale ve skutečnosti donášel STB. Což by se třeba dalo ještě nějak omluvit, že byl pod tlakem, že chlastal, a že třeba ve skutečnosti nikomu neublížil. 
Co však Nohavicovi odpustit nelze, to je jeho současné chování, které už nelze omluvit vůbec ničím. Nohavica je sprosté hovado.

Ať je hlavně nesoudí lidé, co to tu nezažili!

Mně se Jarek líbil, líbí a nemáme mu co vyčítat!

Souhlasím s Vámi 

Romane ono by stačilo kdyby si lidé pozorně poslechli jeho texty/divné století/Jarek Nohavica je silný člověk a jeho koncerty jsou jako živá voda.

Aneto (Kadeřavá :) ): také mám rád Nohavicovy písně i zpěv, a také mi dost (psychicky) pomáhal - zejména v 80. letech, před převratem (i když naopak on měl tehdy asi veliké problémy - snažil se je řešit alkoholem...) :). -No a právě on je dnes zatracován za to, že v té době naoko kývl na spolupráci s StB - a přitom se to tehdy snažil celému svému okolí - i včetně jeho přátel z branže - nějak sdělit... .

(( ...)).

Nejvíce snad leží v žaludku Jaroslavu Hutkovi (který ovšem byl v té době v emigraci) - až se člověk nemůže zbavit dojmu, jako by mu Nohavica spíše vadil jako konkurent... .

Moc cest na výběr nebylo a pokud chtěli něco dělat, museli se přizpůsobit. I my jsme tak žili, jen jsme raději nevyčnívali. kdo je soudí, sám má máslo na hlavě.

Mně tihle lidi přijdou spíš jako nadšenci pro svůj obor, kteří prostě dělali to, co chtěli a potřebovali dělat, i v podmínkách, které nebyly zrovna ideální... chtěli rozdávat svoje zpívání (jiní třeba psaní...) a tak to dělali - tím způsobem, který byl možný. Když se mi dneska dostane do ruky dílo někoho, kdo tu dobu přečkal v emigraci nebo nesměl oficiálně vydávat, a dnes je tedy za hrdinu, občas mám dojem, že jsme bez tohoto "skvostu" o nic nepřišli... 

Mě jejich pisničky pomáhali žít teda hlavně Nohavicovi a mám ho ráda dodnes 

hlasuji s tebou

Poznámka: spoluprací s předlistopadovým vládnoucím režimem někteří lidé nazývají i pouhé to, že tito, a další zpěváci (například) neemigrovali, i když k tomu měli příležitost... .