OBSNĚNÍ

V každém snu,
Opadá tíseň mikroprostoru,
Známá z krabičky od sirek,
Čichaná z konzervy od sardinek,
Malátné oči už slídí,
Po mapě vizualizace,
Kde po těžkém slzení dnes složí zraky...
...snad v těch rohovkách, duhovkách a tak...
Vstávejte, víčka vilných očí, jdem se mhouřit, klížit!

Touláme se galaxií svobodného ducha,
Pohroma, komora!
Odvádí nás to přece od pravé víry k té levé!
Tak přilož ohlodaný prst na zkrabacené čelo,
Ťuk! Ťuk!
B l á z n i !
Svraštělé povrchy dek,
Po promilovaných mírových misí,
Nemohou si uzurpovat,
Poslední čistý polštář!