Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNa partičke s mesiacom
Autor
Abakus
myslím, že je toto moje patetické maximum
Inak som stretla vo Viedni niekedy večer v lete zvláštny príridný úkaz - mesiac sa túlal dolu medzi panelákmi. Takže na základe tohto a iného a tak...
Na partičke s mesiacom
Mesiac kotúľal sa dolu stráňou
a ja som Ho pohladila holou dlaňou.
Usmial sa a mlčky kotúľal sa ďalej.
Voňal neznámymi bylinami a bolo nám hej.
Sadli sme spolu do trávy,
On zozelenel a ja, ja som zožltla.
Čas vliekol sa v striebornom opare.
Videla som mu do tváre.
A on mne niekam až na dno duše
to bolí.
Krútili sme spolu hlavou,
On konečne odmeranou.
Na čele vrásky a mnohé krátery.
Chcelo by to krém a niečo na pery...
Vrátil sa tam, kam patrí,
Nad vrcholky tatier, alpských pohorí, na končeky Himaláj.
Sľúbil mi posedieť si ďalej.
Keď nadíde nov a ukryje sa.
Prinesiem šachy a dáme si partičku.
Kto posvieti nám na dámu
a dáme na cestu,
To je otázka.
16 názorů
Ahoj Rhodesie, ďakujem, ale končí to ako obykle mizerne - matom na matičke zemi.
Alenakar - ďakujem, ale myslím, že to nehrozí. Okolo romantiky tak akurát pochodujem s bubnom na zajace.
Na šachy si můžete s měsícem vzít čelovku, nebo vám posvítí světlušky. Tip.
Vidím, že se tu rodí má nová konkurentka v oboru romantická poezie.
Kočkodan, Alegna - oceňujem prečítanie a najmä neviazaný - viazaný komentár.
Benetka - ďakujem, malá a dosť postatná poznámka - až raz porodí prvý mužský, aj naše zdravotníctvo prehodnotí svoj postoj k tomu, čo je prirodzené, a personál začne kmitať okolo koruny tvorstva.
Malé noční povídání,
Potkala jsem měsíc
držel se nízko při zemi
a nějak smutný zdál se mi
Ptám se: Co tě trápí
a bledě svítíš do noci
Ále, z mraků mi dloube v kříži
Tak skloň se ještě níž
ať obejmu tě, pohladím a uvidíš
zas bude lehčí každá tíž
Zúfalý protestsong mesiaca
Kto nechodí po špičkách
Kto víri môj večný prach
Kto tu straší v skafandri?
Klopem na dva krátery,
už sú tu zas v éteri,
tu sa nedá kľudne spať.
Stále niekto pristáva,
s pozemšťanmi je otrava
pustím sopku do akcie.
keď sa čo si pos...
hneď sa volá ústredie
Houston problém má.
Obvykle tu chcípne pes,
možno nejaká mačka,
kto chce ten sa otočí,
alebo si aspoň počká.
Já a zemský satelit
(asi díky Prazdroji)
se smějeme na hnoji,
verše končí, máte klid.
Kdekterá žena má ráda měsíc. Na druhou stranu měsíčky už o poznání méně... :D
Jinak: Tohle Tvé dílko se mi moc líbí! ;)
Ahoj Radovan - ďakujem, odkážem...mesiacu. Myslím, že to má na svedomí On - teda aspoň všetky chyby.
Radovan Jiří Voříšek
před 7 měsíciAsi bych to úplně nezařadil do kategorie volný verš, i když i v něm se může vyskytnout rýmování. Přide mi to jako milé dílko, neškodilo by mu víc se uvolnit, rozevlát.
Janina - preto som to sem dala, tak trochu ako kontrast.
Dievča - žiadna tajomná, ak ma porazí, bude v povznesenj nálade On.
Hezké :-) To bude mít měsíc radost, když jsem ho včera tak pomluvila...
bude to temná rošáda
a mierne tajomná nálada sa ponesie nesvitom noci ... ***