EXTRAVÝKON

Rozhovor s autorem totálních úletů ve světě literatury René Pytlitschkem jsem pořídila v jedné zatuchlé kavárně, kam za mnou dorazil samotný autor s hodinovým zpožděním, uřícněný a děsně protivný.

autorka: Horymíra Hamižňáková

René, konečně jste překročil, po více než roce na Písmáku, počet 20 udělených tipů. Je to pro Vás povzbuzení pokračovat v tvorbě?

Tak určitě, je to prostě dobrý pocit ze se to konečně povedlo a chci pokračovat. Třeba to někdy zase vyjde.

Ještě jednou gratuluji!

Díky.

Kdy jste v sobě objevil básnické střevo?

Myslím, že to mám prostě od mala, někdy po operaci slepého střeva to bylo,  jsem začal jakoby zapisovat víc co vidim, prožívám, víte? Tehdy už v nemocnici.

Co rodiče? Vedli vás k psaní, René?

Ne ne. Rodiče byli negramotní. U nás v dědině taky zavedli proud až hrozně pozdě a to jen v jednom baráku. Ne našem. No ani nebylo kam psát. Na co psát. Papír byl dost drahej.

A knihy?

Tak určitě, knihy jsem viděl.

Četl jste například...

Nečetl.

Vůbec nic?

Ani to ne. Já moc prostě nečtu. Jakoby spíš píšu.

Zpět k heroickému výkonu! Báseň, se kterou jste uspěl, se ale nerodila vůbec lehce, že?

Tak určitě, nebylo to snadné, ale zaplaťpánbůh povedlo se a za to jsem rád!

Kdy to bylo nejtěžší?

V první půli to bylo všechno špatně, nedařilo se, nepadalo to tam, prostě to bylo špatný.

Druhá část už ale byla viditelně lepší?

Tak určitě, hrozně jsem se po pauze zvedl. Začalo se mi prostě víc dařit. Měl jsem trošku i to štěstíčko. Ale tak prostě jsem tomu šel víc jakoby naproti, no a vyšlo to. Je to velká úleva!

Báseň vůbec není o lásce, to je celkem neobvyklé...

Tak určitě, je to něco nového, ale prostě jsem to zkusil a ono to vyšlo a uspěl jsem. Za to jsem rád.

Takovou báseň svět doslova neviděl a nečetl, že? Skoro jakoby ani neexistovala...

Tak určitě, když o ní teď takhle mluvíme, může se vám snadno stát, že si nevzpomenete na žádný verš.

Jak báseň vlastně vůbec vznikla? Kde jste čerpal inspiraci?

No psal jsem prostě přes klávesnici slova a tak a nějak to vyšlo a pak jsem to zveřejnil a spadlo to tam. Mám 20 tipů a od toho se musím odrazit. Poučit se z chyb. A pak trochu i to štěstíčko a snad to příště vyjde znovu.

Co byste poradil začínajícím autorům?

Musíte bojovat až do konce, nevzdávat se, dát do toho to srdíčko a jít tomu naproti.

Co byste vzkázal na závěr čtenářům?

Že děkuji za tipy, taky že si to přečetli a taky děkuji úplně všem a hlavně celému realizačnímu týmu, holkám tady, i klukům, co makali abych získal takový úspěch.

Děkuji za rozhovor.

Taky díky.